Nejde o to, že jsem si to rozmyslel. Nebejt komnistický minulosti, tak jsem byl rozhodnutej od začátku. Ale tak strašně ty komunisty nenávidím, že to nakonec byl souboj mezi rozumem a nenávistí. Tuhej souboj. Co se nakonec přiklonilo na generálovu stranu? Jeho smysl pro humor. Ten jeho sarkasmus v debatě s Babišem a Nerudovou, jak tím toho ušatýho zkurva tak stíral, že on ani nechápal, že byl setřenej, mi připomněl, že stejnej smysl pro humor mám i já. A řekl jsem si, že komunisti jsou už snad navždy minulostí, Pavel se k tomu postavil jako chlap a člověk si druhou šanci zaslouží. Navíc tam před tím zmetkem ušatým nestál nějakej komunista, ale slušná mezinárodně uznávaná reprezentativní figura se sebereflexí, svědomím a důstojností. Což je fakt, který si naposled mohl přivlastňovat snad Václav Havel, a to ještě kdoví jestli. A před ním? Pouze Masaryk.
Chápu, že na některý typ odpovědí můžeš být alergický. Ale když založíš diskuzi, musíš samozřejmě počítat s tím, že se ti některé reakce nebudou líbit.
Ad "protáhnutí" - no, ty jsi dost obscénní, takže chápu, co máš na mysli Ovšem na nedostatek této aktivity si nemůžu stěžovat