Cítiš se jako vodní květina, která se místo ukotvení na dně potoka a čerpání živin z tekuté vody vznáší ve vzduchu na spalujícím slunci a jen tma a noční rosa zchlazuje její horké suché listy a maličkaté kořeny...

Znázorňuje tvou dušičku...

http://1url.cz/as5I

Ahoj Ami,

promiň, že jsem se neukázal dřív, ale poslední dobou nějak nestíhám. Je krásné, že umíš lidem kolem sebe pomáhat, držíš je, jsi jejich vrbou i oporou, ale poutat na sebe jejich bolest bys neměla. Ničí Tě to a v konečném důsledku jim tím neulehčíš. Svůj kříž si každý musí nést sám. Jaký smysl by mělo přenést bolest z jednoho člověka na jiného, jednoho tím uzdravit a druhého onemocnět? Nulový efekt. Měj se víc ráda, nejsi míň, než ostatní. Pomáhat skutky, dobrou radou, pohlazením - ano, to úplně stačí.
Stejné je to i s láskou. Miluješ-li někoho, jdi za ním. Nenech si ho sebrat. Dělej všechno pro to, abys byla šťastná. Jsi-li s někým jenom ze soucitu nebo proto, že je hodný, že si ho vážíš - řekni mu to. Ponech si ho jako kamaráda, bude-li o to stát. Možná Tě bude chvíli nenávidět, ale je-li rozumný, pochopí, časem mu dobleskne Tvoje upřímnost, na kterou není nikdy pozdě.
Báví Tě práce, kterou vykonáváš? Pakliže ano, nezáleží na tom, kolik hodin, dnů, let ji dáš, obětuješ - čas věnovaný zálibám, koníčkům se přece nepočítá. Nebaví Tě? Zkus v ní nalézt nějaké zalíbení a pokud ne, běž dělat něco jiného.

Jsi velice citlivá dušička, proto v tomhle drsném světě tolik trpíš. Takové lidi, jako jsi Ty, vedle sebe potřebují LÁSKU, nejenom kamaráda.

Krásný den plný sluníčka a úsměvů. Ať se Ti daří ve všech oblastech.
Ahoj <3

Jak?
Buď tím, čím jsi.
Sundej už konečně všechny ty masky. Začni být upřímná sama k sobě. A nekumuluj si všechny své pocity a obavy uvnitř. Všechno se tím jen zhoršuje.
Nemusíš na své blízké vybalit hned všechno, co Tě trápí. Ale říct ,,dnes je mi fakt blbě" bys měla, pokud to tak je. Ale hned vzápětí dodat ,,pojďme dělat něco, co mi pomůže vidět svět hezčí" - NEPŘEDSTÍRAT, že je lepší, než je, jen se pokusit to lepší na něm OBJEVOVAT. A ve chvílích, kdy je člověku nejvíc ouzko, by se o to měl nejvíc snažit.
Takže být sama sebou, mluvit o svých pocitech (a to nejen těch špatných, ale i dobrých!) - především se svými nejbližšími, a neustále objevovat všechny krásy světa, protože přes všechno špatné na tomto světě, je stále ještě hrozně moc toho krásného.
Když potřebuješ pohladit, nečekej až to někoho napadne. Běž za svým milým nebo i kamarádkou, pohlaď je a řekni, ať tě pohladí taky.
I můj pejsek, když po tom touží, ke mně přijde, otře se o mě a pak mi vsune svou hlavu pod ruku, aby si získal pohlazení. Žádné okolky, je to od něj jasné sdělení. A funguje. Kdo by ododlal. Radost má on i já. A o tom to je. Je potřeba dávat i přijímat - a to dobré i zlé.

Ahoj Ami,

jsem rád, že se Ti daří, ale současně mě mrzí, že jsi nenašla to, co tolik potřebuješ. Víš, můžeš počkat pár dnů či týdnů a věřit, že se probudí láska tam, kde je "jenom" přátelství. Píšu to v uvozovkách, protože třeba pro mě to "přátelství" je klíčové. Bez přátelství není nic a tam, kde je, může později vykvést i láska, i když možná ne ta osudová, ale co je vlastně osudová láska? Jak ji definovat? Kdyby se mě někdo zeptal, asi bych mu nedokázal odpovědět. Nevím to. Je to snad to, že si ve všem rozumí, jsou stejní, nebo je to ta pověstná chemie, přitažlivost? i ta je pomíjivá a co zbude?
Buď s tím, s kým Ti je hezky a ke komu se ráda vracíš a nepátrej po osudovosti nebo se utrápíš.

Vím že jsem Ti neporadil, ale i tak vím, že přesně víš, co máš dělat.
Ať máš krásný den. Ahoj <3

Jsem renesančním mužem,
za nadání, nejspíš peklu dlužen.

Možná proto žiji v nesprávné době,
nepochopen, bez uznání a ve zlobě.

Žít tak o pár století zpátky,
mít podanné, řešit jen svátky.

Anebo alespoň rod, koně, meč a čest,
abych mohl rytířství, na bedrech nést.

Dnes stejně úspěch měří jiná míra,
nezbývá, než jen prostá prostinká víra.

Víra v lidství.

já vždycky píšu pozitivně!

Ahoj Ami,
děkuji za přání. Tobě taky krásné Vánoce, bohatého Ježíška a všechno nej v Novém roce 2014. Jsem rád, že sis našla spřízněnou duši a moc si přeji, aby Vám to vyšlo.
Krásný večer, ahoj.
S láskou, lidoop

zažívání .....




--Běhám jako tupý blázen sem a tam,
promiňte na záchod, kudy kam?
Horu zlata za toaletní papír dám,
asi to nestihnu hmm, domů k nám?

Zoufalství střídá mizérie dieta,
dobré jídlo ode mne rychle odlétá?
Jen malý piškot můj žaludek obléká,
a protivný černý čaj též jen protéká?

Futruji se uhlím literárně jako kotel,
snad ještě nenastal můj finální ortel?
To byl jistě onen bacilový konšel,
pán korupce zažívání si ke mě došel?

Mám tak příšerně nelidský obrovský hlad,
vlka snad i s ohonem snědl bych moc rád?
Chtěl jsem přece zůstat vitální, svěží a mlád,
teď jen doufám, že mi bacil zažívání neukrad?

... už volám psy. A beru si rukavice.

O kočce:
Naše kočka, ta je svého velkého domu královna,
veškeré naší starostlivosti vždycky po právu záhodna,
drahý koberec jest obvykle jejích exkrementů úschovna,
a v posteli se dobře spí tak proč by chodila za humna?!

Naše kočka, to je bezskrupulózní jedlík,
okamžitě se rozděl, máš li uzený a knedlík,
Tys dozajista opět nezavřel kuchyňský světlík
k večeři nám zas zbyde jen prázdný žejdlík?!

Naše kočka není březí, je prostorově objemná,
mezi tím vším je semtam chvílemi i dojemná,
speciálně vůči tomu, kdo jí tuny jídla objedná,
moment, ona blechám autobus k nám dojedná?!-

Ahoj, ode mě nedostaneš pohlazení. Ode mě dostaneš do držky.
Sakra vzpomatuj se!

(nebo zavolám psy!)

Ahoj človíčku

Doufám, že je Ti už lépe. Tady máš ode mě pohlazení.

Krásný den s úsměvem na rtech.
Ahoj

Ahoj Ami,

Ty se trápíš už sedm let. To je šílený a od něho nehorázná sobeckost.

Přál bych Ti, abys našla "dokonalejšího" muže, i když třeba ani ten v konečném důsledku nebude Tvůj celý a navždy, ale dovede Tě k uvědomění, že jsou na světě lepší, ideálnější partneři a že jich jsou mrtě. Dokážeš udělat sama první krok vstříc nové lásce. Kéž bys našla takového převozníka, který Tě odvede/odláká z dosahu toho čaroděje, který si s Tebou, promiň mi ta slova, jenom hraje.

Krásnou neděli a báječný nadcházející týden.
Ahoj LL.

Ahoj Ami, krásný den Tobě.
Jak dlouho už se takhle trápíš a strádáš?

Láska je krásná a měla bys za ní jít, bojovat, vyříkat si to s ním. Najít řešení, smysl, příčinu, proč s Tebou nechce žít. Jestli je láska oboustranná, řešení vždy je. Moc bych Ti přál, abys byla šťastná a spokojená. Ukončit, to je taky řešení, ale až to poslední, nejzazší, neboť ta bolest, strádání, prázdnota, zbytečnost vlastního já, když navždy odejde milovaná osoba, ta je hrozná. Jakoby kus Tebe samé chybělo. Zkus to ještě. Snad se Ti podaří zvítězit, vyhrát. Moc Ti to přeju a držím palec.

U mě je to trochu jiný, příliš zašmodrchaný, bez řešení. Základem je, že nehledám životní družku, budoucí manželku, jednu už mám a na harém si nepotrpím Co hledám, je přátelství, kamarádství, mít prostě někde někoho, třebas z druhého konce zeměkoule, o kom budu vědět jen já, komu můžu důvěřovat, napsat, postěžovat si, svěřit se se svým trápením, aniž bych čekal, že se to bude probírat na nejbližší plenární schůzi našeho příbuzenstva. Nestojím o publicitu, o probírání mých problémů s celým příbuzenstvem, rodiči, celou osadou. Víme, jaké ženy jsou, co neví, to nepoví ( ovšem jsou i světlé výjimky ). Doma si člověk musí hrát na hrdinu, siláka, neohroženýho Conana, protože musí být jiným oporou, pilířem, vrbou, zpovědnicí i rozhřešením. Je to tak nastaveno - očekává se to ode mne, bere se to jako samozřejmost. Jenomže já jsem taky jenom člověk - nic víc.

Našel jsem takovou, které jsem mohl důvěřovat, otevřít se, právě ji. Přes rok a půl jsme si psali. Věděla o mně, že jsem až příliš komplikovaný člověk a "divná" to postava. Vydržela, snášela mé výlevy. Tím pro mě byla něco jako naděl, andělsky čisté stvoření, bytost téměř dokonalá. Můj přítel.

Zčistajasna mě odstřihla bez udání důvodu, odstřihla mě a nic k tomu neuvedla, nevysvětlila, ani se neunavovala a stačila by věta, jedna blbá věta, slovo. Přestal jsem pro ni existovat. Když ji napíšu, nic, ignorace, nezájem, mrtvá beruška. Takhle se přece přátelé nechovají. Tím u mě klesla až na dno, anděl, který byl pro mě světlem, zítřkem, pochodní. Tolik jsem věřil, že je jiná, lepší, ovečka, charakter nezapadající do tupého stáda. Proč si tedy předtím mnou špinila ruce? Soucit? Hra? Přetvářka? Zradila, zklamala, zlomila mi srdce.

Asi chci od svých přátel příliš. Hluboce jsem ji miloval a teď tohle. Nedokážu se s tím vyrovnat a pořád to moc bolí. Tak moc, že už nestojím o její další soucit, aby se mi po té době ozvala. Něco se ve mně zlomilo, prasklo, křuplo, navěky umřelo, vztah k ní se dočista polámal, změnil a já bych už vlastně ani teď nevěděl, aby se mi ozvala. Jak a o čem si s ní teď psát? Jak navázat? Už to nepůjde.

Doufám, že Tě svými problémy nezahlcuju, máš svých dost. Kdyžtak to smaž.

Měj se krásně a opatruj se. Ať nad Tebou slunce září.
Pa pa LL. <3

Ahojky

Děkuju. Jsi milá. Kéž by to tak bylo.

Ať máš krásný týden plný úsměvů, radosti i toho štěstí.
Ahoj LL.

Ahoj Ami,

to je mi líto. Usměj se maličko a zapomeň na bolest, na trápení a smutek. Máš určitě nějaké přátele, tak je navštiv. Třeba Tě rozveselí.

Já se o to taky snažím, ale je mi pořád tak nějak smutno a ani sám nevím proč vlastně. Asi mi něco chybí, někdo mi chybí a už se nevrátí, protože vlastně nikdy neexistoval. Asi jsem si někoho moc zidealizoval a ukázalo se, že je všechno jinak. Domeček z karet se sesypal a pohádky je konec.

Krásný víkend a nebuď smutná. Já taky nebudu ( za týden, měsíc? - nevím. Jednou určitě. )
Opatruj se. Pa LL.

Ahoj Ami,

píšeš krásný básničky, ale jsou hodně uplakané. Nenašla bys tam pár veršíků, které rozesmějí a pobaví? Taky bych to potřeboval.

Ať nad Tebou slunce září.
Jo a pěkný víkend
Ahoj LL.

Ahoj človíčku

Budu rád, když mi napíšeš, kontakt paveltot@email.cz

Krásný víkend, pohodu a pokoj v srdci.
Papa LL.

Ahoj človíčku,

krásný víkend, dobrý čas, pohodu a pokoj Tobě, ať Tě ovine teplem, štěstím, zdravím a láskou a už nepustí.
Papa