Doktorko Opcomová, až bude konstelace hvězd příznivá na čtení, pohleďte do své emailové schrány..

Doktorko.. vlastně .. Lukáši, máš email

Jsem stojící maják v moři problémů. A problémy se o mě musí lámat. Pokud spadnu, nespadnu sám. A to si nemohu dovolit.

Člověk si myslí, že už je v pohodě. A pak ho to přepadne jako noční můra z laciného filmu.

Kdyby to tak byla noční můra. Té jde dát přes držku. Ale s tímhle neudělám nic.

Jak definovat pocity, když vidím ostatky Lachtáněte v dřevěné dóze?
Jak vyjádřit to, když její popel naberu na dřevěnou lopatku a dávám ho do země?
Jak se smířit s tím, že popel tý krásný, chytrý a milý holky zahážeme hlínou a květinami.
Popel Lachtáněte? Tohle je prostě v prdeli.

Lukáši, četla jsem tvůj román, odpovím po víkendu, až si udělám klid, tak se nezlob. Je tam tolik věcí k odpovědím a vysvětlení, že na to potřebuji větší časový prostor. A ještě jednou pročíst, minimálně. Mám teď pár věcí k zařízení, vybírám a budu měnit chladnici + mikrovlnou troubu, předjednávám podmínky s dovozem a instalací, hlavně té lednice. Navíc mě čeká po dlouhé době snad trochu odpočinutí a změna prostředí, byť na pouhé dva dny.. Moje neteř mi zajistila víkend v přírodě, abych nabrala sílu; jedu s její mámou, starší sestrou. O moje doma se postará sousedka. Neodešla jsem, já takové sviňárny nedělám. Jsme spolu. Partnery jsem opouštěla kvůli nevěrám, sobectví, hnusnému chování, neochotě se podílet na financích i domácích pracech spravedlivým dílem; nikdy ne proto, když zradí zdraví; hlavně u člověka, který se ke mně vždy choval hezky, s úctou, nebyl lakomec, cítila jsem se s ním dobře, bezpečně a nebyla pořád ve střehu. On sám mě posílá si po třech letech, kdy neznám slovo dovolená, odpočinout, pohlídá letitá spřátelená sousedka. Snad vše dopadne dobře, až se vrátím, podívám se a prokoušu tvým uměleckým dílem Drž mi palce, Iveta

Tak před nějakými patnácti lety jsem na L&L byla, ale nikoho jsem tam neobdivovala ani potají, ani nepokrytě. Zrovna se mi tam úplně nepodařilo zvládnout svoji hyperaktivitu a tak jsem tam byla za ujetého blbečka.

Drž se, pořádně ty emoce odžij, pak je nech zase jít... Věřím, že se z toho taky vykopeš. Ztráty jsou náročná věc, hlavně ty komplikované...

Zrovna dnes mě jeden z těch spodních proudů dost bere...

To musel být opravdu "žůžový" vzkaz, že jsi málem položil Zpovědnici . Rošťáku

Ahoj, jo - podujal jsem se stát se na čas jedním z hromosvodů pro nespokojené návštěvníky Ono bohatě stačí nebrat si nic osobně a myslet si své.

Všiml jsem si tvého návratu, i okolností, za jakých se to stalo. Tak... věř, že bude lépe. Vždycky to tak je.

Žiju...

.... A právě jsem si všimla, že je dávno po půlnoci; trochu jsem přetáhla při tvoření svého duchaplného textu a uvědomila si, že musím změnit číslo svého věku v profilu.

Ahoj, Lukášku, máš email .. Iveta

1.4.2021 a 9.7.2021 už z paměti nevymažu.

Dívám se smuteční oznámení. Dívám se na Tvoji foktu a jsi na ní stejná, jako si Tě pamatuju. Tohleto prostě není možný

"Adélka parte" - to je asi ten nejzasranější předmět mailu, který jsem doposud dostal.

Adélko! Jak sakra můžeš neexistovat!

Ahoj, konečně chvilka na odpověď, než půjdu pokusit se o spaní. Je mi trochu líp. Je to pro mě taky šokující, tak mladá holka, to si jeden uvědomí, že je vlastně taky v tom "blbém" věku.. Bydlím stále zde, na stejném místě. Kumštýř již dávno neexistuje, nahradila jej po prodeji majitelem nějaká hnusná nálevna, po prvním nakouknutí jsem tam řadu let nepáchla. Padlo na Letné hodně klasických hospod; nahrazují je asiatská bistra, arabské kebaby, hipsterské kavárničky s předraženým kafem, které již jen obcházím. Jsou zpravidla bez hostů - i před Covidem byly a já se jen divím, jak se při dnešních nájmech živí.. Asi vím.. Poslední padla Paliárka, jistě ji pamatuješ.. Již je obdařena křiklavými nápisy a kolem pilně pracují černovlasí žluťásci... Mělník a Prašivka ještě přežily. O sobě ani zde příliš psát nechci; pracuji na stejném místě (dnes nová poliklinika), jen jsem byla před třemi lety hozena do vody, do vytváření korunek a můstků na počítači... a přes svůj věk jsem se to naučila překvapivě rychle, přestože jsem si říkala, že to mělo pro mě přijít o deset let dříve; ale ještě mi to snad trochu myslí. Vzpomínáš, jak jsem se teprve seznamovala s počítačem, když jsme se spolu setkali? Po roce od školení mi moji obchodní partneři a kolegové vyprávěli, že mě ve školícím centru dávali za příklad i lidem o deset a více let mladším... To je jediná pozitivní stránka posledních let.. Jinak se mi život fatálně změnil a to k horšímu. Nežije už ani máma, chaty jsem byla nucena se vzdát a moje rybařina doznívala na placených pobytech komerčního rybníku. Ale to už nebylo ono.. Navíc mi přišla jedna osudová rána, která stopla všechny možné výjezdy ven, jsem ráda, že mohu aspoň pracovat. Ale sem podrobnosti psát nebudu. S tím pivem to myslíš vážně? Když budu vědět dopředu, čas si udělám. Ale na chvíli, aby tě manželka nebacila válečkem na nudle . Tak dobrou noc, Iveta

Ahoj Lukáši, promiň, že jsem ti neodepsala, musela jsem jít spát; jsem po prvním Pfizeru a není mi nejlíp. Na Adélku pamatuji velmi dobře, potkávala jsem ji i na Letné. Co se jí stalo? Mně taky smrtka kosila v okruhu mých známých a kamarádů, nedávno jsem se srovnávala s odchodem jednoho, kterému bylo "pouhých" šedesát, Covid mi jej vzal. Již je zapitý, reagovala jsem podobně jak ty. Drž se, objevila jsem náhodou tvůj příspěvek a jako babka správně zvědavá si i něco o tobě přečetla. Mám z tebe velkou radost, navzdory tomu, co právě prožíváš. Drž se. Jinak přeji tobě i tvé paní do života jen to nejlepší. Iveta.

Nevím, jak se mi podařilo se přihlásit.. musím spát.. ale nějak to nejde..jsem nadálku s Tebou..