ahoj, psal jsem ti email na adresu kterou mas uvedenou v profilu (aneta-27@seznam.cz] ale vratilo se mi jako nedoruceno, mohla bys mi prosim dat svuj email, poslu ti to jeste jednou.

Co tě vede k tomu, abys začínala až 5tý den? Začni hned ten první a máš to vyřešené. //////////////// Poradila mi to kvůli snášenlivosti moje doktorka a navíc je to jedna ze svou možností

ahoj aneto,
ty jsi byla na nejake skupinove terapii? mohla bys mi prosim rict jake to tam je? ja mam trochu socialni fobii a problemy v komunikaci, driv jsem mel i uzkosti ale ty uz jsou nastesti pryc.
mej se fajn.

A kde teda ta chyba je?

hm, to je divný.Já znám člověka který to bez problémů před několika lety postoupil...

Pokud si to (ne)myslíš, nic s tím neudělám..! Ono jde taky o to, co píšu klukovi, který jde k psychologovi, že neměl ve 26 ti holku a potřebuje to řešit s doktorem a něco jiného je, co napíše člověku, který má opradu problém.
A sama moc dobře víš, že to v těch barech tak je, takže doufám, že jsem mu dodal mírně sebevědomí - alespoň si to myslím, že se do nějakého baru možná vypravý o víkendu a nebude okolo těch holek přešlapovat jak prvnička, aby z něho měly srandu.....

Ahojky, díky moc za rozhřešení.... Nakonec jsem to včera nevydržela a napsala mu... Měla jsem toho plnou hlavu a potřebuju se teď soustředit na to učení, takže moje hrdost musela jít stranou, tak jsem mu napsala, že s nim chci mluvit. A sešli jsme se a nejdřív jsme kecali a tak a pak jsme se k tomu nějak dostali....Hele moc ušlechtilý důvody mi fakt nesdělil, je to spíš takovej trouba, za něco se omluvil a u jinejch věcí jsem mu řekla, že mi to vadí.... Já nevim, já ho mám prostě ráda a nechci o něj přijít a tak..... Snad to bude lepší...

Fakt si mě pobavila... Doufám, že i přes tvé mylné vize ( viz vize o mě ) se ti v životě podaří dosáhnout toho cos chtěla, samozřejmě s tím, že všechny možný otravy začleníš do svého života

Byl to naprosto neobytelný jedinec, otravující svým tupým a drzým chováním, který si na tu budku zkrátka sem tam zasloužil. Takže jsme ho nemlátili hlava nehlava a když už, tak nikdy ne jako tlupa, maximálně si to s ním vyřídil někdo "soukromě" - a to po té, co ho 4x poslal někam a on pořád nechápal, že o něj není zájem a dál otravoval. Po tom teda na chvíli pochopil, že by měl jít teda otravovat někoho jinýho. Takže jsme ho "nešikanovali" kvůli tomu, že byl jinej... teda ne v takovým slova smyslu jak to myslíš ty, neměli jsme ho rádi, protože to byl prostě KOKOT. ( měli jsme ve třídě i lehce dementního kluka, se kterým většina třídy až na pár blbů vycházela naprosto v pohodě a kvůli jeho odchylce nebyli žádný problémy ). Takže "neukazuj na mě prstem", když mě neznáš a nevíš o co jde...

Ty neznáš nikoho, kdo ti STRAŠNĚ, ale strašně leze na nervy už jen když je s tebou v místnosti, protože je to prostě ... takový slovo nevymysleli? A když k tomu ještě přidá jedny z nejhorších lidských vlastností, co se dají na člověku najít? Tak když si tohle kombo dáš dohromady, máš člověka, "kterej si za to může prostě sám..." ( i učitelé byli rádi, že odešel... ).
Takže, já tobě přeju, ať nikdy nikoho takovýho nepotkáš, čímž já děkuju za tvý přání z té diskuze

Mám s tím taky hodně konkrétní zkušenosti .. je to 19 let a vraždil bych ještě dneska .. ono to dotlačí člověka k pohrdání stádem i celým tímhle pokryteckým světem .. ale strašně to bolí, protože je dost hrozný bejt sám a vědět o tom, že už navždycky a že po tom, co jsem viděl a pro všechny je to v pohodě, tak co bych vlastně chtěl mít s těmi lidmi společného... Pořád jsem nevěřil, že jsou takoví všichni .. tak jsem začal sociologi a zjistil, že je to naprostej standart. Proto nemám děti ( .. nikdy bych je neposlal do školy .. je to zvěrstvo. Jak se lišíš, tak tě utlučou (

Diskuze č.170741
Proč nevěříš 0 a 1čkám?

Nevím, jestli je to chválihodné, pár psrtnerů by člověk zkusit měl, aby věděl, co mu vyhovuje či nikoli. Já to asi trefila napoprvé

170741 - nevěř. A toto číslo trvá dosud.

Tak to jsem rada, ze ti to takhle dopadlo.
Terapie nejsou nic hroznyho, jenom to v dnesni dobe stale jeste neni obvykly. Tot cely. Predpokladam, zes mela na mysli arteterapie ( kresleni ), ty mame taky, je to docela fajn a vubec nezalezi na tom, jestli kreslit umis nebo ne jak nam rikali terapeutky hned na zacatku, tak NIC, CO REKNEME NEBO UDELAME, NENI SPATNE. Jeste jsou super relaxace, ty muzes pak zkouset i doma a hodne to pomaha, kdyz jsem pretazena nebo je mi uzko, tak jdu relaxovat a prejde to, stejne tak autogenni trenink ( petiminutova relaxace ), ten uz jsem nekolikrat uplatnila v praxi, kdyz jsem vedela, ze na me jde panicky zachvat, tak jsem zavrela oci, zacala relaxovat a preslo to. Je to ale o treninku a o schopnosti odreagovat se, ja mam v tomhle velkou vyhodu, ze mne jde relaxovani "samo", ale ostatni na to, aby se to naucili, potrebuji vic casu, respektive ani ja to jeste neumim dobre, ale umim to zatim tak, aby mi to pomohlo, coz je prvorade.
Drzim palce, at ti nadseni vydrzi myslim, ze to smysl urcite ma. Nevim, jestli uz jsem ti to nahodou nepsala, ale myslim si, ze by psychoterapie mela byt soucast zakladniho vzdelani nebo alespon maturity.
A vikendovky si uzij, jedna holka, co tam se mnou chodi, uz na par takovych akcich byla a hrozne si to chvalila, ze to bylo super.
Tak papa
Jo a jeste proc nechodim na Zpovedku casteji? Protoze najednou jsem si uvedomila, ze zivot neni k tomu, aby ho clovek prosedel u compu, takze kdyz se odpoledne vracim z terapii, tak si vzdycky najdu nejakou jinou cinnost, popravde receno - driv sem byla na netu porad, ale ted uz me to ani moc nebavi, vyrizuju jen to nejnutnejsi.
Zivot je fajn

Jo a jeste jedna vec - ted sem si precetla tvoji zpoved. Neboj - je to rozdeleny na ruzny druhy obtizi. Konkretne vim, ze se davaji zvlast neurozy, zvlast psychozy, zvlast dalsi druhy onemocneni. Takze se tam nesetkas s nikym ( nebo bys teda nemela ),kdo je absolutne mimo. Pod neurozy spada asi nejvetsi pocet pacientu - tj., uzkosti ( to mam ja ), deprese, panicke zachvaty ( dost uzce se to poji na uzkosti), bolesti tela zpusobene psychosomatikou aj.

To jsem rada, ze jsem te povzbudila. Fakt se neni ceho bat, je to naprosto v pohode. Ty lidi te zkratka neukousnou. Jak casto tam budes chodit? Jednou tydne? Dvakrat?

Hlavne se neboj. Opravdu neni ceho. Drzim palce

Ahoj,
promin, dlouho jsem tady nebyla, takze ti asi nejspis pisu pozde, v dobe, kdy uz si na terapie nastoupila.
Nicmene ja tam dochazim uz sestym tydnem a hrozne me to bavi. Vubec to nepovazuju za nic neprijemnyho. Ano, ne vzdy je to med - to v zadnym pripade. Resi se tam mnohdy dost tezky temata a clovek neodchazi se zrovna lehkym pocitem, ale panuje tam tak pratelska atmosfera, ze by me hrozne mrzelo, kdyby sme se po skonceni terapii rozesli nadobro. Doufam, ze to u vas funguje obdobne, protoze mit rad lidi, se kterymi se spolulecis, je prvotni zaklad skupinove terapie.
Jinak ptala ses, jestli mi to pomohlo nebo pomaha. Na to je tezka odpoved, protoze to neni jak klasicky rehabilitace, kde ti lekar hne rukou a trada, domu jdes v pohode. Tady proste vysledky poznas treba az par mesicu o terapii. Ale urcity zlepseni citim uz ted. Hlavne me to nakoplo novou energii do zivota, takze ze sileny matohy, ktera se vecne jen potacela doma, se stala holcina, ktera se znovu zacala bavit se svymi kamoskami a obcas si jde dokonce zacvicit. A to je obrovska zmena, protoze nedostatek energie je jednim z nejpodstatnejsich projevu nemoci ( plus samozrejme neprijemny pocity, ale to beru jako podstatu onemocneni ).
Takze drzim palce, at ti to pomuze. Rada bych dodala, ze stejne jako mne, ale ja bohuzel jeste stale nejsem na konci...

P.S. Ted jsem si jeste jednou precetla, na co ses konkretne ptala, takze k tem organizacnim vecem - mam to kazdy den na 11 tydnu, denne od 9:00 do 14:00, je nas tam 11, na zacatku nas bylo 12, ale jedna pani musela ze zdravotnich duvodu odejit. Jeste co se tyce odchodu, tak vzhledem k tomu, ze ne vzdy je clovek uplne tolerantni a necha si sahnout na svoji osobu, tak dve dalsi pani premysleji, ze mozna dobrovolne odejdou. Myslim si ale, ze je to zbytecny, alespon teda v pripade ty jedny pani, protoze u ni je to skutecne pouze z duvodu posramocenyho ega ( lidi ti totiz muzou na ferovku rict, co si o tobe mysli ). Kazdopadne nevzdavej to, protoze kazdy den na terapii na nedocenitelnou hodnotu. A pokud te nekdo zpocatku odsoudi, neznamena to, ze si te nakonec nezamiluje. Pristup k lidem i k sobe same se totiz v prubehu terapii meni - k lepsimu samozrejme Jo a jeste posledni informace - prevazuje pocet zen - mame totiz jen tri chlapy. A vek je od 19 ( jsem benjaminek ) do 55.
A vis co je nejlepsi? Kdyz se ja jakozto nejmladsi dokazu pekelne zasmat i s tim nejstarsim clovickem, ktery by v podstate mohl byt mym prarodicem

knížka se jmenuje "Muž, který hledal pravdu"

Proč bych měla bejt dobrá? Nějak nevím, na co reaguješ?