Jo, to je přesně ono.Vlastně svým způsobem zažíváš to, co já opačně, eh..i když u nás je to bohužel ještě složitější v některých aspektech.
Jak se dva lidé od sebe takhle nemůžou odpoutat, prostě by měli bejt spolu...příroda dobře ví, co dělá.
Z toho, co jsi napsala, ještě nevyplynulo, jak vám spolu je a jak co funguje.My to máme tak, že naživo je nám spolu krásně a přes net se často serem..Je to paradox, protože jsme se seznámili jenom kvůli netu, vlastně jen díky zpovědnici a mým textům, které jí sice maximálně sraly, ale i přitahovaly...no, nerozumím tomu
Mrzí mě, že od něj je ten přístup, že nechce bejt s tebou víc v kontaktu...vím, jaké to je.
Ono ve vztahu fakt záleží jenom na tom, bejt spolu, mít se rádi a bejt na sebe hodný...Musím říct, že mi to také kdysi nedocházelo a právě ona mi to pomohla pochopit..
Víš, sice se trápíš a tak..ale prostě to má smysl a dokud tě má ten druhý rád a přitahujete se, tak má smysl o ten vztah bojovat.No, já byl bohužel i v pozici toho, kdo trápil a byl ten nedostupný...sice nechtěně, ale přece jsem se choval jako vůl.Teď jsem zase v té druhé pozici...
Můžu ti poradit, aby jsi to vydržela a všemi těmi fázemi si prošla, ať už to bude bolet jakkoliv.Ono to není jenom o tom vztahu, ale také o tom, že tě to v hodně věcech obohatí, můžeš poznat sama sebe, poznat svoje chyby, omyly a poučit se.Často svoje chyby a omyly nevidíme a uvidíme je až na opravdovém dně a proto jsou tyhle dna moc důležitá pro náš další život a někdy i pro otevření očí.
Co vy oba potřebujete, je čas a rozhodně si ho dejte, protože měsíce a i roky jsou nic proti celému životu, to je potřeba si uvědomit.Lidé udělali ze vztahů něco pomíjivého a rychle se jich zbavují, pokud není vše dokonalé...ale to není nikdy.Vztah se musí budovat a tvořit společnými silami, ti dva se musí poznávat, učit se ruku v ruce, naučit se chápat jeden druhého a porozumět si a na to vše je potřeba hodně času.Pokud už se sejdou dva lidé, kteří se od sebe nemůžou odpoutat a už jsou jeden součástí druhého, tak je to dar, kterým by se nemělo mrhat.
A když už ten svůj pravej protějšek potkáme...nejde to v sobě skončit, vždy to tam někde uvnitř bude, i kdybychom nebyli spolu a měli třeba jiné partnery...Můj názor je, že pak ti další partneři už jsou jenom kopie originálu...proto já bych do vztahu už nešel, dokud by ta holka nedokázala zázrak a nepřekonala celkově tuhle...což je prakticky asi nemožné.Nebylo by to ode mě fér, vždy bych měl jako první jinou..Napsal jsem o tom tady:106471.
Víš, moc toho o vašem vztahu nevím, ale nemá smysl končit něco, co nikdy neskončí, to mi věř...je to zbytečné.
Já mám takové dvě osudové holky.Jedna je moje dlouholetá kamarádka, kdysi to začínalo být i něco víc a vlastně to tam vždy bylo...Také jsem to s ní chtěl skončit navždy...dvakrát...Se svými holkami jsem předtím takhle končil, potřebuju spálit všechny mosty a zabít tu holku v sobě, abych mohl jít dál a žít dál.No a s ní to už nešlo, už byla součást mě...A pak s mojí holčičkou jsem věděl hned, že už to nikdy nepůjde...heh...sice jsem "končil", když už jsem dál nemohl s těmi jejími věčnými náladami...ale prostě ji mám tak strašně rád a ve většině věcí je tak skvělá...a hlavně naživo nám spolu bylo krásně a byla to ta nejhodnější holka pod sluncem...Prostě je to jediná holka, se kterou si umím představit, že bych s ní chtěl prožít život.
Pokud si s ním umíš tohle představit, tak není co řešit...vydrž to...nikdo ti nezaručí, jak to dopadne...
Pak jsou tu ty smutné věci, o kterých nerad mluvím, ale ony bohužel fungují...eh.Jak má partner pocit, že jsi vždy dostupná, jeho chování k tobě to ovlivňuje...nechci ti v tomhle radit, nemám tyhle děvkovské hry rád, ale ono to v praxi bohužel opravdu funguje...Vtip je ale v tom, že jsi na tenkém ledě...rozumné odloučení je posílením citu a o trochu delší nedostupnost už může přejít v lhostejnost...Jenže.Mám jeden takový zákon, který je nad vším a kterého se držím.Jestli je to ta pravá, tak beze mě nebude moct bejt a nakonec dříve nebo později stejně přijde a společně to všechno zvládnem.Tohle si zkus vždy říct..naplní tě to takovým klidem.Protože ten, kdo už nepřijde...tak ten za to nestojí.
Pa
alien
tak uz zase zpatky v hanacke metropoli? jak sis uzila prazdniny krom toho, ze pracovne...
no nejak se ted mijime, ale zitra budu v praci zase na ICQ, tak to treba vyjde....ja ted dosel z nocni prochazky ven z Olomouce tak jdu chrnet....to zas bude zitra ospalej den 
pekne....
, jen jsem na Tebe myslela...
musis ale verit, ze zivot cenu ma, ze jednou bude lip...omnoho lip... asi to nebyl ten pravej, to je asi to jediny, co si muzes rict, nebyla bys s nim stastna, je Ti jenom 22 let, mas celej zivot jeste jen pre sebou...