děkuji, napsala jsem

Mmm ( ): můžeš zkusit cerveneraminko@seznam.cz

ahoj Funnyeyes, máš prosím nějaký e-mail, na který bych tě mohla kontaktovat? Chci se zeptat na něco ohledně pozice v IT a vím, že v IT pracuješ a mohla bys to vědět. Nechci psát zde.

Ne. Dohodli jsme se na tom, kdo bude pracovat a kdo bude na rodičovské. Nějak mně v tu chvíli nenapadlo vytvořit si spreadsheet se seznamem úkolů.
PM není špatná pozice. Někdy může být nevděcná kvůli tomu, že jsi první na ráně, pokud se třeba externí řešení nepovede, tak jak má (a nemusí to být vůbec tvoje chyba) a také je to někdy náročné na zpracování všech informací ale jinak věřím, že je to zajímavé.

Víš, banální se mi to nezdá... to je asi moc silné slovo. Já chápu, že její hodnoty se změnily. Zhrozil bych se, kdyby ne. Mně se změnily. Jen nechápu jak se jí zmměnily.
Já to chápal tak, že jsme spolu a že každý dělá svoji práci, má svůj úkol... já musím vydělat dost peněz, postarat o materiální zabezpečení. Posléze jsem začal pracovat z domu, protože to nezvládala a tak jsem si myslel, že jí teda vypomůžu s domacími pracemi a staráním se... a ona se teda bude starat o prcka, bude dělat domácí práce a bude s ním chodit ven atd atd... jenže ne... přijde mi, že si to představuje tak, že ona má mít dovolenou a že se bude zabívat jen sebou, a když se ji zachce, tak teda prkcem. Ok ale pak když ji dám tu možnost, ak to zabíjí kravinami jako tou stolatologií... Pak se ale staly různé nehody atd atd... a kvůli tomu jsem si právě přeházel pracovní dobu, protože přes den se prostě často starám o malého a číst reporty a logy nebo testovat a nebo být na meetingu s malým opravdu nejde. Teď se to trochu mění tím, že věci děláme víc spolu ale stále vlastně přes den skoro nepracuji a vše si vynahrazuji v noci (ke smutku kolegů z EMEA a Indie a k radosti těch z NASA a APACu) ale jedno, ono to nějak dopadne... jen doufám, že to nepůjde do kytek.

Co vlastně děláš? Vím, že v IT ale to je tak všechno.

Tak to rád slyším. Jestli uz chodí do školky a do školy, tak je pracovat lehčí. Navíc pokud tě ta práce baví, což asi baví, tak je to super. Znám to taky ale někdy je pak tězké vysvětlovat, proc třeba ve volnu koukám na to co se v práci děje a neděje.
Myslím si že realizace v práci člověka udržuje ve větší psychické pohodě než, když je třeba právě na rodičovské. To je jedna z věcí, která mě irituje na přítelkyni. Snažím se jí pomoci s jejím volným časem, když je to možné a co ona_ Rohodne se napsat knížku pro děti. To jí vydrží týden, pak se rozhodne, že bude studovat stomatologii... koupí si učebnice a zjistí, že je to moc učení atd atd... navíc všechno najednou začal být probém. Přijde mi, že jí zmizel nadhled, který měla, když třeba pracovala. Navíc má i spády k tomu, že se jí ani nechce vrátit do práce. Vždycky když to od ní slyším, tak mám co dělat, abych jí neposlal někam. No, teď víc věcí děláme spolu... částečně ale mám pocit, že si myslí že ji tím kontroluji.... ale zatím to jde. Uvidím... je mi to ale líto.

Dobrý večeř.
Dá se to. Na domácí frontě to je všelijaké. Problémy bohužel máme pořád a přijde mi, že větší, i když možná jsem to jen tolik nevnímal... třeba časem zmizí... nebo se to k ní nějak dostane a to co teď řešíme už asi bude passé. Snad se to nedozví. Začal jsem dělat pár věcí, které mi poradili v poradně ale abych pravdu řekl, někdy mě hrozně irituje. Hlavně když vidím, jak se někdy chová/nechová... ale nad to se musím povznést a pokusit se jí pomoci... třeba se to pak všechno zlepší.... ale... nemít spolu dítě, tak bych asi odešel. Jedno.
Co ty, jak to jde?
Vidím, že máš docela velkou rodinu, jak se ti daří pracovat? Není to příliš velký zápřah?

často s tebou souhlasím

ženaobecná ( ): To se vůbec nemusíš omlouvat, já jsem ráda, že si pamatuju občas svoje jméno
Nemáme náhodou stejného ex ?

úplně jsem zapomněla, že jsem ti tu psala, tak pardon za pozdní reakci všechna čest, že to zvládáš ...Já bych to s grácií nezvládla. Když si představim, že bych musela komunikovat s ex se kterým jsem byla kolem té dvacítky... Stal se z něj hroznej buran a brouk Pytlík zároveň. Všude byl, všechno viděl a od všeho má klíče.

ženaobecná ( ):
Řekněme, že společné závazky s nevyrovnanými jedinci nejsou dobrý nápad.
Neskonale se těším, až formální povinnost s ním komunikovat ustoupí a budu mít od jeho hovězích nápadů konečně pokoj, pokud jej tedy náš společný závazek nepošle do řiti dříve (má k tomu docela nakročeno, ale brzdím ji )

"Mám takto jednoho ex, který se i dekádu od rozchodu chová jako kardinální kkt"

Dekádu?:O Co ti proboha dělá?

Archivářka:
Lidi jsou různí, tak to prostě je. Také jsem mívala potřebu si vše vyjasňovat, komunikovat, řešit... Ale narazila jsem na protějšky, co se mnou v tomto ohledu slušně zametli a nezbývalo mi nic víc, než to přijmout jako fakt.
Nemyslím, že bys s nimi měla soucítit, oni se cítí dobře a takový konec-nekonec je nejspíš netrápí, prostě jim jsi najednou volná.
Pro Tebe to samozřejmě příjemné není, ale řekla bych, že další snahou o komunikaci si jen uškodíš.
Jen jsem nepochopila, proč řešíš minulost, když v současnosti jsi vdaná? Nebo jsem si jen někde něco blbě spojila?

Moc ti děkuju. Přesně taková slova jsem potřebovala.

Pro mě je někdy těžké pochopit to, jak mnozí volí pohodlnou sobeckou volbu toho, co chtějí oni sami, a zkrátka nemají v nátuře soucítit. Viz tvůj poslední odstavec o tom, že nechat něco vyšumět znamená "closure". A já se stále naivně domnívám, že uzavřít cokoliv by mělo zahrnovat komunikaci, ne její absenci.

Jak lze ale soucítit s lidmi, kteří se distancují a volí pohodlí namísto komunikace? Opravdu to jde jedině tak, že s tebou vyjebou a ty už se jim pak neozveš - a to má být ono?

od arj ( ): No ne Děkuji, jsem tu jako v Jiříkově vidění

Jen jsem nahlédla a jsem překvapená... po tolika letech známé jméno. Jsem ráda, že se máš dobře.

ženaobecná ( ): No teda, tak to jsi šla studijně přímo ode zdi ke zdi! vůbec se Ti nedivím, na ekonomce bych nevydržela ani minutu, byť teda můj obor byl z části i o ekonomii (ale v takovém hodně high-level pohledu, abychom nebyli úplní lingviti).
Myslím ale, že hodně lidí jde na školu a pořádně neví, co vlastně chce být a dělat celý zbytek produktivného života, mám to z první ruky, můj drahý bratr po všech peripetiích konečně dělá bakaláře a bije se do hlavy, že nešel místo na rpůmyslovku na gympl, když měl tu možnost, protože akademické prostředí je gymplu přece jen o dost blíže.

U nás byla prakticky celá výuka (krom eka a češtiny) v angličtině, státnicovala jsem taky v AJ a v prváku nám právě odešlo několik studentů, co to nedávali právě kvůli tomuhle. Takže jsi nejpíš utekla hrobníkovi z lopaty
Jsem jen pouhý blbec, protože už během studia jsem krom mateřství začala pracovat v IT, které se mne drží, letos budu mít výročí, 10 let v oboru

Děkuji za milá slova, těší mne to

Jsem ráda, že jsem nešla, protože vím, že bych si tím studiem možná angličtinu znechutila. Věřím, že to tam muselo být hooodně těžké a člověk s FCE by se tam možná spíš trápil, předpokládám. Asi tam spíš studovali lidi, kteří na tom byli líp. Zvolila jsem si pak tu nejhorší možnou volbu (pro sebe) - všb a ekonomickou. Nevím, co mě to popadlo, manžel vystudoval ekonomku a já myslela, že mi když tak pomůže, kdyby cokoliv. Nakonec to dopadlo nevalně, v půlce studia jsem utekla. Byla bych sakra špatnej ekonom, matika mi nešla ani na základce natož na vysoké. Trápila jsem se tam, protože mě to nebavilo a neviděla jsem v tom smysl. Jsem ten typ člověka, který až v dospělosti došel k tomu, co by ho bavilo. Pak už jsem se tedy smířila s tím, že titul mít nebudu, že nejsem studijní typ. Chtěla jsem umět všechno dokonale a natolik mě to stresovalo, že jsem musela odejít. Každý neúspěch ze zkoušky. Ale tehdy byl člověk mladej a prožíval to, teď už se na to koukám tak, že to byla "jen škola". Zpětně bych asi šla do úplně jiného oboru, ale teď už jsem na to moc líná a mám ráda svoje pohodlí a klid, kdy člověk přijde z práce a nemusí řešit nic dalšího, natož se učit. Holt budu patřit k tomu průměru s maturitou. :D Zakotvila jsem v administrativě. Jsem naopak ráda, že jsem si přečetla tvoje varování, tu učitelku na fonetiku bych nedala. Takže teď jsi blbec (Bc.) nebo magor (Mgr.)? Jsem moc ráda, že se Ti daří dobře, opravdu mě to potěšilo. Vždycky jsi byla chytrá a hodná holka.

ženaobecná ( ): Šmarja, tak to se velice omlouvám Každopádně retrospektivně na to studium vzpomínám s láskou, i když odpad byl u nás šílený- dostalo se 30 nastoupilo 28 a odpromovalo nás 12.
A právě na fonetice vyhořel ve třeťáku jeden ze spolužáků, řekl si, že si nebude kazit druhák opakováním tak zbytečného předmětu a paní doktroka mu to dala pak pořádně sežrat.

Slyšela jsem, že prý na přijímačky vrátili i IPA transkripci, asi aby studenti věděli, do čeho jdou.

Každopádně ve finále stejně nepracuji v oboru, který jsem vystudovala
Kam jsi nakonec šla?

Teď jsem znervózněla, jsem ve stejným (nebo podobným ) věku a nemám zatím ani jedno. A ty už jsi trojnásobná máma. Je to skvělý. Víš, že jsi mě odradila jít na anglinu na ostravskou? Jak jsi psala o té fonetice a tak. Já ještě byla v té době na jazykovce a tohle mě fakt odradilo. Mám a měla jsem "jen" FCE. Nakonec jsem šla jinam, ale ani odtamtud titul nemám.