Hm, akvarely... Nad pracovním stolem jich mám mnógo, muž je neskutečně kreativní.. další stupeň akvarel je olej, ale to musíš mít náturu na ten smrad Takže tvoř, tvoř, zvykneš si raz dva!

Tvé popisování vnitřního světa je vážně trefné, někdy takové stavy zažívám taky, ale nevypozorovala jsem žádné vlny ani nějaký vzorec- u mne je velký faktor okolí- to je pozůstatek výchovy "co by na to řekli ostatní", který si s sebou ponesu asi až do hrobu.
A co ta druhá strana spektra, ty propady, jaké jsou?

Máš bod za krtkovtip Tady už je to pomalu escape game, v pondělí se chystám do Prahy a pomalu to vypadá, že nejefektivnější a nejjistější bude letadlo.
A naše setkání z programu stále nevylučuji, ono to třeba jednou opravdu dopadne

S tím, co píšeš, asi v zásadě souhlasit mohu.
Mnoho zvěrstev se odehrála v rámci domnělého dobra, jak jsem ostatně naznačil
i v předchozí odpovědi.

Pachatelé dobra bývají těmi největšími fašisty.
Ale opět se dostáváme zpět k fanatismu - takoví lidé vidí jen svůj směr, myšlenku, kterou
považují za "dobro". Problém je v tom, že si neumí připustit, že se mohou mýlit.
A souhlas, problém není strach (ale ani dobro), problém je neschopnost přiznat si možnost omylu - v zaslepenosti, jak
píšeš, ve fanatismu, jak píšu já.

Ono asi neexistuje univerzální dobro.
Co může být dobro pro jednoho člověka, nemusí znamenat dobro pro druhého.
O tom je ale komunikace a schopnost se dohodnout - najít vhodný průsečík mezi prosazením vlastního postoje a akceptací
postoje našeho oponenta.
Co když ale budeme porovnávat, co je dobro pro člověka, a co pro vosu?
Pak definice obecného dobra pozbývá smyslu.

Ohledně strachu - myslel jsem to tak, že řada lidí v historii páchala "dobro" (všeobecně
akceptované dobro v té době - vlastně to mohu nazvat vyhověním společenské konvenci) ze strachu, aby
se například nedostali do Pekla. Nebo aby nezůstali sami. Vlastně se druhý příklad děje
dodnes. Většina lidí se ráda a snadno přizpůsobí těm nejhlasitějším a nechá se strhnout
davem. "Je dobré to, co dělají ostatní". A pak se někteří z nich sami stávají těmi hlasitými, kteří
strhnou další ovečky. Aniž by přemýšleli o tom, jaké bude mít jejich "dobro" následky.

Vlastně, když o tom tak píšu, možná nejde ani o dobro, ani o strach.
Jde možná o neschopnost většiny lidí prožívat samotu. Být vyloučen, být sám.
A zároveň jde o nějakou vnitřní potřebu prosadit se. Určovat směr. Nebo alespoň plavat se směrem.

Abychom nebyli těmi vyloučenými.

Co je ale špatného na tom, jít svojí vlastní cestou? Bez ohledu na to, komu se zalíbíme?
Proč máme potřebu být s někým v souladu?

Může to být strach (che che ) z toho, že zůstaneme sami, že budeme vyloučeni ze společnosti?

Další možnost je nedostatek inteligence - absence kritického myšlení.

Když jsme u Ježíše - nebudu, jako AI, přejímat z Quo Vadis, to byla taková jednostranná sračka, že jsem
to nedočetl ani do tří čtvrtin (ale co bys chtěl od Poláků), nicméně, Ježíš (a dá se předpokládat, že byl reálnou
historickou osobou) opravdu dokázal oslovit lidi (což ale dokázal i Hitler).
Možná lidi, které dokázal oslovit, opravdu nějakým způsobem otevřel, upozornil je na jejich klady a inspiroval
je k tomu, aby začali využívat své schopnosti (což ale dokázal i Hitler - před ním se nikdy v Evropě nepostavilo
tolik dálnic...).
A Římu opravdu křesťanství dvakrát nesedělo, rozhodně nebyl monoteistický. Takže i s pojmem "cancel culture" jde souhlasit
Ostatně, i v případě nácků došlo k zásadní cancel culture poté, co Hitler nasral Stalina. A dochází k ní i dnes..

Fakt se teď bavím tím, když Ježíše srovnávám s Hitlerem To by asi nikde jinde, než na ZP, neprošlo
Snad mají Bohové (pokud existují) smysl pro humor...

Nicméně, lze souhlasit i s tím, že Ježíšovo učení stále žije - respektive, bylo xkrát zneužito a deformováno, ale stále
žije. Římskokatolická církev ve své historii definovala desatero, které mělo odrážet myšlenky Boha (a Ježíše, jakožto
jeho domnělého syna), a které sice xkrát sama porušila, ale přesto jde stále o jednu z nejmocnějších politických (ne, pardon, lobbistických, ne, pardon,
chtěl jsem říci náboženských) skupin.

A to už se ani nebavím o dalších náboženských sdruženích, které se na JK odkazují.

Pozdrav pán blb, Opcom (tvl, fakt doufám, pokud existují, že mají smysl pro humor )

PS: Jinak promiň délku odpovědi, trochu jsem se rozepsal

Ahoj,

zajímavé, já to mám naopak. Alespoň v pracovních záležitostech.
Dříve jsem měl mnohem větší tendenci mlčet, akceptovat to, co rozhodne vedení.
Byla to pohodlnější cesta, ale kolikrát jsem viděl v rozhodnutích chyby a můj odhad se celkem shodoval
s následky, které později přišly.

Jedna z výhod "ičaře" je v tom, že klienty mohu dopředu upozornit na fakt, že se chtějí rozhodnout špatně.
Nemám vedení, jen klienty.

Podle toho, co píšeš, tak možná pracuješ v nějakém korporátu. Kolikrát mě překvapuje, jak si některé korporáty
dlouhodobě drží vyloženě hloupé managery - trochu mi to připomíná státní správu, ve které nikdo z managementu nenese
za svá rozhodnutí zodpovědnost.
Místo hmatatelného přínosu jsou důležitější tabulky a presentace.

Každopádně, ať už pracuješ kdekoliv, nastav si dovolenou podle svých potřeb (nikoliv podle potřeb managerů, certifikací, či obavy z práce, která na Tebe bude čekat).
Pokud ji nepotřebuješ, ok. Pokud ji potřebuješ, tak si ji vyber.
Práce i maily na Tebe počkají...

Nedokáží tím vůbec nic. Jen se pohádat, poprat a dát prostor další polarizaci.
Takhle, polarizace ve smyslu plurality názorů (diverzity) je za mě v pořádku, podporuje rozvoj společnosti.
Bohužel ale řada lidí v boji za "diverzitu" samotnou diverzitu neguje. Propagují svoji verzi diverzity, ale zároveň
nejsou ochotni přijmout jakýkoliv názor, který se neslučuje s jejich viděním světa.

Obecně nemám rád lidi, kteří se ostatním snaží vnucovat svůj názor jako jedinou možnou pravdu.

Ať už jde o náboženství, kdy se lidé ve jménu nějakého "boha" zabíjeli (a zabíjejí) po kvantech, socialisty a jejich odnože, kteří
by společnost nejraději viděli jako uniformní shluk, ve kterém bude akceptováno cokoliv, kromě toho, co neodpovídá jejich názoru, nebo
třeba o různé kazatele dobra, kteří vědí nejlépe, co by mělo ostatním vyhovovat (zmíněné kategorie se dost často prolínají).

Samotná víra může být jenom alternativní myšlenkou a jako takovou bych ji nezavrhoval. Problém je fanatismus.
Stav, kdy víru nebereš jako alternativu k tomu, co Ti říkají smysly, ale jako jedinou možnou pravdu.

Většina lidí podle mě hledá nějaký hlubší smysl pro svoji existenci, než je jenom "přežít", to je asi přirozenost našeho
ega. A tuto přirozenost zkrátka zavrhnout nemohu, mám ji sám - přemýšlím o tom, zda po smrti něco bude, zda život nějak
pokračuje.
Ale rozhodně nemám potřebu, aby ostatní přijímali mé závěry za své - v tom je rozdíl mezi mnou, člověkem, který o víře přemýšlí, a fanatikem, který
přijme jakoukoliv víru jenom proto, aby se vyhnul bolestné alternativě, že život žádný vyšší smysl mít nemusí.

Když o tom tak píšu, tak možná všechna zvěrstva, která se ve jménu víry odehrála, zapříčinil strach.
Strach z toho, že po smrti už nic dalšího nebude (popravdě, pro mnoho fanatiků by to bylo lepší, protože se řada z nich v rámci své
víry chovala tak, že by se za své činy měli navěky smažit v Pekle).

Huhu, byla jsem tam dnes, den plný zážitků, rozkopaného okolí firmy a malování trávy nazeleno

Dovolené a expirující certifikace, to je vskutku vražedná kombinace, kterou Ti naprosto nezávidím... Mé vzdělávání bude naštěstí zakončeno jen zkouškami a závěrečnou prací trošku si říkám, že si to ulehčím a vrznu tam jedno z pásem, které už mám zpracované, naštěstí žádná kompilační práce se zdrojováním a nespočet teorie, to je moje jediné štěstí


Jak na sobě přicházející období euforie poznáš (krom toho, že komunikuješ tady tedy )?

PS: Mám tam jedno "V" navíc a mělo být "nápodobně". Pardon

Ahoj,

"pilný zaměstnanec" bylo trošku rýpnutí - podobně, jako bych Tě označil za Mirka Dušína

Každopádně by sis ale odpočinout měl. Každý člověk potřebuje čas od času vypnout, aby nevyhořel.

1) Jistě, práce počká, ta nikdy neuteče A co počká, z toho se přece nemusíš stresovat. Nejsi jediným zaměstnancem ve Vaší firmě.
A vždycky jde jen o práci, ne o život.

2) Hele, i když se to posere, dá se to utřít / umýt. Navíc, i když se můžeš snažit, jak chceš, i přes takovou snahu se věci serou. To zkrátka k životu patří.
Věci hodně často nejdou podle plánu.

3) Dovolené znamenají to, čím si je naplníš - je jen na Tobě, co chceš dělat. Dovolená je ale důležitá v tom, že během jejího trvání neděláš to, co děláš běžně.
Vypadneš z každodenního stereotypu.
Za sebe bych Ti doporučil jít na střelnici (pokud nemáš zbroják, můžeš si zaplatit instruktora) - u střelby vždycky přestanu myslet na okolní svět, a soustředím
se pouze na samotnou snahu trefit terč a na manipulaci se zbraní - na chvilku odhodím věškeré problémy běžného života.
Ale je to jen tip, každého baví něco jiného.

4) Na managery se můžeš zvysoka vy... Když je takhle ambivalentní, tak se ho napřímo zeptej, co by si více přál - zda obnovení Tvých certifikací, nebo aby sis odpočinul.
Pak uvidíš, jak svou starost o Tebe myslí vážně.

Jj, makám na sebe. Chce to mít trochu štěstí na klienty, ale poptávka je. A zpracování daní je celkem jednoduchá záležitost.
Má to ale samozřejmě i své nevýhody, například v podobě dovolené, jakožto neplaceného volna, což jsem zmiňoval.

Tím, že pendluji mezi několika nemovitostmi, mám těch dílen více. Dvě, plus jednu, kterou sdílím s tchánem.
Ale nejde o nic profi, jde vlastně o skladiště nářadí - neživím se tím, jsem jen postižen kutilstvím. Ale má to výhodu, že nepotřebuji řemeslníky.

Samozřejmě, že nic není černobílé - a tím se dostávám k dalšímu tématu, a tím je polarizace lidí. Překvapuje mě, co si jsou lidé schopní provádět
kvůli naprostým nicotnostem - třeba jen kvůli tomu, že jsou v fanoušky rozdílných sportovních klubů.

Děkuji a nápodobě

Ahoj,

tak to rozhodně, asi jsi pilný zaměstnanec

Proč se Ti nechce na dlouhou dovolenou? Zvláště, když Ti ji doporučuje i vedení?

Já bych dlouhou dovolenou bral hned Ale u nás živnostníků je dovolená ekvivalentem neplaceného volna, takže si ji ještě tak na dva měsíce odpustím...

Nicméně, tento rok mě čeká nová střecha na dílně, takže si tu "dovolenou" stejně budu muset vzít. Na podzim ale bude o něco lepší počasí, nevím jak Ty, ale já letní vedra úplně nesnáším.

Souhlasím s tím, že sice člověk může být rád za to, co je, ale zároveň se může snažit o to, aby bylo lépe
Ale chápu, že jsi nepsal o stagnaci, ale psal jsi spíše o tom, že bychom si měli vážit toho, co máme - a s tím souhlasím.

Zatím ahoj

Long time no see... Jak se daří ?

Mononoke u nás taky jede často, nejsem fanda násilí ve filmech, celkově jsem pacifista, takže jsem v kombinaci s povahou pětky měla strach, jak to zvládne, ale vyžaduje ji pravidelně a nevypdá, že by měl anějaké duševní újmy...
Chlapec a volavka byl naprosto famózní, v kině jsme na něm byli snad třikrát
V létě dělávají v Ostravě promítání v letním kině a pokaždé je taky nějaký Ghibli skvost, už se letos moc těším.

No a tedy k Tobě a válčení s medikací- jak to dopadlo, co terapie, přítelkyně a vůbec celkově, jak se cítíš?

Co se týče odborného vzdělávání, až bude trochu času, vrhnu se opět na Power platformu- bastlím si to tak nějak podle nejlepšího vědomí a svědomí a sice se k výsledku dostanu a ve finále ulehčím pracovní život spoustě lidem, ale jednak moje role přece jen není technická a druhak můj záběr je dost velký a tím pádem roztříštěný, takže na specialistu to holt nebude nikdy.
S přibývajícími léty se spíše budu posouvat do té neoblíbené manažerské role, tým se mi vesele rozrůstá a někdy si připadám, že už jen malou část pracovního dne dělám svou práci Nicméně mne to těší, minimálně kluci vypdají stále spokojeně

Hodlám se ale vzdělávat nekariérně- zapsala jsem se na čtyři semestry školy lidových tradic- to mne posune ve folklorním světě zase o kousek dál, plus studiem udržím svůj mozek ještě nějakou chvíli pružný
Mimochodem, v příštím týdnu se protočím v Brně, budeme mít druhou iteraci výběrka mzdového systému, snad to nedopadne jako poslední fiasko, kdy nám vybraného kandidáta akvíroval přímý konkurent

Havajská košile: a terazky mi povedztě Kefalin, čo vy si predstavujetě pod takým slovom ankap?

Chlapče, začal jsi už trénovat tu disciplínu a každodenní překonávání mezí na 100% jak jsem ti to tady radily?
Kdyby přišlo na věc a nastal ankap, tak by to tady bylo hodně tvrdý, přežily by jen drsní borci!
Myslíš, že by jsi přežil v ankapu?

Ahoj,

také v tomto nemám zkušenosti, ale tipoval bych, že tyto archivy fungují na principu démona, který sleduje prokliky na weby, a obsah pak ukládá do databáze - to je asi v zásadě snapshot, o kterém mluvíme.
Druhou částí je dimenzování takové databáze a poté i její archivace, retence archivu.
Je to ale jen princip, který si představuji na základě fungování onprem řešení (jsme na tom stejně, také řeším zálohování klientů, ale internetový archiv jsem nikdy nespravoval).
Nicméně, asi se shodneme na tom, že cokoliv napíšeš na veřejně přístupném webu, může (ano, i nemusí) být zpětně dohledatelné.

Děkuji za optání, sice se málokdy utrhnu k tomu, abych si udělal volno, ale v zásadě všechno ok.
Co Ty?

Ahoj,

nemáš zač a podle toho, co mi píšeš, tak asi víš, o co jde.
Co se týká retence, tak nevím, jak dlouho udržují restore pointy různé internetové archivy.
Pravděpodobně déle, než si na Tebe, nebo na Locu, někdo vzpomene.
Chtěl jsem Vás jen varovat (ve Tvém případě je to očividně zbytečné, jelikož rizika znáš), na možnost zneužití toho, co si napíšete.

Napsal jsem upozornění oběma stranám a neberte to nijak zle. Mezi lidmi je spousta zrmdů, kteří pro svoji zábavu využijí jakoukoliv příležitost.

Měj se zatím pěkně, Opcom.

Ahoj Loco; Pratchette,

v návaznosti na šmírování svého básnického kolegy jsem si všiml, že tu píšete
dost osobní věci.
Mějte oba na paměti, že cokoliv, co dáte na internet, lze zpětně vyhledat (i když to smažete).

Samozřejmě, pokud Vám někdo v dětství (nebo kdykoliv jindy) ublížil, je to jen jeho ostuda, nikoliv Vaše, ale počítejte s tím, že když něco napíšete na internetu do veřejného fóra, dáváte takovou informaci k dispozici celému internetu a kdykoliv ji kdokoliv může zkusit použít vůči Vám k tomu, aby Vám ublížil.

Pro osobní věci jsou vhodnější třeba maily, tam k nim má přístup pouze správce mailserveru, nikoliv celý internet.

Zdraví Vás starostlivá tetička Opcom.

Ahoj, to je celkem zajímavé, že máš vůbec náladu v depresi se seznamovat a to všechno. Většina lidí není schopna ani vstát z postele. U té mánie si to umím představit.
Je strašně zajímavé (pro mne) že si s tebou píšu. Dvě věci, které bych neskousla. Tak nevím, jestli je to tebou, nebo už jsem ve fázi, kdy to neřeším. Pro mne zajímavá věc.
No, já mám tři čivavy, ted už důchodce, překvapivě jak vypadají tak mi ještě víc rozněžnují srdce. Podvědomě mám strach a jsem štastná za každý den, který jsou v pořádku.
Takže jsi takový sportovec jo..hezký. To tam jedeš autem, nebo máte svůj autobus. Hlavně opatrně. Včera jsem jela navštívit máti, cesta celkem cca 3 hodiny, jak jsou prázdniny, celkem provoz. Navíc jak jsem jela tak mi na ruku furt svítilo slunce jak jsem držela volant a ruka mě pálí jak čert. Bolí to.
Tak si hezky užívejte sluníčka a mějte se krásně

Asi to začíná být průser. Začínám se těšit na písmenka

Ahoj, zaujalo mne, že píšeš "i když i smutek je někdy aspoň něco" - ty trpíš prázdnotou? Ty ty pocity znáš?
Jéje, vidět Bratislavu byl vždycky můj sen. Turnaj? V čem jedeš? Vy máte více než jednoho psa? Se dozvídám samé hezké věci.
Na atb už jsem si zvykla..jen je ted venku strašně slunečno a já nevím, kam utéct.
S tou dovolenou, já si třeba neumím představit jen na dovolenou autem do Chorvatska, tam se vyvalit na přeplněnou vyhlášenou pláž a ležet tam týden. To raději nic. To bych nedala.
Ohledně toho kbt. Chybí mi motor. Nebo jak to napsat.Jo, chápu že člověk to má dělat pro sebe. Ale když tak není nastaven, potřebuje ten důvod. Těžko se to vysvětluje.
Ale doufám, že tobě to pomáhá. Snad na tom budeš furt dobře. Moc ti to přeji.

Ahoj,

děkuji Ti za zajímavou "literární" debatu, bylo fajn, nechat se inspirovat (a zároveň inspirovat).

Ale už nebudu na toto téma pokračovat, nechce se mi opakovat stejnou myšleku.

Veřím ale, že na sebe znovu narazíme a oba budeme mít podnět k další tvorbě

Měj se zatím hezky a ještě jednou Ti děkuji za inspiraci.

Ahoj..tos mě pobavil. Ten můj štěk ..jsem to ani nesmázla, jo Ale jo, chceš mi udělat radost, je to milé.
Tak jsem se dokopala k dr mám ATB na 20 dní a nesmím na slunce. Jak naschvál pořád svítí. Po ránu mi je z toho na blití, motá se mi hlava a až tak k polednímu mi začne být normálně. Tak se tady budu flákat.
Doma už máš všechny zdravé určitě, tak si užíváte sluníčka.
Tak to jsi druhý ze zpovědnice, který má nejraději Kryla, jeho básně a osobně ho nemusí.
Chystáte se na nějakou dovolenou?

Ahoj, téda jooo, tys mi to napsal. To si budu muset pořádně přelouskat na odpověd, raději se zeptám. Mám to raději smáznout, než odpovím? Máš tam toho dost o sobě.

Včera jsem si v jedné knížce četla o té tvé BAP. A opět mi to potvrdilo můj údiv nad tím, jak se to projevuje u tebe. Přitom to máš potvrzeno od dvou psychiatrů, takže diagnostika správná. Je to strašně zajímavé.
V reálném světě znám (pouze) dva lidi s BAP. Ale jejich projev se shoduje s popisem v knize o Dg.,
Oba na tom tedy dost mizerně, což i odpovídá tomu přecházení a to oba poctivě užívají léky, jak stabilizátory tak i lithium atd..
Já si to musím pořádně přečíst jak mi to popisuješ. Mě strašně psychiatrie zajímá a baví. Tak se omlouvám, že s tím takhle otravuju.

Asi už máš rodinku doma, tak jsi spokojený. Moc ti přeji at jsi štastný. Máš nádherné básně a koukala jsem, že v nich také umí číst Opcom. Super! Musíš i moc hezky kreslit.

Nebude ti vadit, pokud na ten tvůj příspěvek u mne v profilu ještě odpovím a třeba se zeptám na něco? Pokud ne, opravdu nevadí, v pohodě, chápu.

Měj krásný den...