Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Ve 33 letech život fakt nekončí :-)
Ať se daří.
|
|
|
|
Diky, ale prani sis mel schovat pro nekoho, u koho to ma jeste smysl.
Bez par let je mi tolik jako tobe a muzu s klidem prohlasit, ze je prilis pozde na to, abych nejake schopnosti jeste kdy ziskal, natoz abych dosahl nejakeho uspechu. Za 33 let se to nepodarilo - pokazde to bylo zasahem vnejsich okolnostim a sliznutim smetany za ostatni. Moje schopnosti se od nejakuch 5,6 let nerozvijeji.
A pravdou je, ze nastineny princip neprijimam. Nedokazu prijmout neco zalozene na anekdotickych pribezich, ktere jsou mi ve vsem cizi. Nemuzu prijmout neco, co je v rozporu s mymi pozorovanimi.
A ted uz opravdu mlcim.
|
|
|
|
Chápu ten princip, ale nemyslím si, že to tak funguje (v některých případech sice ano, ale ne obecně).
Nepůsobíš na mě hloupě. Spíše na mě působíš tak, že jiný princip přijmout nechceš, ne že bys ho nedokázal pochopit.
Další diskuse asi nemá smysl, za sebe Ti akorát mohu popřát, abys svůj postoj jednou změnil a poznal to uspokojení poté, co svého úspěchu dosáhneš vlastními silami/schopnostmi. Je to fajn pocit.
|
|
|
|
No v principu muzes mit 90% snahy, ale pokud to nedorovnas 10% stesti, tak nemas 90%; bud mas 100% nebo nulu. Nikdo se potom uz nikdy nepta, kolik snahy za tim bylo.
Jinak se omlouvam, jsem prilis hloupy, nez aby mi to nekdo kdy dokazal vysvetlit.
|
|
|
|
Into the void: Samozřejmě, že se na tu pozici dostal díky svým kvalitám, ty si ale nejprve musel vybudovat. Chtěl jsem tím říci, že se snažil svůj život zlepšit i přes svůj handicap. Osobně si neumím představit, co bych dělal, kdybych přišel o zrak. A kdyby měl tento pán postoj, jaký zastáváš Ty (žádná slast nedokáže vyvážit sebemenší nepohodlí), tak by pravděpodobně skončil někde na podpoře a svůj čas by vyplňoval myšlenkami na to, jak jeho život nestojí za nic.
Ke každému úspěchu je zapotřebí hlavně snaha. Samozřejmě, ne vždy snaha skončí úspěchem. Ale letargie k úspěchu nevede nikdy.
|
|
|
|
A co se tyce me, ja zadnou prohru jeste nezazil. A nemam nejmensi chut to zkouset.
Zadna slast nedokaze vyvazit sebemensi nepohodli.
|
|
|
|
Co se nevidomeho pana ve vedouci pozici tyce, snadno lze uvazit, ze ty dve veci spolu nijak nesouviseji. Vedoucim pracovnikem se stal diky jinym kvalitam. A klidne si nesouhlas, ale ke kazdemu uspechu je potreba stesti.
|
|
|
|
Jindřiška: Děkuji za optání, už je to mnohem lepší. Nemohu sice tvrdit, že bych si nevzpomněl, ale smutek už nenabývá takové intenzity.
Jinak souhlasím s tím co píšeš.
Into the void: Očividně se neshodneme. Neříkám, že by náhoda nehrála v životě svoji roli, ale pokud člověk není vyloženě zdravotně omezen, může svůj život do velké míry ovlivňovat. Dokonce existují i lidé, kteří zdravotně postižení jsou, a přesto bojují a dokážou toho v životě hodně.
Znal jsem třeba jednoho nevidomého pána na vedoucí pozici. Ten člověk si nestěžoval na to, jak je k němu život nespravedlivý, neutápěl se ve své sebelítosti. Díky tomu jeho život nestál za hovno.
Takoví lidé mají můj hluboký respekt.
Podle toho, co píšeš, tak bohužel patříš mezi lidi, kteří se ve své sebelítosti utápějí. Sebelítost je sice možná pohodlná, ale člověku akorát škodí.
Je na Tobě, nikoliv na náhodě, jestli se budeš hrabat ve svých prohrách, nebo jestli zkusíš bojovat a začít vyhrávat. A samozřejmě, nejtěžší boje člověk svádí sám se sebou.
Původní zpověď byla zřejmě smazána (předpokládám, že jejím autorem).
|
|
|
|
OP, akorat se z tebe stava boomer a podlehas klamu prezivsiho.
Ktera je vubec ta puvodni zpoved?
|
|
|
|
Nesmysl, vlastni uspechy vysvetlujes vlastni zasluhou. Ale co kdyz to byla nahoda?
Mne se nikdy nic nepodarilo a nelze cekat, ze pristich 30 let neco snesitelneho prinese. Ceka me jen bolest, proc bych to mel zdrzovat?
|
|
|
|
Tos napsal hezky. :)
|
|
|
|
Přesně. Člověk se může začít měnit a zkoušet nové věci v každém věku. V tom sociálním aspektu je to možná v dospělosti i lehčí než na základce a střední, protože lidé už nejsou tak povrchní. Stačí být aspoň trochu sympatický a mít nějaké zájmy a lidi se s tebou rádi pobaví.
Btw., Opcome, přišel jsi teď v létě na jiné myšlenky (už jsi se smířil s tím, o čem jsi tu dřív často psal)?
|
|
|
|
To je pěkná univerzální motivace, třeba to poslouží ne jen dotyčnému, ale i jiným.
|
 Víla |
|
|
|
40 
42 