Ne, mně se dobře naprosto nedaří. Raději nejděme do podrobností, je to vše strašně strašné...

Tos teď musela mít narozeniny! Dodatečně gratuluji a přeji hodně štěstí, lásky a Boží blízkosti!

Pokleslá morálka s sebou přínáší zkázu. Taky jako degenerace, zvrhlost a jiné.

Vidíš, takový formát by mi tedy připadal po všech stránkách riskantnější nebo každopádně méně blízký... Lépe ty lidi víckrát nevidět. Ve tvém případě se komplikované vztahy a vazby mohou táhnout léta.

Neber mou zvědavost úplně vážně, spíš jsem si tě v nedovedl v této roli úplně představit. Domníval jsem se ze tvých dřívějších vyjádření, že sázíš na monogamii a tradiční pojetí věrnosti. Jako například já v posledních cca 6 letech. V mé minulosti jsou ovšem různé dosti pestré vztahové a sexuální záležitosti. Nelituji, že se udály, ale nelituji také, že jsou minulostí. Po sexuálním experimentování dnes už netoužím, ani po poznání jiných žen, protože žiju ve víře, že jsem už toho poznal dost a vyexperimentoval jsem všechno podstatné.

Hele, do podrobností opravdu chodit nemusíš, ale ty jsi někdy byla na něčem jako swingers-party?

Takže romantička s proříznutou hu.., chci říct pusou . Jinak písnička je pěkná

Njn, podle toho, jak Ti jedou písmenka, tak se skoro bojím představit, jak Ti jede huba . Nestane se Ti občas, že Tě bolí panty? Ale to Tobě asi nééé.
Spíš má korporace vymluvenou díru do hlavy. A to ještě vypadá podle jména, že máš něco společnýho s vlčicí, tedy minimálně v noci..

To Tě teda obdivuju, na tohle bych neměl nervy. Na to potřebuješ profesionální odstup jako prase, jinak se fakt musíš zbláznit. Kromě toho je to sysifovská práce, tenhle typ lidí přeučovat. Když už si myslíš, že to konečně máš pod kontrolou....
Já něco řeknu v práci dvakrát a potřetí mě všechna emoční předsevzetí opustí..... slušně napsáno.

Ano, s tím bohužel musím souhlasit. Člověk v podstatě není nic moc jinýho než stádové zvíře ovládané zejména emocemi. Emoce jsou jedna z nejsnadněji přenositelných věcí. A bohužel negativní emoce mají přenositelnost skoro 100%. Tím mám na mysli, že například když Ti dá někdo najevo, že Tě má rád - budeš mít pravděpodobně též tendenci mít ho ráda. Ale když Ti dá někdo najevo, že Tě nesnáší, je téměř 100% jistota, že ho též budeš nesnášet. Každé sdělení má dvě části - část faktickou a část emotivní. A ta emotivní je důležitější než faktická. Někdo například dokáže udělat ohromný problém kvůli tisícovce a druhý dokáže mávnout rukou nad milionem. A i Ty se pak budeš cítit podle toho jak se ten druhý bude chovat spíš než podle velikosti částky, o kterou se jedná.
Když tohle pochopíš, uvědomíš si svoji zranitelnost, kterou máš vůči emocím druhých. No a proti této zranitelnosti se začneš bránit tím, že budeš učit emoce druhých na sebe nepřenášet. Když to zvládneš naučíš se být ledově chladná, ať už budou emoční výlevy okolí jakékoliv. No a od toho už je jenom krůček k tomu začít ovládat prostřednictvím emocí své okolí. Zejména když to okolí nemá o tom, co jsem Ti napsal ani páru, natož aby z toho něco pochopili

No jako do Slova života občas zajdu, ale pravidelně chodím do jiné církve. No jako s tím, jak to máme společné to je složitější, ale nechodí do Slova života... No jako prostě já chodím do jiného sboru než on, ale jednou za měsíc jsou společné bohoslužby a občas taky chodím k němu do sboru, on je kazatel. A já teda studuju teologii, to by sis asi domyslela, když víš, že je můj učitel a kazatel.
No já jsem jednou nevydržela, ruply mi nervy a napsala jsem mu v neděli v noci na rovinu, že ho miluju, on mi v pondělí večer odpověděl, že jako jsem studentka a ještě něco mi napsal, ale to není důležité. Ale nenapsal mi, že mě nechce, jako jediné, z čeho vyplynulo, že mě odmítá bylo to, že jsem studentka. No a v úterý ráno jsem musela jít pěkně do školy psát závěrečný test z jeho předmětu. On se tvářil, že nic teda, jenom já jsem mu ještě pak odpověděla na to, co mi napsal a on si to zřejmě přečetl, když jsem psali ten test, protože se na něco podíval v počítači a pak se úplně divně podíval na mě. No a pak jsem to dopsala a dala jsem mu to na stůl a pak jsem jako už chytila klikua chtěla jsem prostě odejít ze třídy a ani ho nepozdravit, ale on mi jako celkem mile řekl "ahoj" a tak jsem ho taky teda pozdravila... A od té doby jsme se nepotkali, jednou jsme se teda viděli, ale tam bylo mnoho lidí, takže nic jako...
A já jsem se těch 10 dní po tom mailu modlila za manželku pro něj a chtěla sjem slyšet, že to není ON, ale pak mi Bůh řekl, že je...
Ale já jsem mu to samozřejmě neříkala a nepsala. Já už jsem předtím dostala slovo, že pokud je to ten pravý, tak za mnou přijde sám. Neměla jsem mu psát ten mail, to nebyla Boží vůle, na druhou stranu ten mail ale nebyl něco, čím bych to pokazila a zničila. Takže teď mám prostě čekat. Modlit se za něj a čekat. A za rok (až dokončím předměty s ním), nebo za dva (až dokončím školu) za mnou přijde a řekne mi, že mě má rád. Kdybych za ním teď lezla, tak bych to tím zkazila. Ale tak jako budu ho normálně zdravit, a když se bude chtít bavit, budu milá... A budu před ním hezká...

Když já jsem fakt ale fakt hrozná bordelářka, ale vím, že on je asi celkem pečlivý, co se úklidu týče, nikdy jsem teda nebyla u něj doma, ale jinak vypadá, že asi má doma celkem hodně naklizeno. Jenže já jsem prostě bordelářka a nevadí mi to. Nejde o to, že bych byla líná, ale já ten bordel prostě nevnímám, nesere mě, že mám všude poházené věci po zemi, já vím, kde co mám, nevnímám ten stav jako bordel, já prostě vidím náhodně rozmístěné jednotlivosti a je mi to jedno, na úklid pomyslím, až když si nemám na nic kam odložit notebook, ale jde mi jenom o to místo na notebook...
Tak to mu asi bude vadit, ale to je prostě součást mé osobnosti. Ze mě nikdy hospodyňka nebude. A domácí práce prostě budeme dělat napůl, já si prostě s péčí o domácnost nikdy hlavu dělat nebudu, taková nejsem... Asi jsme v tom jiní... Ale tak to nevadí, nemůžeme být ve všem stejní... Myslíš, že to bude problém, když prostě vůbec nejsem na péči o domácnost, ale on prostě vypadá, že si na pořádek celkem potrpí? Na druhou stranu už je zvyklý si to dělat sám a možná bude jenom rád, že se mu do toho nebudu plést, když jsem úplný opak nějaké hospodyňky...
Ale já jako vařím ráda a nevím, jestli dobře, ale mně moje jídlo chutná. Ale prostě to nesmí být povinnost, to bych byla jak služka. Já taky vařím jenom pro sebe, jinak bych si fakt asi připadala jak služka. Ale když se budeme střídat a nebudeme to prostě moc řešit, tak to asi bude v pohodě.
Hlavní pro něj ale určitě je, abych budovala víru a vztah s Bohem.

Už dávno jsem si všiml, že zde důvěřujeme skoro stejným lidem. Event. je obdivujeme nebo milujeme.

Tak já mu hlavně nechci dělat služku. Ale vím, v čem mám co nejvíc růst, abych byla pro něj úžasná. Ale tak samozřejmě budu na vztahu pracovat. Nebudu na něj kašlat, nebude mi jedno. Nikdy mě neuvidí s mastnými vlasy, ve vytahaných teplákách a maskou na ksichtě. budu pro něj i doma hezká, vlastně hlavně pro něj a hlavně doma, protože co je mi po tom, jak se líbím nějakým cizím lidem, já se chci líbit hlavně svému milému. Prostě očekávám, že k sobě budeme mít vzájemnou úctu a budeme se sobě chtít líbit, tak třeba i doma prostě budeme pro sebe vypadat dobře a nebudeme chodit v nechutném vytahaném oblečení a s mastnými vlasy, nebudeme spát v hnusných pyžamech, ale tak jako budeme mít prostě hezké oblečení i na spaní, abychom se sobě líbili...

Jsem ženatý a nyní již monogamní. Ale milovat Hraběte Depeše (v jakémkoli smyslu milovat) je správné.

Dobrá, budu to mazat asi všechno od všech :D sice si mi neodpověděla na vše, ale i tak díky a přeju ti hodně hezkých zážitku

Jsi anděl.

Doufám, že by tě ani nenapadlo mě milovat nebo obdivovat!

Děkuju! Od tebe si srdíčkového plamena moc považuju!

Silně si mě dojala svým příběhem. Jsi anděl.