Ahoj

. Opravdu není za co děkovat. Obdivuji, jak se snažíš vyrovnat se životem. Tím víc, že mám stejně starou dceru jako jsi Ty. A v porovnání s Tebou vyrůstala opravdu v bavlnce. Měla štěstí, alespoň prozatím, protože vždycky je jen otázka času, kdy nám život nadělí také hodně smutné okamžiky. Jenže v dětství nebo v tak mladém věku je vždycky nejtěžší se se vším smířit. Nebo i jen nějak přežít.
Věřím, že ta citronáda se bude pro Tebe stávat sladší a sladší. Určitě se najde hodně lidí, kteří Ti ji budou přislazovat - svojí láskou a přátelstvím. Ještě jednou - hodně štěstí.