Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Jinak díky všem za postřehy, udělali jste mi reakcemi radost! Na oplátku, trápí-li něco vás, klidně pište na mail, sám mám starostí nad hlavu, ale aspoň vyslechnu...:-))).
|
|
|
zdarjaksviňa: Ani já nejsem sobecký, vždycky si vzpomenu na bráchu či mamku, to bych jim nemohl v životě udělat, ale hold sklony mám, alespoň v hlavě ano... Neříkám, že stavy, kdy jedu na 400 nebo 300 procent nejsou príma, jenže pak následuje pád do těžké deprese, ale co už... Sakra, to je hodin, mažu na rotoped:-).
|
|
|
AJ95: Na tom už pracuju. Začal jsem navštěvovat spolek, kde jsou klienti s podobnými problémy, co mám i já... A tam už svou terapeutku mám. Ještě ten psycholog a uvidíme...:-). Díky!
|
|
|
I ty kecko stydlivý. Pro koho asi tak tyto stránky jsou, když ne pro lidi jako jsi ty, nabo já? Zatím nevisím, ale láká to kurefsky. A vis co? Bylo by to neskutečně zbabělé, vůči několika lidem, které miluju. Jinak mám jen lehkou formu, od mládí, nijak to neléčím. Baví mě fajn stavy. Být opilý bez chlastu...
|
|
|
Ahoj, v léčbě BAP by měly být na prvním místě stabilizátory nálady, nebo nižší dávky AP. Určitě do terapie jdi, 1x za měsíc pohovor s psychiatrem je strašně málo. A to nemá být výtka vůči psychiatrovi, protože oni jsou opravdu jen na řešení akutního zhoršení stavu a k preskripci léků. Zkus si najít nějakého terapeuta, který s tebou bude moci systematicky pracovat.
|
AJ95 |
|
|
Sobotní: Díky za postřeh. Jo, už se tam chystám delší dobu, ale vím, že není na co čekat, takže už konečně začnu jednat:-). Jinak mám podobnou strategii, snažím se každý den vyvíjet aktivitu a radovat se z drobností, byť i prkotin... Plus pěstuju zájmy jako je muzika a sport, protože myslím, že pohyb je hodně prospěšná činnost...
|
|
|
Rozhodně nic proti tomu, že píšeš tady, ale nebylo by pro tebe docházení k psycholožce jednou týdně dobré řešení, když si potřebuješ o svém stavu déle a v klidu popovídat, a to ještě s člověkem, který se psychickými problémy zabývá? Pokud máš pocit, že si ti tam nechce přestože si myslíš, že to může být prospěšné, tak bych nad tím uvažovala, protože to může znamenat, že docházení k psycholožce ti může život zkvalitnit, ale že se tomu snažíš vyhnout proto, že ti to navozuje nějaké nepříjemné emoce. Pak když je ti lépe, tak možnost takové pomoci nemusíš nijak řešit a vzpomeneš si na ni až tehdy, když u tebe bude nejhůř. Přitom by možná právě ten fakt, kdybys jednou týdně někam docházel a lépe díky tomu dokázal porozumět svým emocím, způsobil, že by ses nedostal do tak špatných stavů, jejichž jednou z příčin mohlo být to, že jsi neodhadl své možnosti, protože se málo znáš. Jinak co se týče mě, snažím se svým problémům porozumět a dle toho pak jednat a dělat rozhodnutí. Taky mi pomáhají plány, mít se na co těšit apod.
|
|
|
fénix z popela: Mně do jisté míry nahrazuje psychologa jedna terapeutka z nejmenovaného sdružení a také rodina. Ale je pravda, že názor fundované osoby s nadhledem je asi lepší řešení, takže pokud stabilizátor nepomůže, určitě k psychologovi zavítám, uvidíme, čas ukáže... Díky!
|
|
|
No,psycholog není špatný nápad. Já chodím k psycholožce každý týden a pomáhá mi s režimem dne,abych jen neležela. Bez ní bych asi zůstala jen ležet v posteli...
|
|
|
fénix z popela: Díky za reakci! Jj, s tou doktorkou jsem na tom podobně, patnáct minut, zase cca za měsíc a půl a další. Ale nemám jí to za zlé, tak to prostě chodí... No, napadlo mě, využít ještě odborné pomoci u psychologa. Nějak jsem se tomu doposud vyhýbal, ani nevím, proč. Ovšem je zřejmě na čase to změnit. Každopádně díky, také držím palce, ať je černých dnů co nejméně...
|
|
|
Nepřijdeš mi jako ufňukaný jedinec...právě naopak...tyhle stavy bude asi nejlepší konzultovat s psychiatričkou ikdyž nevím,jak moc ti pomůže...já mám zkušenost,že víc jak 15 minut jednou měsíčně se mi psychiatrička nevěnuje...a to je při vší úctě trochu málo...psychiatři píšou léky a málo si s pacienty povídají ikdyž moje současná psychiatrička tu snahu povídat si má,ale holt nemá zase neomezený čas,má vždy plnou čekárnu pacientů ale každopádně by o tom tvá doktorka měla vědět,aby ti mohla pomoct a případně by ti znovu nasadila stabilizér nálady..jiné řešení moc nevidím,držím palce,ať máš deprese co nejméně...já mám jen deprese bez mánií a stačí mi to...
|
|
|
|