Ahoj Lokýnko. Tak jsem včera přišla z práce a dneska skoro celej den spala. Na něj se snažim nemyslet. Popravdě, čim dál tim víc mam nějakej blok na něj myslet. Včera mi bylo jako mrtvole, stála jsem v práci a holky okolo se o něčem bavily a já koukala do prázdna. Myslela jsem, že prostě to nešlo, tak pudeme každej dál jinou cestou, začneme randit jinde, zapomeneme na sebe a pak za čas si třeba napíšem kdyžtak už jen jako kámoši. Jenže teď mam pocit, že jsem s nim ve vztahu dál. On řek tý svojí kamarádce po rozchodu, že na mě bude čekat v pekle. A já na to furt myslim. Že co když na mě někde na druhý straně čeká. Vždycky jsem si myslela, že každej má toho jednoho pravýho, jednoho jedinýho, se kterym se bude milovat celej život. Až teď mi dochází, jak nebezpečná idea to byla.
Snad se máš líp..