Mission (hus25@seznam.cz):
Lucy, kde jsi? Už sem nechodíš? Zajímalo by mě pokračování toho příběhu.
|
Tristan (hus25@seznam.cz):
Lucy, ty jsi to tady na Zpovědnici před osmi roky zabalila? Od roku 2008 žádná aktivita? Nějak se změnil tvůj život? Tvoje psaní z období let 2005-2006 pro mě bylo zajímavé a inspirující.
Snad se ti daří dobře.
|
Lucy*Hawk:
Lenn:
A jak jinak lze prokázat výskyt toho Helicobactera než gastroskopií? ... viz ordinace.cz: „Pokud je při gastroskopii nalezen žaludeční nebo dvanáctníkový vřed, doplní lékař vyšetření o odběr vzorků žaludeční a dvanáctníkové sliznice na mikrobiologické vyšetření k průkazu Helicobactera.“
|
Lenn ( ):
vředy:
Udělali ti testy na přítomnost Helicobacter pylori ? Pokud ne, byly by vhodné, je to jedna ze základních příčin vředů. V takovém případě lze rovnou zahájit léčbu (Helicid, antibiotika)
a nemusí se dělat gastroskopie. Pokud máš psa, tak se ho zbav, je přenašečem Helicobactera.
|
Veldrane:
neda mi to abych se nezeptal - ty delas v IT ?
Jinak co se tyka rozhledu - byt jen uzky specialista taky neni uplne dobre. Plati to napr. ve firmach, ktere drzi support treba 24x7 pro kriticke aplikace. Kdyz napriklad lehne DB server a je nutny ho do 2h postavit na nohy tak musis velmi rychle najit danej problem a udelat spravny rozhodnuti. Pravda u kritickejch systemu by mela bejt kucharka na 99% situaci co muze nastat ale v praxi sem to teda moc nepotkal  . U programatoriny si je to neco jineho - tam se specializace opravdu vyplati
|
Odpočinek:
Ahoj, ke Tvému kolegovi `hračičkovi` - na pozdním dospívání není nic špatného, pokud kvůli němu člověk nepřijde o práci i tam, kde ho mají rádi  To jen k Tvé trefné poznámce o tom, jak se cítí dotčený - znám dva takové `případy`, kteří si pochrochtávají v malých firmičkách, kde mají volné ruce a nezastupitelnost (což je další pohroma, ale už za jinými dveřmi).
|
mazlinkaaa:
Já vím, že ty nemůžeš být depresistovo alter ego byl to jen vtip  . Za ty čtyři roky ho znám tak dobře, že poznám jeho styl, taky jsem všechno co kdy napsal přečetla dokonce i před tím. Moc si rozumíme a to ve všem jen s vyjímkou programování to fakt ještě neumím  . Jinak máme stejné myšlenky, názory a taky nemáme moc rádi lidi zvlášť ty stádní typy. No a v postýlce jsme sehraní jako nikdo a že se někdy poškorpíme mě mrzí, ale to sbližování je krásný.
Pěkný den a to spaní ti závidím  ).
|
Depresissta:
Zírám .. jak jsi popsala úpravy pro firmy if Firma A a její zcela jiný způsob obsluhy stejného programu a jiné výstupy .. znám to důvěrně .. i to mnohahodinové rvaní rok staré části projektu pavučiny do hlavy, aby až změním jeden kousíček, aby se na druhé straně nezřítilo něco jiného (stejně už se mi to stalo a ještě tak plíživě, že se zdvojily částky v uzávěrkách, tím že v rámci sychrování zálohování si v extrémní situaci u jediného z tisícovky zákazníků program nabrat zálohu i zrcadlovou zálohu a nepročesal to (vymlátit stejné položyk) a sečetl všechno .. to byl pak pokec s bábou z finančáku než mu vrátili půl miliónu co zaplatil navíc .. pitoma, přitom měl uzávěrky 4 křížové a všechny křičely že ne, ale on jel jen podle téhle jediné tabulky, která se obvykle vůbec nepoužívá .. ale prostě srandičky .. hned druhej den jsem se šel pojistit).
Ostatné věci co píšeš, jsou úplně stejný jako u mne .. model firmy, nesnesitelná zátěž .. žádnej komunikační šum .. ale extrémní vypětí .. jen nemám manžela, kterej by chápal co že to valstně dělám .. valstně mám dojem (teda jistotu) .. že to nechápe vůbec nikdo .. a už vůbec ne zákazníci .. ale to je možná dobře
Co se setkání týká .. jsme příznivcem inetové komunikace .. pak by člověk musselk řeešit co napíše a už vždy by to bylo osobní .. což nechci ..
S těma orgasmama .. já je bohužel používám jako dkyby si vzal člověk nějakou drgu "na nahození".. prostě pecka .. stejně mi funguje i adrenalin (dřív noční procházky v úplné tmě lesem zcela sám .. jen mě to pustilo když jsme potkal vzteklého psa .. kupodivu když jsem vytáh nůž a spočítal si, že buď já nebo on a bez krve to nepůjde .. tak zaskučel a utek ..)
No nic .. teď jsem se málem strhnul .. koupil jsem si na blešáku činky
Jinak v programování mi taky funguje výzva .. rád soutěžím .. když vím, že sjem v kombinačním myšlení nejlepší a že nikdo ani nechápe co dělám .. tak mám depka .. naavíc vím, že s mým myšlením bych mohl dokázat neskutečné věci a ne jen patlat soft kterej dělám .. ale to je jinej příběh .. jinak nejsem tak namyšlenej jak to může vypadat .. spíš je to o tom, že když se ti některý věci potvrděj, že když je dělají jiní, tak to vypadá vždy jako parodie nebo dětská hra a prostě jiná dimenze, tak naposté člověk nabyde určité jistoty .. to ovšem nic nemění na tom, že programovat vlastně neumím ..a le jde mi algoritmizace a ty vize, kdy vím předem, co opočlověk u kompu všechno udělá za koniny a kudy jeho myšlenky potečou  .. zvlášť důchodci mi jdou
|
Depresissta:
No abych řekl pravdu tak žádnýho dalšího programátora kterej by se mi podobal neznám .. znám jen rutináře, který skládaj puzzle a implementujou věci co se po nich chtěj do struktury, která už je navržená odjinud .. takže kupa tabulek ala excel navzájem propojených a ty programy vypadaj jeden jako druhý od různých výrobců (ekonomickej soft) .. to já to mám jak by to psal marťan  )
Ale líp se to váže na ty vzorce, co jsou vrozený v mozku .. má to přirozenější "selskou" logiku .. a myslím si, že to je klíč k relativnímu úspěchu i když vlastně programátor vůbec nejsem .. spíš kreativec a programuju ze zoufalství, že mi všichni ty důležitý machýrci tak dlouho tvrdili, že to nejde a tak dlouho chtěli přemrštěný částky a kličkovali ve smlouvách, že jsem se naprdnul a naučil se pár základních cihliček a z nich stavím kosmický hrady, kde se ze všeho co neumím vylžu soukormejma vynálezama .. jediná potíž je, že to prostě bolí .. a že mě přesně jak píšeš nebaví programování .. děsná pakárna .. ale spíš ten výsledek .. cíl .. roky bezchybně fungující program u naprostého neandrtálce, kterej když se něco stane, tak neandrtálce ani neznervózňuje a opraví všechno sám, případně u totálních katastrof zapojí napodobenou mou logiku a udělá děsivý kroky, který se ale navenek tvářej, že pohodička a součty vyjdou
Ale mě prostě hřeje když vidím, že si třeba 6 benzínek předává po netu asynchronně věrnostní body zákazníků a vím, že jsem to vymslel od základů a že to nejsou žádná instantní řešení, ale že polovina výtvoru by se dala patentovat
Horší je, dkyž pak mám dodatečně do něčeho hrábnout .. a navíc to mám psaný procedurálně, protože jaksi objekty jiné než jsem psal já tak nechápu .. a vlastně to ani není pascal, ale čeština .. že mé české příkazy volají shluky těch anglických (místo "showmessagees" používám "anno" apod.) .. no a nejhorší drsňárna je, když něco neumím, tak si to nechám napsat cihličku a pak ji do toho vkládám (generátory čárových kódů, stínové SQL) .. výsledek je, že i kdyby mi někdo ukradl zdrojáky, tak se prostě zastřelí
Ale funguje to .. jen jsem narazil na jistá omezení, se kterými se Windows nikdy nepochlubili (Microsoft) .. třeba že XP home mají chyby ve správě paměti atd .. prostě nestandartními metodami člověk vyvolá situace, které se nečekaly ..
Jinak o tom odreagování .. buď se hádám na netu s debilama nebo něco píšu .. nebo orgasmus .. když mám hodně práce, tak i 6x denně abych byl redy (samozřejmě to má vedlejší účinky a nutné zvyšování dávky) .. a nebo se jít projít po lese .. ale ten orgáč je asi jediná možnost, jak dát mozku okamžitě pecku a nahodit ho .. pokud po něm neusnu  .. jinak po cca 4 hodinách končím a po 8mi už to jen tvrdě bolí ..
Mě ta moje práce dost baví .. spíš ty výsledky a že si člověk dokáže, že stvořil něco, na co 99,9% nemá ani náhodou .. a že to zákazníci chválej a váženej člověk .. ale co se týká kolik toho je, to už je pak horší, že telefonáty přes den i 30 fest vyčerpávaj a programuje se po nocích a i když k tomu přistupuju jako ke hře, taks e na to nabaluje agenda a sspolupracující firmy, který mne někdy iritujou, když si uvědomím, že jsem mnohem levnější než ten blbec co neumí než zapnout počítač a nastavit windows, ale občas (jednou za sto zákazníků) .. mám i vola, kterej radši zaplatí servisákovi co nic neumí, než by dal něco za úpravu programu nebos e se mnou hádá že nemám pravdu, když něco řeknu .. protože jeho "odborník" to řekl jinak  ) .. a takový to, ať se zamyslí, jestli ten kdo obraz prodává tomu rozumí víc než malíř .. to mocc nechápou .. ale lidi jsou lidi .. většina je ok ..
Jen občas uvažuju o tom, že úcta k člověku se přeceňuje .. takovejch 70 procent jsou opravdu strašný blbci .. ale nevadí  )
|
Depresista:
Ahoj  ... s tím, že psaní je v podstatě protiváha progrtamování a relax té druhé části mozku, která z kombinačního vypětí bolí .. souhlasím (doufám, že jsi tím cos napsala myslela to co teď píšu  ..
Zkoušel jsem někdy kolem dvaceti napsat knihu (napsal jsem dvě, ale příšerné prvotiny, jednu sci-fi poloero s rádobynáznaky hlubokomyslnosti .. ale bylo na tom nejvtipnější, že panic píše ero knihu a třicátníci se u tohod ělali, jak jsem zjistil na výstavě Invex .. vyšlo to na CD a ten co to vydal, tak si to musel snad jako jeden z mála povinně přečíst, aby v tom nebyla propagace fašismu .. a pak jsem viděl v jeho očích bezmeznej obdiv a defacto on mne přesvědčil, abych začal podnikat a dal mi kontakty na firmy a povzbuzení do začátku .. zvláštní to bylo) .. no nic ..
Takže jedna knížka plytká sci-fi z diskotékového prostředí .. a druhá byla kniha mých nejhlubších depresí a kritiky bezmoci života bez prostředků (naštěstí se to pak změnilo) .. za první knihu mě občas někdo pochválil .. za tu druhou mi spousta lidí strašně vynadalo a nikdo nedokázal říct přesně proč, ale zjevně jsem je "nasral", že jsem jim ukázal, co předtím neviděli ..
Jinak v reálu sjem si ověřil, že mé texty (ty lepší) nenechávají lidi chladnými (když jsem kdysi napsal TV kampaň ještě naa FFAMU pro republikány .. z recese) .. tak kvůli tomu krachla agentura co to pro ně měla natočit (asi nekrachla zadarmo, ale prostě se to "nestihlo") .. a kdo četl scénáře se shodli v tom, že je to tak protistátní, že to vytočí každého a navíc je to i pravda ..
Takže nevím, jak bych ten "dar" využil .. psaní návodů a mailová korespondencee nic moc .. kočkování semse stavebníma firmama přes doručenky také není tím nejlepším .. já to vidím na to dát tomu nějalo podobu .. a napsat to jako knížku pro sebe s naprostým nezájmem co si bude myslet ten, kdo to bude číst .. bui´d je spřízněná duše, tak to pochopí .. nebo ať si trhne ..
Dost mne inspiroval ten týpek co napsal "Krvavý román" .. prostě si vytisknout 200-1000 svejch knih, které budou gro mé osobnosti a životních postojů a pak to při každé příležitosti rozdávat všem známým (tam asi narazím u jejich partnerek  .. budu tam muset i něco napsat o chlapskejch vtěrkách, ať je to objektivní z obou stran .. no ale vlastní náklad, vlastní ilustrace .. a je to takový to, že i když by člověk zmizel, tak když ssi to přečte prapravnuk, tak se dá navázat spojení přes propast času )občas tohle zažívám u knih) a celkem mi vadí, že třeba o ssvých předcích nevím vůbec jak uvažovali, protože nikdy nic nenapsali a kdo je znal je mrtvej taky ..
|
Depresista:
Ahoj .. vím, kde je Hospodářská komora .. jezdím kolem na blešák  .. jinak jsi o hodně přišla, že jsi přejezd v Zelenči nepřeskakovala autem .. já si tehdy vykloubil přední kolo .. ale kus jsem letěl .. ale oni už to možná předělali .. je to deset let ..
Jsem rád, že se ti mé texty hezky čtou  Hezkej večer.
Jen řeším, jestli je jednou nějak utřídit, vyfiltrovat šmol a udělat z toho ucelenou knížku .. myslíš, že to bude kšeft i když to bude uhlazený a větší provokace se vyndaj ? .. prostě jen svědectví doby ..
|
Lucy*Hawk:
ZTJ: ad 269640 - „Jinak to balím a jdu dělat pro někoho jinýho“
... To v mém případě jaksi nejde
(jsem totiž svým vlastním zaměstnavatelem, a nejen svým)
|
ZTJ:
269640 - něco jsem ti tam připsal. Když ti to shrnu: Stále si myslím, že ten čas máš. Jen jej vkládáš do práce
Pěkný den
|
Uzlík:
Ahoj, to jak jsi v té diskuzi 268154 napsala, že vaše setkání pociťovala jako "ztrátu času, protože tam chybělo něco „osobního“, něco obohacujícího, bylo to spíše „utrpení“, jak se naše témata míjely" je naprosto přesné...
Myslím, že je to dané celkově odlišný životním stylem a tím, že nemáme prakticky žádné společné známé. Ona se baví se spolupracovnicemi (kolektiv zdravotních sester je pěkný kurník), já zase spíš se spolužáky z VŠ. Ona nemá prakticky žádný obecný přehled, já jsem spíš intelektuálka. Poprvé se mi začala odcizovat asi před sedmi lety (kamarádíme spolu už 14 let) v době, kdy si našla svého současného partnera, se kterým se já prostě nesnesu.
Bohužel, moje kamarádka si mou zpověď, kterou ses inspirovala, přečetla a byl oheň na střeše... Následoval vyčítavý telefonát, pár vyčítavých mailů a nakonec jsme se přestaly bavit úplně. Nedávno jsme se náhodou potkaly a usmířily se, ale i tak mám strach, aby se to nevrátilo do stejných kolejí. Kromě toho, že se naše světy tak míjejí a omíláme dokola tak 3 nebo 4 témata mi vadí, že je ta moje kamarádka hrozně urážlivá a pořád se staví do pozice oběti. Je to hodně psychicky náročné....
|
Alexto:
Čtu tvůj zápis u Depresisty. Ty jsi opravdu technokratka s mužským myšlením (nic ve zlém, jen konstatování  ). Docela by mě zajímalo, jak takovouto ženu berou chlapi. Jestli jsou tím fascinováni, že nějaké ženské tělo myslí stejně jako oni, nebo naopak je to šokuje a - omlouvám se za to slovo - odrazuje?
Jinak k tomu tématu nemohu nezopakovat: Ty nejlepší věci na světě jsou zadarmo. (Jakmile se je pokusíš oceňovat, ohodnocovat a poměřovat penězi, vlastně je znehodnocuješ a to, co lze koupit, už není tím nejvzácnějším)
|
drkot:
no teda, teď jsem si ještě přečetl výběr z tvých zpovědí na ono jedno žhavé klíčové téma... Musím říct, že jsi teda taky pořádnej případ  Ale řekl bych, že jste to nakonec zvládli dobře všichni, a tvůj manžel je u mě opravdu frajer. Taky bych potřeboval umět "chladně analyzovat" a používat jednoduchou matematiku i v těchhle maelstromech vztahů, citů a vášní... Drž se (ho).
|
drkot:
Přesně tak to je... tím, že si nenecháš ten vztah "zkazit" každodenností, tak přetrvává v ideální rovině už navždy. Ona kdyby Julie s Romeem měla jezdit nakupovat do Tesca, tak by to taky nemělo ty grády jako takhle...
U mě je srandovní, že - ačkoli jsem měl docela hodně velmi krátkých vztahů - tak takové ženy jsem potkal dvě a s oběma se to stalo hodně podobně. Tedy prostě - když to šlo, tak to nešlo, a když by to bývalo šlo, tak už to nešlo... Problém byl, že jsem možná chtěl příliš víc, než se může dostat (stejně jako ony tehdy), takže nakonec nemám nic. A ony miminka. Osud, ale k posrání. Ještě že sem mladej kluk a netikaj mi žádný hodiny, jinak bych se z toho už vážně posral, protože to prostě bolelo a bolí strašně.
|
drkot:
Napsala jsi to naprosto přesně o té chemii a těchhle věcech... je to opravdu jako droga, včetně toho, že jediné řešení je už tu drogu nikdy neokusit, protože jinak jsi v tom zase, je jedno, jestli si myslíš, že jsi silná sebevíc. Pět let jsem se snažil o zakázanou ženu - partnerku mého teď už bývalého kamaráda, jakkékoliv nepřekročitelné tabu mi připadalo málo před tím, abych si k ní mohl aspoň přivonět - poslední dva roky jsme spolu prakticky "žili" za jeho zády, plánovali, jak to uděláme, abychom mohli být spolu... a přesně přes týdnem mi řekla, že nějakou podivnou shodou náhod s ním otěhotněla.
Takže pokud se nemám teď kompletně zbláznit, nesmím ji vidět, teď mám pocit, že už nikdy, jinak si říkám - a trochu si hýčkám tu myšlenku, jakkoli zvrácenou - že třeba jednou, za několik desítek let... asi víš, o čem mluvím 
Stojí to hrozně moc energie takovej život, viď. A špatný trávení a nespavost a tak, ale stejně bych to nevyměnil za nějakou banalitu.
No, hodně štěstí...
|
Šedá lvice:
Děkuji
|
odula:
To byla zkušební verze  Při přechodu na stálou ji tvůrce smázl. Ale nevadí, alespoň si užijeme smajlíkového deště znovu
|
|
|