Abys to smazal jsem ti řekl dvakrát. A nevím co to na tvém dnešním záchvatu změní, ale čirou náhodou to zrovna v těchto týdnech 20 let bude.

Když už jsi tak aktivní s tím šířením nesmyslů po profilech, přečti si mé poslední téma "Kampaně proti administrátorům" - a hledáš tam má slova, ke kterým mě přiměla uživatelka, na kterou se odkazuješ. Aby bylo jasno - tímto ti dávám šanci, jak ze sebe kvůli kdesi nasátým dezinformacím přestat dělat blbce.

Ahoj,
díky za zprávu, mám radost, pokud Ti mé odpovědi aspoň trochu pomohly.
Rozhodně jsem na Tebe nechtěla nějak útočit nebo Ti něco vyčítat. Je to pochopitelné, že Tě bolí smrt (kdysi) blízkého člověka. Já jsem to také nikdy neuměla, na někoho zapomenout, často se ve vzpomínách vracím ke kamarádům z dětství, k lidem, kteří mi někdy pomohli nebo tu aspoň byli se mnou. Doufám ale že se Ti přece jen podaří být šťastný. Také si myslím, že trvalé štěstí neexistuje, ale jsem hluboce přesvědčená o tom, že existují chvíle, kdy člověk prožívá čisté, ryzí štěstí, bez ohledu na to co zažil v minulosti. O to víc si vážím těch chvil, kdy můžu být aspoň na jeden den opravdu šťastná a každého člověka, který to se mnou chce prožít. Přeju Ti co nejvíc takových chvil s manželkou a dcerkou.

a taky preji pekny zbytek svatku

Ahoj jj. To nemas zac. Od toho to tu je, zvlast kdyz to cloveka premuze, tak aspon neni sam

Ahoj bráško, s těmi zmrdy ti dávám plně za pravdu. Jen mi štve, že je tento druh lidí zastoupen hojněji než ti druzí. Měla jsem skutečně neuvěřitelné štěstí, dnes se všichni smějeme, jak jsem si v laboratoři uspořádala táboráček bez buřtů. Jenže zmrdství se opět projevilo a to u našeho nového kolegy, který den ze dne odešel a nechal nás ve štychu. To do firmy, kde mu nedali ani smlouvu; on si snad myslí, že mu ty dny gratis zaplatí, mně je jasné, že jej vzali jen díky náporu před Vánoci a v Lednu může krásně vyletět, když zakázky značně ubydou. Spíše, než zmrdství, vidím to jako nebetyčnou blbost, která mě u padesátiletého chlapa zaráží.
Co se toho pitomého Covidu týká, zvažuji třetí dávku; přímo u mě na patře v poliklinice dávají Modernu. Už jen pro snížení pravděpodobnosti to čapnout a dovléci domů, prakticky každý den sahám lidem do úst, upravuji protetiku. A Petra vzhledem k jeho diagnóze nechat očkovat nechci. I ty první dvě včely jsem do sebe nechala píchnout hlavně kvůli němu.
Co se týká tvého názoru o posílení nemocnic, loni to už tady bylo; v podobě polních zařízení v Letňanech, Brně a jinde. Nakonec tam nikdo neulehl. Já až tak vládě nic tak nezazlívám, je zde nová zákeřná nemoc, se kterou si nikde nevědí rady a rozhodují za pochodu. Když mají antagonistické názory i lékaři, vědci, co si z toho laik má odnést. Nedočká se relevantních informací, jen se zmítá mezi rozdílnými spekulacemi odborníků a vytváří si názor na věc po svém. Odpůrcům se nedivím a hlavně ty mladé celkem chápu. Já jsem však někde trochu jinde. Dlouho jsem odolávala a dokázala ochránit svého nemocného muže. Až v létě jsem se rozhodla a zvažuji i nyní, kdy mě čeká setkání s mojí širší rodinou o svátcích. Ono to štěstí nemusí trvat věčně. Jen ta skutečnost, že na to zařvali dva známí v mém věku. Že ten šmejd nezmizí, je jasné. Doufám, že se vedle vývoje vakcín taky pracuje na skutečně fungujících lécích, které budou dostupné a umožní léčení horších případů doma, aby nemuseli končit na jipkách. Stejně jako před lety průlom díky vynálezu antibiotik. Tam by se měl výzkum především zaměřit, pokud se tak neděje…
Dala jsem si s odpovědí načas, finišuji před svátky a taky jsem potřebovala ji promyslet, najít trochu klidu a pohody.
… Tak ty budeš mít holčičku.. Tak to gratuluji!!! Doufám, že se těšíš, tátové bývají z holek posr… - myslím, skuteční TÁTOVÉ, ne to, co jsem měla doma.. ale doufám, že doba, kdy byli chlapi zklamaní, že to není kluk, je dávno, alespoň ve vyspělejších zemích, na smetišti dějin. Buď Leontýnce dobrým tátou…. Ať s tebou nikdy necítí strach a úzkost, věnuj se jí, ona ti to svojí nezištnou láskou vrátí. Vím, kur.a vím, o čem mluvím….. Tvoje Šelvice.. Tak ať se daří.

Zdravím brášku... Konečně chvíle na odpověď. Neměla jsem opravdu dobrý týden. V pondělí jsem nechala ležet hadřík na sintrovací vypalovací peci. Prostě jsem utírala prach z přístrojů a vyrušil mi telefon z ordinace, řešila jsem jednoho pacienta - potížistu. Samozřejmě jsem pec spustila na noční program vypalování; jelikož jsem malá a vršek mašiny je nad úrovní mých očí, nevšimla si, že tam ten pitomý hadr zůstal... V jedenáct v noci mi volal správce polikliniky - naštěstí - dlouholetý kamarád Pavel, že v budově řvou požární hlásiče a systém hlásí mojí místnost. Zabránil příjezdu hasičů a policie, že problém vyřeší se mnou; abych přiběhla do práce a zpřístupnila laboratoř. NAŠTĚSTÍ bydlím tři ulice od polikliniky; tak rychle jsem v práci DLOUHO nebyla, najednou mi bylo zase třicet. V laborce byl kouř, na peci hromádka popela....... větrali jsme jako o život, mašina naštěstí v pořádku, jen vršek očouzený. Měla jsem neskutečné štěstí.... Ještě dnes se mi ježí vlasy na hlavě... to zavánělo giga průserem.. Domů jsem se dostala až o půlnoci, Pavlovi přidělila rezervní klíče, aby ještě před odchodem přístroj zkontroloval. Ten chlap je mým nejen dobrým kamarádem již pětatřicet let, ale i andělem strážným. Dostalo se mi lekce, na kterou do smrti nezapomenu. Ráno jsem vše nahlásila majitelce. Anča se zachovala bezvadně; nenadávala, nevyčítala, je jí jasné, že se už nic takové nestane. I můj nový kolega se ke mně choval jako gentleman; lítal kolem mě, uvařil mi výtečný čaj, já mu zase pustila na počítači Cimrmana. Oba dobře věděli, že jsem byla v posledních dnech pod nepříjemným tlakem. Navíc mi neskutečně smolí ten pitomý Covid, který se přes všechny ty opičárny včetně očkování šíří vesele dál. Včera jsem měla být na rodinné oslavě čtyřicátin mojí neteře. Stornováno. Dostala ten sajrajt, přestože nekouří, nepije, sportuje a snaží se jíst zdravě... a byla plně očkovaná. Schytala to již půlka naší rodiny. Já zatím odolávám, přestože mám docela blízký kontakt s pacienty, při vyšetření a úpravách protetiky. Co na to říci, zřejmě mám zatím štěstí. Nyní k tobě.. chápu tě. Jestli to trochu pomůže, klidně se vypiš. Je to pořád příliš čerstvé; moji blízcí jsou na druhém břehu již léta a stejně na ně dost často vzpomenu. Jenže to patří k životu. Kdybych se s tím nenaučila žít, skončila bych v blázinci. Ty to taky zvládneš.. A slib, že mi svého potomka jednou ukážeš. Tak nezapomeň kromě občasné kalby taky opětovně použít jeden z tvých mnoha vysavačů, jak jsi mi psal. Jen mi trochu irituje tvoje umanutost, že jsem dělala vánoční úklid.. Já fakt takový šílenec nejsem. Naopak, vůbec se mi do něj nechce. Tenkrát se jednalo skutečně pouze o bramborový salát a řízečky.. Drž se a zase někdy dej o sobě vědět, jak pokračuješ na baráčku. A ty mně taky drž palce, abych tu sračku nedotáhla Petrovi domů.

Konečně jsem se dostala k odpovědi na tvůj dlouhý román, který jsem si přečetla opakovaně, bráško. Dobrá tedy, zvedám rukavici, nebudu za sraba, dávám sem... Ostatně, tady se osazenstvo stejně tak vyměnilo, že mě nikdo nezná, nikoho nezajímám; jestli zde operuje nebo nahlíží pár lidí z naší doby, je zanedbatelné. A nakonec, nemáme se za co stydět. Přiznám se bez mučení, není snad jednoho dne, kdy bych si na tebe nevzpomněla, jak se máš, jak válčíš .. A při tvém sdělení, že máš zakoupený čtvrtý vysavač, jsem se smála jak pitomá; já jich mám celkem pět v 1+1 . Ten nový, pak starý, který půjde pryč - zřejmě na kontík pro méně šťastné, dva tyčové na baterii a jeden malý ruční. Mnoho vysavačů se nám urodilo.. Po přečtení pasáže o "zanedbávaných" přátelích.. jako bych četla tak trochu sebe.. ale ohrazuji se proti slovu kokot . Nejsme jím ani jeden.. Naším nepřítelem je čas a vzdálenosti. Den má pouze 24 hodin, většinu strávíme prací, zbytek padne na partnery, občanské povinnosti a pro to ostatní si jej pracně krademe. Moji přátelé se časem ocitli téměř všichni mimo Prahu, jedna je v USA; kontakt se děje psaním a videohovory přes internet; a moje VIP kamarádka - již 50 let- a bývalá spolužačka sice v Praze bydlí, přesto se vídáme jednou za čas, nejvíce přes léto, kdy jsme spolu podnikly pár výletů v době prázdnin (mívám volno a ona, učitelka, taktéž). A spousta se po mém prozření stala bývalými. Mám však štěstí v práci na fajn lidi, kolegy, se kterými se daří dobré vztahy. Před měsícem nastoupil nový kolega, po dlouhé době kluk v mém věku, jen o něco mladší, a zatím si bezvadně rozumíme. Docela mě to probudilo z letargie a dost jsem ožila. Ještě jsi mi rozesmál zmínkou o úklidu před generálkou na Vánoce. To byl zase jeden z tvých fórků, na které mě občas dostaneš, že jo ?! Slibuji, že před těmi skutečnými pár těch zaprášených skleniček vyleštím a pokud mě nepřepadne houser, vylezu i na ty pitomý okna. Tak se měj, bráško... i když se s přáteli nevidíme, nezapomínáme. Jo a setkání po letech s mým biologickým bráchou dopadlo nad očekávání. Shodou náhod se v Praze objevila i naše starší ségra, tudíž jsme se setkali ve třech. Hodím ti fotku do emailu, sem to nejde. Tak zatím čauky a opatruj se... Šelvice

Zdravím mladšího brášku; tak se mi líbíš. Až se bojím, že se tě trochu leknu, na dalším setkání - již posledně jsem byla poněkud zaskočená, jaký kus chlapa se z tebe stal. Našla jsem starou fotku z Vosího hnízda, nás dva před patnácti lety. To už není ani pravda. .. Pokud ji znovu objevím, hodím ti ji do emailu, ať se pobavíš. Co je u mě nové.. prakticky nic podstatného. Jen mi čeká po mnoha letech návštěva mého bratra - pozval mě na oběd - a nakonec se i docela těším. Tento víkend jsem doma vytvořila generálku na Vánoce.. Petr se zmínil, že by měl chuť na bramborový salát, tak jsem mu jej udělala. K tomu kuřecí řízky (kapra nechám na ty skutečné), měl boule za ušima. Ještě dnes bylo k večeři. .. A koupila nový vysavač. Už skutečně chyběl jen ten stromek, navrhla jsem, že ze srandy vytáhnu jeden umělej, smáli jsme se oba. Tobě přeji, abys ty skutečné Vánoce užil v novém domově. A že je ti někdy do breku? Nejsi sám. I mně se to někdy stane... Jen s tím zůstávám v soukromí. To víš, každý jsme jiný.. Tak se drž, bratříčku, já budu taky. Šelvice

Posílám nějaká ta srdíčka.

Můj drahý rozervanče, ty hyperaktivní rošťáku! Anglicky dnes umím.. velký kulový. Po sametovém podvodu jsem se v rámci nové doby jako ambiciózní mladá dáma snažila učit, leč nebyla možnost uplatnění v praxi; na zájezdech se sborem jsem se dostávala k lidem, kteří uměli ještě větší kulový než já nebo prostě odmítali v této řeči pokoušet jakoukoli konverzaci. Tak jsem po třiceti letech docela slušně zapomněla 85% i těch základů. Překlad mé přezdívky jsem ještě dala dohromady a zkontrolovala v překladači, abych tam neflákla nějakou blbákovinu. NO NIC.. Nechtěla jsem se utajit, jen jsem byla lenivá se přihlašovat. Díky za poděkování i za jemné skryté vynadání. Jak monitoruji, docela jsem tě - nechtěně- vyprovokovala. Nechám tě v klidu. A nebudu trapně poučovat, plácat věci, které určitě víš a stopro slýcháš i od jiných zázraků obdařených moudrostí pro jiné, přestože nežijí jejich život. Snad máš nad sebou zdravou kontrolu. Tak trochu můj pohled znáš, hodně jsme si řekli osobně, respektuji tvoji potřebu občas vykřičet své emoce do pléna Zpovědnice. Před patnácti lety bys dostal daleko více reakcí; víc snad říkat nemusím. Tak dobrou noc, ty můj mladší bratříčku, chlape. Mám v hlavě pár myšlenek kol tebe, ale zase až tak do hloubky tě neznám, spíše postupně poznávám. Promiň, přijde mi, že mě pořád dokážeš něčím zaskočit, že vyjdu ze svých snah ti něco napsat jako female tura domácího. A staré dámě dokonce něco konečně docvaklo.. I když jsme si spolu před lety i tento podzim dost řekli. Jsou ve hře daleko hlubší věci, třinácté komnaty, které nikdo nesděluje; včetně mě. V minulosti jsem sama zkoušela se svěřit se svými hlubokými problémy, možná i něco odkrýt; nikdo však neměl trpělivost naslouchat. Nebo jsem si vybrala špatné lidi, doplatila na svoji tehdejší důvěřivost a potřeby sdílet a konzultovat... ... Již to po zlém vystřízlivění téměř dvě desetiletí nedělám.. Proto tě opravdu chápu. Poučky nikdo v podobném rozpoložení nepotřebuje; povídala jsem ti o tom, že již raději nikomu nic neříkám, protože vím, jakou dostanu odpověď a poučení. Uvědomuji si, že se zde na Zp. řeší a reaguje pouze na povrchní úrovni. Na základě konkrétního textu bez znalosti osobnosti člověka, který to vkládá, o úrovni některých reagujících nemluvě.. My dva jsme na tom daleko lépe. Poznali se osobně a mnohé si řekli. .. A snad i rozuměli.. Rozloučím se. Zítra mě čeká náročný den - vlastně již dnes. Držím ti pěsti, chlape, bratříčku. Pracovní dovolená je dobrá investice, když výsledkem bude hezký domov. Ještě ty pravé, odpočinkové, užiješ. .. pro mě jsou v nedohlednu.. a jak tě znám, jistě mě budeš zase inzultovat, ty jeden Opcomátore. A doporučuji relativní soukromé prostředí emailu. Pokud se budeš chtít trochu vražedně vůči mé poněkud zchátralé tělesné schráně písemně rozvinout Tvoje starší sestřička

Gratuluji mladšímu bratříčkovi k slavnostnímu položení poslední dlaždičky. Tomu se říká užitečná dovolená. A že náročná? My tomu zamlada říkali aktivní odpočinek . Aspoň si po tom sedavém ajťáctví protáhneš kostru. To se mi stalo dnes na poliklinice; klidně si na počítači tvořím ty svoje rekonstrukce zbídačelých chrupů pacientů a najednou se rozeřvaly všechny požární hlásiče po celém baráku. K ohluchnutí, neskutečný jekot sirén na prahu bolesti sluchu. Vylítla jsem ven hledat případný požár nebo správce, doufajíc ve falešný poplach, jak se již párkrát stalo. S obavami, že čidlo zachytilo kouř z mé tajné cigaretky opatrně vykouřené pod intenzivním odsáváním zplodin z vypalovacích pecí. Ani jedna z mých myšlenek to nebyla, jednalo se o cvičení v rámci kontroly zabezpečení, jak mi správce budovy, dlouholetý kolega z časů OÚNZ a kamarád objasnil. Tak jsem se taky trochu proběhla, pak usoudila, že jsem se za celý týden dostatečně nadřela, byla tam již téměř poslední - všichni doktoři se sestřičkami v pr.. takže.. hurá pryč, resty se dohoní po neděli.. Jdu na kutě a zítra.. vlastně dnes vytáhnu toho svého člobrdu ven, konečně nemá pršet. A navštívíme hospodu, kterou jsme před třemi nedělemi spolu zavřeli. Tak hezkou a zaslouženou sprchu po těžké práci v nové koupelně, bratříčku

BTW: Taky se přidávám ke Kaitenovi.

Jasně, jsem tu a občas i přispěji.
Srazu se nebráním, ale organizaci tentokrát rád přenechám někomu jinému.

Já taky.. a dokonce jsem i po hodně dlouhé době přispěla do diskuzí.

Když se ptáš, jaký blb může dělat na Zpovednici admina, tak tady se ti jeden hlásí.

Mně to bylo jasné, že jen tak neskončíš . Tak mě snad Tvoje žena neproklíná. Já už na to nemám, doby, kdy jsme chodili z tahu rovnou do práce jsou dávno pryč. Ani tenkrát jsem jsem na to moc nebyla, aspoň chvíli jsem se potřebovala vyspat. Každopádně díky za hezké setkání, chlape!

Ahoj, chlape. Vzkaz předám s poznámkou, že mě jen tak někdo nepřečůrá . Šel jsi vůbec spát?

Už moc nereaguju na tvorby, nechci psát generic pochvaly a říct k tomu taky nemám co. Ale Tebe si přečtu rád, stejně jako Vílu

Ať se Ti v životě daří

Tvl. Srdíčkový smajlíky jsem na profilu hodně dlouho neměl.
Ale je to pěkný, dekuji