V té tmě natolik prázdné,
že i vítr bál se vát,
já cítil jsem tu vůni,
že stane se, co má se stát.
Přidal jsem a v dálce
uviděl jsem jasný svit,
z něj mi ztěžkla hlava, zrak se zakalil
a v téhleté noci já musel zastavit.
Pak zazněly zvony,
jak když lidi umíraj´
a před dveřmi stála ona,
slibovala peklo, ale taky ráj.
Zapálila svíčku
a pozvala mě dál
do chodby plné hlasů
a já poslouchal:
Ref:
Tak Vás vítá Hotel California
jak je krásné snít
jak je krásné bdít
jak je krásné žít
Je tu pro vás Ten Hotel California (2: Kolik míst má Ten Hotel California)
ňáký čas tu být
ňáký čas tu žít
můžete tu snít
V její mysli had se kroutí,
její srdce uhýbá,
dostala už spoustu pěkných pěkných chlapců,
říká jim, jsem jen tvá.
Teď tu tančí na nádvoří,
některý je kamarád,
některé chce pamatovat,
některé už nechce znát.
Já ji prosím, vrať mi víno,
co jsem si dřív naléval,
(řekla jen)
už nikdy se nevrátíš do roku devětašedesát,
ale mě volají hlasy z míst, kde s ní jsem spal,
budím se vprostřed noci
a jen jsem poslouchal:
Ref:
Zrcadla jsou jsou oči
a šampaňské je jed
(- jen pij)
a ona sladkým hlasem praví:
už není cesty zpět.
Tak jsem sice pánem,
však zlatého vězení,
co mě bodá noži,
za to, že jsem chtěl být s ní.
Stále myslím na to,
kudy odtud vyjít ven,
ale zavřela mi dveře
a zůstal mi jen sen.
V noci mi řek´ vrátný:
už nemůžeš si ji vzít
ty k nám se ještě vrátíš
(bez ní)
nemůžeš odejít....! |