Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
cmos: sáhnout si můžeš na jeden pól jakéhokoliv zdroje, střídavého, pulsního atd., nesmíš ovšem být nějakým způsobem spojen s tím druhým pólem. Když budeš mít gumovou obuv s dobrou izolací, klidně si můžeš sáhnout na fázi střídavého napětí 220 V a nic se ti nemůže stát. Jiskra přeskočí až při velkém napětí. Konkrétně elektrická pevnost vzduchu závisí na jeho vlhkosti, za normálních okolností je kolem 20 kV/cm. Ve vzduchoprázdnu je to 24 kV/cm. Nebezpečné není ani tak napětí, jako velikost proudu. Bude-li mít zdroj vysokého napětí proud nakrátko 10 mA, nemůže tě zabít. Proud desetkrát větší (0,1 A) už naopak zabíji.
|
|
Pokud si u stejnosměrného napětí sáhneš jen na jeden pól, nic ti to neudělá. Ale pak záleží asi na velikosti proudu a vzdálenosti toho druhého pólu. Kdyby byly moc blízko (pořád bez doteku), mohla by náhodně (nebo stále) přeskočit jiskra. Pro ostatní - je to tak, neříkám blbost? :D
|
|
Neutrino: zabít tě může jen rozdíl napětí a ten je mezi kolejí a trolejí. Já si doma klidně sáhnu na fázi napětí 220 V a nic necítím. Bydlíme totiž ve druhém patře, takže jsme od země dost izolovaní. Teprve když se současně druhou rukou dotknu zdi, začínám cítit brnění. Stejně tak ptáci mohou sedět na drátech vysokého napětí, protože na ně nepůsobí rozdíl napětí.
|
|
Researcher: já právě pořád žil v domění, že když ke kolejím připojí + tak to každého kdo na to sáhne zabije...
|
|
Zdroj, vyrábějící stejnosměrný proud, má jak víš kladný a záporný pól. Ani jeden z nich nemusí být uzemněný. Uzemníš-li záporný, dá se do troleje kladné napětí. Uzemníš-li kladný pól zdroje, je v troleji automaticky záporné napětí. Není v tom jak vidíš žádný fígl. Asi tě zmátlo to, že si většina lidí spojuje záporný pól zdroje se zemí, což je nesmysl. Nejlíp ti to přiblížím třeba s akumulátorem nebo s monočlánkem. Mají oba póly izolované od země. A který spojíš v nějakém zařízení se zemí, je tvoje věc. Nebo nespojíš žádný a celý okruh bude izolovaný od země, jako například elektrozařízení v každém autě.
|
|
Zdroj dava urcity napeti, tj. tech 750V. Z nej vedou dva draty - plus a minus. Plus pripojis ke kolejim, minus k troleji. A mas v troleji "-750V". Taky potom ale muzes tvrdit, ze v kolejich je 750V a v troleji nula - a budes mit pravdu. Zalezi proti cemu to meris.
|
|
Alkedos: ne tramvaje, trolejbusy i metro jezdí vždy na SS. ST je jen železnice tady u nás na jihu... Koukni: http://goo.gl/5IahI
|
|
Podle mě to není podstatné, ale nejsem trakční inženýr. V Praze je SS pokud vím, pouze metro, ale jak jsem psal, nejsem expert na elektrickou trakci, principiálně je to podle mě jedno.
|
|
Alkedos: myslím provoz Brno. A proud je tam stejnosměrný, takže - v troleji a + v kolejích. Tak jak to teda funguje, když je + v kolejích?
|
|
Pleteš si stejnosměrný a střídavý proud. Střídavý má fázi a zem a stejnosměrný + a -. Jakou tramvaj máš na mysli a jaký proud je v té soustavě?
|
|
Alkedos: no proti zemi. Já že tohle se používá v některých městech u tramvají - v troleji záporné napětí a v koleji zem.
|
|
Musíš mít 2 póly -750V proti čemu? Napětí je rozdíl potenciálů.
|
|
Neutrino: vidíš, dneska jsme tu měli jednoho šikovnýho dělníka elektrikáře
|
|