"Ale né, na přežití manželství není potřeba nějaká speciální inteligence, stačí speciální apatie..."
Nj, ale chce to velkou sociálně-nelogickou inteligenci, abys s tou apatií ve vztahu se ženou neskončil na čtyřech s kolíkem v zádi a s brukví k snídani, obědu i večeři.
Znám apatické dědky, co se proapatikovali do úkrytu ve sklepě, kde se úspěšně uchlastali o 30 let dříve, jen aby už neviděli a neslyšeli svou bábu, co pobíhá a hledá je nahoře.
Já vždy, když se ze mě cca po 3-5 letech původní submisivní zvíře snaží udělat buzeranta jako z těch domestikovaných chudáků okolo, rozloučím a jdu dál zůstat chlapem. No, někdo to za vás podpantofláky dělat musí, jako vy hrdinně trpíte zase za nás v chomoutu. Hlavní je si tím či oním způsobem udělat potomky, jiný smysl kontakt se ženou nemá (když už neuměj svíčkovou, švestkové koláče ani steak s hranolkama nebo chvíli držet hubu a chovat se slušně a oddaně i po opadnutí zamilovanosti či po narození dětí).
Ps: Někomu ocelová trubka mezi ušima na ženské kecy jde, někomu ne. Není to tak snadné. Mně zase nevadí brutální tréninky, tvůrčí práce, rvačky, psaní knih či básní, péče o děti nebo filosofické přednášky studentům. Ale nikdo po mně nemůže spravedlivě chtít dívat se na curling, háčkovat nebo trávit čas s dnešní feminisovanou ženou, když není na čtyřech a nemá roubík.
Už nejsem mladík ani blbec - a jak se neoženíš a nedomestikuješ z nezkušenosti či blbosti, už to po třicítce až na výjimky nejde (znám kamaráda, co to udělal a chudák úplně na stará kolena zblbnul - má ale děti a práci, zato už nemá nikdy sex, jídlo, vlastní názor ani klid).
Z bělocha černocha běhajícího stovku za 9.5 nebo desítku levou zadní neuděláš, jako z černocha neuděláš bělošského lyrického básníka, top hokejistu, matematika nebo vlasteneckého slovanského revolucionáře.
Já to zpravidla využiju a navážu na jeho minelu svou, dokud nedáme dohromady kočkopsí dort. 
