atreyus:
Četl jsem tady, že studuješ teologii a to je určitě fajn, myslel jsem si to a přejdu k volnému proudu odpovědí na tvou předešlou zprávu v mém profilu. Bible - celou jsem jí nečetl (asi proto, že mě nebaví číst na dvě stránky, kdo byl syn koho na dvacet generací zpět, to je zcela nepodstatné, nemá to díky tomu spád, ale chápu, že jako detaily k celistvosti to křesťanům asi vyhovuje - podobně nesrozumitelně je psán jiný, starší náboženský text, Upanišady), ale mám jich několik a mám spoustu jiných náboženských textů, které ovšem zapálení křesťané možná berou v úvahu, ale nakonec ti řeknou, že jen ta Bible je nejlepší. Bible není zlá, ale zlo v ní také je, pokud vím, jsou tam pasáže o vraždění bezvěrců, bratrovraždy, incest a tak dále. V době, kdy to psali, byly tyhle věci celkem normální. Dneska jsou křesťané už kultivovanější, ale dřív to bylo stejné, jako s Islámem, který dneska berou ortodoxní muslimové doslova a když se tam píše, že vraždit nevěřící je jejich povinnost a že za to půjdou do ráje, dělají to. Proč uvažuji o reinkarnaci? No, je to jedna možnost, mohu být připraven na všechny eventuality, ale nejdůležitější je, že Buddha hlásal absolutní nenásilí, v jeho učení není ani špetka nějakého násilí nebo krve, chtěl zbavit svět utrpení. Nemůžeš svatosvatě přísahat, že Bible je v tomhle stejná, tam násilí je, ať už přímo či nepřímo. A slavná slova Ježíše "jezte moje tělo, pijte mojí krev" nebo jak to řekl, podle mě znamenají akorát to, že voda na Zemi je krev boží, zvířata a rostliny jeho tělo a že to můžeme jíst. To je metafora, ano, ale také je si tím krásně křesťané ospravedlňují to, že můžeme vraždit zvířata na maso a rostliny též, protože nám to Bůh dal a nemá to duši. To si opět myslím, že není úplně pravda, zvířata podle mě mají duši, rostliny asi také, problém je ovšem v tom, že člověk by, kdyby ani jedno z toho nejedl, zahynul. A tak nezbývá, než za to být vděčný a rozhodnout se sám, jestli si futrovat žaludek masíčkem, nebo to omezovat. Katoličtí kněží se neomezují pokud vím nijak, ale to je individuální, nicméně pokud přijde doba hodování, tak se futrují většinou všichni jak zjednaní. Asi pozůstatky starých časů a rituálů, nevím. To jídlo nebudu řešit.
Ještě k té Bibli - nemáš jistotu, že to, co v těch různých vydáních teď je, tam bylo přesně takto (a po těch všech překladech) i původně, nebo že z toho něco nezmizelo. Podle jistých pramenů z toho církev vyškrtla právě pasáž o reinkarnaci, protože si uvědomili, že jim to koliduje s celou tou logikou toho vykoupení již v tomto životě. Jestli je podle tebe cestou ke spáse bezmezná víra v Boha (nebo Ježíše, protože to je vlastně to samé) bez jakéhokoliv zapochybování, tak to je nemožné a nepovedlo se to nikomu. V poslední chvilce to asi poznáš a poznal to i Ježíš, když řekl "Eli, Eli, lema sabachthani?". Jistě víš, co to znamená.
Mě osobně je celkem jedno, jestli byl Ježíš zástupcem Boha, nebo ho sem poslali mimozemšťané, nebo ho vycvičila asijská sekta, nebo prostě něco jiného. Pro mě je Ježíš symbol dobra a svědomí. To je to svědomí, to, co ti říká, že je něco špatné, že je špatné vyběhnout na ulici a postřílet tam dav dětí. Otázka ovšem je, jestli tohle svědomí v nás nevypěstovalo těch 2000 let křesťanské nadvlády, protože to, jak teď myslíš ty i já, je výsledkem práce církve. Tak například homosexualita - ve starověkém řecku naprosto běžná a rozšířená věc, nad kterou se nikdo nepozastavoval. Po nástupu křesťanů je to úplně jinak. To samé s incestem. Církev zavedla také brutální introleranci k jakýmkoliv jiným náboženství, což je ovšem běžné i u islámu a judaismu.
Jinak, pokud vím, tak Ježíš tvrdil, že je Král Židů. Ježíš byl Žid a právě proto, že se označoval za Krále Židů a Boha ho Židé ukřižovali, Pilátovi to bylo poměrně šumák a chtěl po Židech, ať si ho zabijí sami. Ale nakonec k tomu donutili Římany. Potíž je také v tom, že Ježíš sám žádnou Bibli nenapsal, jsou to jen slova jeho učedníků a ty mohou být značně překroucená. Buhví, jak oni pochopili to, co jim Ježíš říkal. Buď to bylo někdy dost nesrozumitelné a obecné a nebo si to pak překroutili podle sebe. Původně mělo být učení Ježíše pokud vím pouze pro Židy. Pak se prý (teď nevím, Petrovi, Pavlovi?) Ježíš dodatečně zjevil a řekl mu, že může učit všechny, dal svým učedníkům dar rozumět a mluvit všemi řečmi. A ti se rozutekli do všech stran, aby nové učení hlásali. V té době to vůbec bylo celkem moderní, tehdy společnost žila náboženstvím, posedlostí po prorocích a tak dále. Stačí kouknout na Monty Pythonovův Život Briana a to je sice hodně přehnané, ale bohužel smutné je to, že to není zas až tak nadsazené.
Jinak, pozdější následovníci Krista, už tedy pod vedením té mašinérie církve, která když měla v rukou de-facto duchovní i světskou moc, se neštítila ničeho. Interpretovat si Kristova slova podle sebe. Tedy speciálně si vysvětlili to, že nevíra v jejich Boha a v Krista je smrtelný hřích a buď že všichni musí ať už po dobré či po zlém věřit v to, co se jim řekne a nebo si takoví pohani nezaslouží nic jiného, než okamžitou smrt. Stačí se kouknout, co se dělo s domorodým obyvatelstvem všude tam, kam vkročila noha Křesťana. Masakr na entou a ještě se zaštiťovali tím, že to dělají ve jménu Božím. Upalování čarodějnic to samé. Nebo upalování kohokoliv, kdo měl odlišný názor. Že Země není placatá a není středem vesmíru a tak dále. Křesťanství na základě mylných interpretací toho, co stojí v Bibli, už napáchalo tolik škody, že je velmi pochopitelné, že lidé hledají něco jiného. Něco, za čím neleží hromady mrtvol lidí zabitých ve jménu víry. Ono je celkem jedno, jestli člověk čte Bibli nebo něco jiného, ale měl by mít pořád na zřeteli, co je správné a co ne. Násilí určitě správné není. A propó, všechny legendy o mesiáších mají úplně shodné prvky - pokud jsi viděl první díl Zeitgast, tak to víš. Ježíšův příběh nevyjímaje. To značí akorát to, že náboženství se všude na světě vyvíjelo přibližně stejným směrem a má stejné prvky. Bohužel, křesťanství má mnoho prvků modlářství, což například buddhismus vypustil už dávno jako zbytečnost a modlářství zachovává spíš prostý a nevzdělaný lid.
Náboženství obecně a křesťanství zejména sloužilo dobře vždy těm mocným k ovládání mas lidu, k udržení všeho pod kontrolou. Ti jednodušší lidé, kterých byla vždy většina, ale kteří jsou ve své prostotě vlastně hodní, si pak řeknou, že radši budou dodržovat tohleto a támhleto a že se jim třeba po smrti dostane vytouženého ráje.
A co je to ten ráj? Ráj může být pro každého něco jiného - pro někoho je nejhezší se jen tak válet v pohodlí, mít všeho dostatek...a pro jiného je nejhezčí ničit, škodit a válet se po kolena v lidské krvi. Pokud tedy ráj a nebe, muselo by to být pro každého individuální. To jsou ale naivní materialistické představy. Jeden totiž řekne "Není to krásné, žít v rajské zahradě, už netrpět, být v teple, mít všeho dostatek a mít se krásně?" A druhý řekne "No jo, to je úžasný se válet a nudit se. A jak oceníš teplo, když nepoznáš zimu? Jak si toho pak můžeš vážit? Já jdu ven lovit zvěř a válčit, pak se vrátím do naší jeskyně a zasednu k ohni kde je teplo." To je například rozdíl mezi představou ráje křesťanů a starých Vikingů.
Já nevim, dá se debatovat o otázkách náboženství a křesťanství hodně dlouho a do nekonečna. Chtěl bych třeba někdy o tom debatovat s křeštanem jako teď debatuji s tebou, potíž ovšem je, že jakýkoliv křesťan vždy směřuje svojí debatu tam, kde jí chce mít, tedy k víře v Krista. A to je podle něj univerzální řešení všeho. Osobně mám s křesťanů ten dojem, že pořád jen prosí Boha, prosí ho odpuštění, o spasení, ale buddhismus ti řekne "o své spasení se musíš sám zasloužit, není tu žádná nadpřirozená figura, co to udělá za tebe, když hezky poprosíš a podřídíš se" Ale také říká, že není špatné věřit v nějakého svého osobního spasitele. Můžeš mu říkat Ježíš. Každý může mít svého osobního Ježíše a ten může mít podobu jakou chceš, protože v něj chceš věřit, chceš věřit, že i když půjdeš roklí šeré smrti...nebudeš sám.
|