Lidská jednoduchost a manipulovatelnost. Popřemýšlej o ní. Stači zasadit myšlenku, jízda je ready

Neobvyklé řešení si žádala i častá přítomnost minimálně šesti dětských herců na place. „Kvůli autenticitě jejich výkonu bylo potřeba zmást jejich pozornost, rozptylovat je, a pak zachycovat takové chvilky," vysvětluje Machková.

Zdeněk Tyc: El Paso

větší obrázekAutor: Martin Špelda pro T.H.A.

Svůj předchozí film Smradi natáčel Zdeněk Tyc podle autobiografického scénáře Terezy Boučkové o rodině, která vychovává dva osvojené romské chlapce. Společně měli Boučková s Tycem natáčet i nový Boučkové scénář Zemský ráj to napohled, jednoho z vítězů Ceny Sazky.

Peripetie kolem vyjednávání o natočení filmu popisuje Boučková beletristickou formou v nedávno vydané knize Rok kohouta. Film nakonec vznikne v režii Ireny Pavláskové a produkci Viktora Schwarcze; začne se natáčet letos v říjnu, kameru povede Českým lvem oceněný Diviš Marek.

Producentem El pasa je Ondřej Trojan, který stojí mimo jiné za snímky Jana Hřebejka a Petra Jarchovského. Film je nyní ve střižně a střih potrvá až do poloviny září. „Materiálu je spousta, protože film byl natáčen souběžně dvěma kamerami," vysvětluje tisková mluvčí filmu Naďa Machková.

Zdeněk Tyc ovšem nechce, aby jeho nový film byl vnímán jen jako snímek na romské téma: chce naopak, aby se diváci přestali dívat na rodinu Věry jako na romskou rodinu. „I romská rodina chce žít normálně, je schopná si pomoct a nemusí vždycky skončit někde na ulici. Avšak nechci moralizovat! Žádnou ideologii tam nehledejte!"

V nezáviděníhodné situaci hrdince pomáhá mladá ambiciozní právnička a kurátor - ty ztvární partnerská dvojice Linda Rybová a David Prachař. Do hlavní role obsadil režisér zpěvačku skupiny Gulo Čar Irenu Horváthovou. V dalších se objeví Igor Chmela, Vladimír Javorský či Leoš Noha.

Tyc dotočil po Smradech druhý film o Romech
Zdeněk Tyc: El Paso

Zdeněk Tyc: El Pasovětší obrázekAutor: Martin Špelda pro T.H.A.

12:30 | Dnes | Irena Hejdová

Praha - Šest let po Smradech dotočil Zdeněk Tyc svůj pátý celovečerní film - opět na romské téma. Snímek El paso vypráví o boji romské matky sedmi dětí s úřady.

Při práci na scénáři se Tyc inspiroval skutečným případem brněnské Romky. „Byla rozhodnuta za každou cenu vychovávat svých sedm dětí sama a uchránit je před umístěním do dětských domovů," popisuje výchozí situaci, kterou ale zkomplikuje dluh městu za byt.

Chce se parafrázovat "někde jinde je možná dobrý film" - ten před námi ale tvůrci zákeřně skryli hluboko v ledu. Smutný konec jednoho popkultu.


X Files: I Want To Believe, USA, 2008. Režie Chris Carter, scénář Chris Carter, Frank Spotnitz, kamera Bill Roe, hrají David Duchovny, Gillian Andersonová, Amanda Peetová, Billy Connolly, Xzibit, Adam Godley ad.
Distribuce Bontonfilm. Česká premiéra 24. července 2008.

Jenomže tato uměřenost zde nevede k větší koncentraci a napětí, jako se to daří těm, kteří jdou programově minimalisticky v Hitchcockových šlépějích.

Akta X

větší obrázekAutor: Fox

Akta X dokázala v prvních sériích vyhmátnout podstatu dětských strachů - bubáků pod postelí, o nichž jsme si mysleli, že už se nás ne(do)týkají, ale najednou při sledování téměř cítíme, že nám někdo sahá na bosé chodidlo. Tady nedovedou vyvolat úděs ani živé amputované hlavy, neboť emoce zůstávají udušené pod velkou vrstvou sněhu, jímž se hrdinové často brodí.

Téměř parodie na sebe sama

V tu chvíli se sice kino zasměje, ale najednou už nesedíme na Aktech X, ale na parodii Paranormální biják, kde si za chvíli uprdne nějaký černoch a bude tam mnohem více narážek na PMS než v této recenzi.

Skrytý komický bonus pro zdejší diváky se navíc nabídne díky češtině, kterou slyšíme v druhém plánu - mezi padouchy obchodujícími s orgány se totiž vyskytuje i herečka uvedená v titulcích jako "Veronika Hadrava".

Formálně snímek nabízí jednoduchý televizní standard, který sice sama Akta X pomáhala kdysi zvýšit, ale dnes už dýchavičně nestačí. Je vlastně až nezvyklé vidět film, který se zabývá vidinami, ale vše odehraje ve formě dialogů a obejde se bez otravných a dnes snad už povinných záblesků světla a svištivých zvukových efektů.

Akta X nyní stojí na zpochybňování víry všeho druhu. Senzibilem, o jehož věrohodnost tu jde, je totiž usvědčený pedofilní kněz a Scullyová coby katolička, matka a vědecký skeptik je vystavěna hned trojitému váhání.

I sám Mulder se zdá být poněkud méně entuziastický, co se týče pravdivosti vidin a na narážky ohledně mimozemšťanů reaguje nevrle. Zdá se, že největším ufonem a kolonizátorem je pro autory snímku George W. Bush, jemuž je věnován krátký, nicméně významný záběr, podbarvený ironicky x-files hudebním motivem.

Zjevení "ze sprchy"

Mulder se ostatně zjeví ve vyprávění, jako když Bobby Ewing v Dallasu vylezl po jednatřiceti epizodách absence ze sprchy; a jeho úkol zkontrolovat, zda senzibil s vidinami ohledně únosu oné agentky nelže, by mohl zastat kdokoli jiný. Tedy z hlediska pokračování Akt X nemohl, ale z hlediska logiky příběhu klidně.

Avšak na dobře odůvodněné motivace se tu příliš nehraje. Dokonce ani na napětí, protože není stanoveno, dokdy musí být agentka zachráněna. Tempo vyprávění je zkrátka poněkud vláčné a do thrillerového žánru, z něhož vyprchal i opar nadpřirozena, se vkrádá běžné partnerské a nemocniční drama; největším zvratem je, když se Mulder po půlhodině oholí.

Jako doktorka v církevní nemocnici má totiž jiné starosti: dilema, zda zahájit neprověřenou experimentální léčbu těžce nemocného chlapce, či ho na přání rodičů nechat zemřít. Když ji osloví FBI, aby znovu kontaktovala Muldera, který jim může pomoct najít pohřešovanou agentku, kývne, ale sama se nechce účastnit pátrání.

Celý děj se přitom odehrává v nezvykle civilním duchu; snad i proto, že hlavní postavy už nejsou tajní agenti. Jestli prosákly ven zprávy, že Gillian Andersonová nemohla při natáčení zapadnout do role agentky Scullyové, pak zápletka se beztak točí okolo toho, že Scullyová nemůže a nechce zpět do role vyšetřovatelky.

Nemůžu sloužit znalostí kompletního seriálu, ale zdá se mi, že druhým celovečerním filmem se tvůrci snaží vypořádat s minulostí a s neudržitelnými klišé, které se na jejich dílo nabalily.

Akta X

větší obrázekAutor: Fox

Proto je tu otevřený odkaz na PMS, abychom nespekulovali o neposkvrněném početí a prostěradlech. Proto tentokrát nejsou ve hře mimozemšťané, ale Rusové - což je vcelku pěkný vtip, protože ve starých sci-fi byli mimozemšťané alegoricky zakuklení Rusové - a proto si postavy kladou otázky, proč věřit a čemu věřit.

Čtěte také: Mulder a Scullyová přivedou do kin monstrum týdne

Důvodů může být víc: od prosté vyčerpanosti paranormální tematiky přes únavu hlavního "mozku" díla Chrise Cartera až po pokus o znormálnění paranormálního, jakési zmoudření a uklidnění po éře vyšinutosti.

Realistické vyrovnání s minulostí?

Prozrazením tohoto revolučního obratu - přesněji postelového půlobratu - ve vztahu dvou lidí, kteří se přes veškerá PMS stále oslovují příjmeními, se bohužel vyčerpává veškeré překvapení a atraktivita, kterou zhola zbytečný snímek nabízí. Skoro až zaráží, jak si tvůrci mysleli, že na celovečerní film stačí tak málo.

Ona scéna, kdy se Mulder s horolezeckým vousem horizontálně vynoří zpoza zad Scullyové ležící v saténové košilce na posteli, je samozřejmě decentní, vlastně už postPMSová. Hlavně se znovu ukáže, že Mulder je empatičtější než Ester Janečková z Pošty pro tebe, a člověk by ho za ten jeho psí pohled buď podrbal za ušima, nebo zabil.

Pro většinu diváků navíc bude toto PMS mnohem příjemnější než verze "Krycek se Skinnerem" nebo premenstruační syndrom vaší přítelkyně či manželky.

Z tohoto hlediska je druhý celovečerní film Akt X splněným vlhkým snem těch, kteří vydrželi všechny postupně upadající sezony seriálu a nějak jim vrtá v hlavě, jak hlavní hrdinové přišli k dítěti, které pak ovšem z děje zmizí, aby hrdinové měli trauma...

Stačí drobný konflikt, autonehoda či uvíznutí ve výtahu a hned se s podivně zadrženým dechem PMSuje. Po internetu těchto amatérských pornografických fantazií kolují tisíce. A Mulder a Scullyová jsou pochopitelně nejčastějšími aktéry PMS.