| Mániodeprese je prevít, včera naspeedovanej, na vrcholu, dneska deprese, na dně:-(. Ale nebudu si tu stěžovat, protože jsem to slíbil (nejen) sobě a začal psát deník a taky se nechci opakovat pořád dokola... Místo toho, abych se vzpamatoval a něco dělal pro to, aby mi bylo líp, jen ležím, poslouchám depresivní muziku, na víc se nezmůžu a naopak... Když jsem v mánii, tvořím hudbu, mixuju jí, poslouchám energetickou a "naspeedovanou" elektronickou muziku, která mě vyšvihuje ještě výš... Taky to tak máte, nebo jsem divnej?:-( Myslím, kdo také trpí mániodepresí... Rozum by velel, když je člověku mizerně, poslouchat spíše pozitivní muziku a ne se v tom utápět ještě víc... Pak mi to přijde, jako bych se v obou zmiňovaných stavech spíš vyžíval... Ale tak to není. Je to paradox, nerozumím ničemu. Vím, že píšu z cesty, ale nenadávejte, prosím, nejsem dneska jaksi ve své kůži... Buď to patří k nemoci, nebo o všem jenom moc přemýšlím, fakt nevím... Narážky a vulgarismy si odpusťte, protože se na odpor stejně nezmůžu... |