Ja by som povedala, že ju po tom z teba začala svrbieť . Urobil si s ňou poriadky a zrejme si jej tým brnkol po strune .

Ty si nejakej žene povedal, že je coura? Fú , na slušniaka tvojho razenia aké nezbedné , musela z toho mať emocionálny výbuch a veľa o tebe rozmýšlať .

Máš maila.

Tak to by byl vždycky hrozný zážitek, kdyby mě opustil...

No já nechci, aby vzpomínal, já chci, aby se mnou byl navždy.

To je dobré, tak to jsi nemohl vědět. Ono to tak může vypadat, ale byl to jenom blok kvůli tomu. Že jsem se i třeba bála kluků. Všechny tady ty "změny" ohledně sexu jsou jenom jako vyléčení bloku. Proto třeba jsem chtěla tu pravou lásku AŽ v 17, že do té doby jsem byla blokovaná, že jsem se i bála kluků prostě. A tak proto říkám, že proč ne v 15 o dva roky dřív. Kdybych neměla ten blok, třeba jsem pálila za klukama už třeba od 14, co já vím... Akorát já tady to má kvůli tomu o něco posunuté později, než bych asi měla normálně.

Já jsem byla v 6 nebo 7 letech sexuálně zneužitá, proto jsem měla dlouho jakoukoliv sexualitu úplně zablokovanou. Tak to nevytahuj, prosím. Není to změna osobnosti, je to odblokování traumatu.

Franku, čo máš proti dievčatám s depresiou a samovražednými myšlienkami?

Ale predsa cit môže byť aj fajn kamarátstvo alebo náklonnosť, môžem sa pri tom človeku cítiť príjemne. Povedzme, že to nie je cit, ako pri láske, ktorú si zoberiem v kostole, tá veľká láska, ale povedzme, že to je to fajn kamarátstvo v ktorom sa tiež cítim príjemne a preto do toho idem, teda pomenujem to ako malá láska.

Ale jasné, že úplne bez citu to nechcem ...nechcem to s človekom, ktorého vôbec nepoznám a sme si úplne cudzí.

Ja to mám tak, že mne povahovo sedia viac chlapi, ale nepriťahujú ma.
Ženy mi povahou/osobnosťou idú často šialene na nervy, neznášam ich, ale priťahujú ma.

Áno, pukance som jej síce neponúkla, ale ponúkla som jej, že jej ich kúpim, tak v čom vidíš problém a prečo som ja tá zlá?
Však povedala, že nechce, aby som jej kupovala pukance, do Krista Boha, prečo ja som tá zlá a to mám mať vešteckú guľu a čítať jej myšlienky a že keď povie nie, myslí áno?

Ahoj, tak víš jak, to, že sem chodí dlouhou dobu docela dost lidí, neznamená, že je to tady nějaké veřejné a nemá to nějakého vlastníka, který to tady dal do správy pár lidem, kteří si tu de facto můžou evidentně dělat, co chtějí. Když jsem tu dostal první ban, tak jsem se taky vztekal a bylo mi tu řečeno, že jestli se mi to nelíbí, nemusím sem chodit.

Ale to máš obecně se vším a je to jedno, jestli chodíš na Zpovědnici nebo chodíš s nějakou holkou, na které se ti něco nelíbí. Vždycky máš právo volby a záleží, jaké jsou tvé priority. Buď to přijmeš i s tím negativním a zůstaneš nebo to na tebe bude moc a odpoutáš se.

Moc jiných možností tu nevidím. Co jsem tak slyšel a viděl, tak Pajk tady na nějaké stížnosti na chování adminů hází bobek. Takže jak by řekl můj spolužák ze střední: Neuděláš nic.

Přeju klidné úterý.

Ahoj,

Jen dávám info, že mi admini ze Zpovědnice natvrdo smazali účet a blokují IP, takže se vůbec na ZP, pokud nepoužiju VPN, nedostanu.
Všiml jsem si že i Leaf je blokovaný.

ZP totálně likviduje názorovou oponenturu. Tenhle web se propadl do takového stavu, ze kterého se už nevyhrabe. Prakticky všechny příspěvky na zdi jsou už jen s jedním jediným správným názorem. Je mi z toho na blití.
Nevím jestli s tím jde něco dělat, ale asi jsem jen přišel dát info, co se děje.

Ani nehovor. Ruská raketa namierená na moju izbu :D je môjmu srdcu milšia ako sk*rvené leto.
Keď mne teplo robí zle na psychiku a stupeň mojej ukňučanosti rastie vyššie, než obvykle, čo aj bez tepla je až až :D.

Ale ja by som si ju nikdy nechcela nájsť.
Ona bola celý čas dosť odmeraná, asertívna, chladná a vieš čo som si uvedomila a čo mi na nej bolo najčudnejšie?
Keď som k nej bola normálna, teda príjemná, ľudská, tak bola odmeraná a chladná.
Keď som si z nej robila p*ču, tak bola odmeraná a chladná.
Teda žiaden rozdiel a ja som si uvedomila, že rýpať do nej, ma baví.
Ale nikdy by som za ňou neišla, lebo ona je na môj vkus hrozne neosobný človek. Často, keď sme sa bavili, pripadala som si, akoby som sa bavila s úradníčkou a nie s kamarátkou.
Na ženu nulová empatia a obrovská apatia zmiešaná so sebectvom.

Vieš, päť hodín riešime jej život, jej sračky a na to ja navrhnem niečo o mne a ona, doslova som to cítila, ako v tom hľadá niečo, čoho by sa chytila, aby to zas otočila na seba a všetko odo mňa vždy okomentovala jednoslovne, bez záujmu. No nenasralo by ťa to?

Využívať to vie, to áno, ale raz si do nej rypnem a hneď ide do role obete.

Istá nemenovaná trubka po mojej provokácii vykrikovala, že ma udá, že ona predsa nie je pes, ktorý šteká a nekúše a ja som jej nahrala hlasovú správu v ktorej štekám . A čo ako? Ja sa neposieriem z nejakej haluze na internete, ktorú myslím ako vtip a vôbec to nie je žiadne zlo. Nevyhrážam sa jej, neubližujem jej, sme od seba ďaleko, nikdy sa neuvidíme. Tak čo? Ťahať niečo takéto, čisto internetové šaškovanie na políciu je nanajvýš trápne a ešte aj za to som ju poriadne vysmiala.

Karme sa smejem do očí

Čo sa tým vysvetľuje?

Jak ze sebe vyzařovat to co chtějí ženské? Navíc když to ve mě skutečně je? Musím prostě flexit? Předvádět se? Chlubit se?

Děkuji