Ahojky, pokračuje to tak, ze od té krizové chvíle spolu nejsme v kontaktu, takže to vlastně ani nijak nepokračuje. Chtěla jsem mu aspoň napsat jak se má, ale pak jsem si to rozmyslela, protože jsem si říkala, že sám asi ví nejlíp proč mi o sobě nedává vědět a že asi ví co dělá. Když už nic, tak mu aspoň napíšu na Vánoce. Ale je od tebe milý, že se zajímáš Jakpak se ty vlastně máš?

Ahoj, moc děkuju za rady - když jsem si to přečetla, tak jsem zjistila, že je to asi to nejsmysluplnější, co k tomu kdo napsal a taky jsi dost přesně vystihl moje pocity. Mě osobně taky nepřipadá úplně správný, jak radili ostatní, že ho nemám už kontaktovat a čekat, až se ozve on. Je jasný, že ho nechám pár dní, aby se s tím tak nějak srovnal, na druhou stranu ale na něj nechci nějak zanevřít. Poslední, co bych chtěla, je aby byl trestaný za to, že mi řekl, co ke mně cítí. Mě to svým způsobem potěšilo (i když mu bohužel nemůžu nabídnout to samé). Jak se můžu zlobit na někoho, kdo ke mě chová ty nejhlubší city, pro koho znamenám tolik, že se do mě dokáže zamilovat? Příjde mi to naprosto nesmyslný, chovat se k někomu takovému odměřeně. Naopak, já bych si toho člověka a jeho citů měla o to víc vážit.

zdravím..sem si tak z nudy pročítala některý básně co tu kdo napsal a tak nějak náhodně jsem narazila i na tebe a fakt musím říct,že píšeš moocinky hezky