Už je to tu podruhé, kdy zase čas běží,
ještě pár dní a bude se vléct,
tak jako když vločky v zimě sněží,
nebo zmrzlá voda co snaží se téct.
Proč vteřina minutou, minuta hodinou,
až budeš kilometry ode mě dál,
tenkrát jsi psal, že jsem tvou láskou jedinou,
přesto smutek velkou roli hrál.
Za to, že jsem si dovolila tě milovat,
naposledy už tě tady budu čekat,
kdy se vrátíš a za vše se budeš omlouvat,
ale ja slibuji, že už nebudu plakat.
To co má stát se stejně stane,
nač se osudu bát,
je to Bohem všechno dané,
i to zda se mohu andělem stát. |