Cookie Consent by Free Privacy Policy website
Navigační lišta REGISTRACENavigační lišta TABLONavigační lišta STATISTIKANavigační lišta SOUTĚŽENavigační lišta POMOZTENavigační lišta REKLAMANavigační lišta KONTAKTNavigační lišta
Navigační lišta
Horní lišta bez menu
Logo Zpovědnice
Online zpověď Návštěvní kniha Nová zpověď Časté dotazy
Dolní lišta Dolní lišta Dolní lišta
Nabídka voleb Dolní lišta voleb
Zpověď č.909544, vloženo 30.11.2015 01:36:11 Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
Skončí tohle někdy?
Čau, chodím sem už hodně dlouho. Jsem tu registrovanej od roku 2010, pravidelně přispívám do zpovědí a těm, co si to zaslouží, se snažím nabídnout pomoc, radu, nebo alespoň povzbuzení.

Původně jsem neplánoval nic psát, potom mě napadlo zpověď přidat anonymně, ale nakonec jsem se rozhodl to poslat pod svou původní přezdívkou. Potřebuju se vypsat, protože cítím, že pomalu, ale jistě kloužu do nezvladatelnýho svrabu. A není nikdo, kdo by byl tak ochotnej a důvěryhodnej, abych se mu svěřil.

Dětství jsem neměl moc slavný. Na škole šikana, táta mě dost řezal, mnohdy i pěstma a kopancema. Často se mi ani nestíhaly hojit modřiny. Důvod si našel ochotně sám. Máma na mě často hystericky ječela, že za všechno můžu já a hodně brečela. Dodnes nevím, co jsem udělal špatně, ale bylo to kolikrát horší, jak tátovy výprasky.

Celej život jsem sám. Jedinec na kraji kolektivu. Pozitivních fyzických kontaktů se bojím. Pár holek se mě pokusilo v jakési afektované náklonnosti pohladit, ale nemohl jsem si pomoct, prostě jsem uhnul. Z projevů citů mám hrůzu. Představa, že by mě nějaká holka milovala a záleželo jí na mě, ve mě vzbuzuje paniku, ale přitom je to to, po čem nejvíc toužím. Stejně tak sám mám problém něco takového vyjádřit. Připadám si jako bezduchej robot, co jen sedí, čumí jako tele a nechápe proč by se k němu někdo takhle měl chovat.

Zkoušel jsem i seznamky. Dokonce na kontakt došlo, jeden by řekl, že to i vypadalo nadějně. To bych ale nesměl bejt já. Už jsem se jí nikdy neozval a v jakémsi divném delirii zrušil profil.

Přitom tak strašně mi chybí pocit, že pro někoho něco znamenám. Že jsem někomu blízkej a že někomu na mě upřímně záleží. Už to není jen o tom, že jsem panic a nikdy jsem neměl přítelkyni. Je to nouze o někoho opravdu blízkýho. O někoho, před kým se nemusím bát ukázat svoje slabiny. O někoho, kdo by jen tiše seděl vedle mě a pomáhal mi jen tím, že je se mnou... Chybí mi někdo, komu bych i já mohl být oporou a nabídnout mu to, co sám potřebuji... Snažím se na sebe bejt tvrdej, nadávám si v duchu těma nejhoršíma nadávkama, abych se srovnal a udělal si v myšlenkách nějakou disciplínu, ale už to přestává pomáhat a často nemám daleko k slzám.

Nedávno jsem byl účastníkem dopravní nehody. Nebudu rozepisoval detaily, jen to, že jsem nebyl viníkem a převáželi mě vrtulníkem, načež jsem strávil jistou dobu v nemocnici a podstoupil několik operací. Teď jsem dlouhodobě na nemocenské, zavřenej sám doma, mezi čtyřma stěnama. Už nevím kudy kam, opravdu ne. Nikdo se o mě nezajímá, nikdo nenapíše a když napíšu já, neodpoví. Kdybych zdechnul, nikdo by o tom nevěděl. Snad až možná, co bych začal hnít.

Nevzpomínám si, kdy jsem byl naposledy opravdu šťastnej. Pomalu není den, kdy bych nepřemýšlel nad tím, jestli to opravdu nemám sám skončit. Už je to asi jenom o tom, kdy mě to finálně zlomí a odehraje se poslední akt. Není to kvůli mýmu stávajícímu fyzickýmu stavu. Táhne se to se mnou delší dobu, ale teď se to začíná prohlubovat za mnou tolerovatelný hranice. Někoho zoufale potřebuju.

Víc, než kdykoliv předtím.
 Navajo Muž26 Kategorie  VYMAZAT

Zaslaná rozhřešení Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš, aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj si ji ZDE !
 
07.12.2015 01:26:04
Být tebou nezabývám se diagnózami a jakou fobií trpím a proč, ale začnu pracovat na svém životě, dneska chybí lidem náplň, něco co dělají ze srdce rádi...A uvědom si, že na to nemusíš být sám, naštěstí jsou kolem lidé, kteří pomohou.
 Rentiér ZZ Muž38 Kategorie
30.11.2015 20:28:14
K tomu co tu bylo napsáno, bych ještě dodal, že bych ti doporučil se zamyslet proč si myslíš že potřebuješ pomoc ostatních. Co od nich čekáš? Že budou žít tvůj život za tebe? Za sebe můžu říct, že pokud mě život něco naučil, tak je to že každý si svoje problémy musí nakonec vyřešit sám. Ostatní ti můžou maximálně podat ruku a vytáhnout tě z nejhoršího, ale největší kus práce bude stejně na tobě, ať se ti to líbí nebo ne.

Začni změnou přístupu - soustřeď se na to co máš, co umíš, co tě baví, co ti jde, atd. Začni se chválit když se ti něco povede. Každej večer si někam napiš 5 věcí který ti udělaly radost. Nečekej rychlý změny. Je to jako začít s posilovnou když jsi extra tlustej nebo naopak vychrtlej - bolí to, nebaví tě to, ale pokud vydržíš, stojí to za to. Pokud se na to hodíš, můžeš taky vyzkoušet jógu, meditace, popř. jiné relaxační techniky.

Pamatuj co říkal Rocky - Pain is temporary, quitting is forever.

Good luck.
Smajlík  Kolemjedoucí
30.11.2015 18:12:01
Už tady padlo celkem dost rad.

Záleží na tom, jestli s tím chceš opravdu něco dělat. Jestli ano, tak holt budeš muset sebrat síly a dokopat se ke změně. K tomu, že si najdeš zájmy např. Závažnost tvého současného stavu nemůžu posoudit, ale je možné, že prostě potřebuješ nakopnout medikací... A současně s tím začít něco dělat.

Anebo prostě jen budeš plakat že je všechno špatně a že bys chtěl to či ono a neuděláš vůbec nic. Nebo to ukončíš, a to jen proto, že jsi líný něco změnit. Dost blbý důvod. Je v pořádku se politovat, říct si No jo, neměl jsem to v životě lehké, přijmout to jak to teď je, včetně té nicoty, bezmoci, strachu i temnoty, ale pak je třeba vykročit jiným směrem. Vsadím se, že sebelítost ještě nikomu žádnou změnu pozitivním směrem nepřinesla. Stejně tak ti nepomůže násilí obracené proti sobě, chval se každý den za sebemenší pokrok, za cokoliv. Zkoušej se mít rád a ze srdce se chválit. Ze začátku to třeba půjde těžko, ale když vytrváš, přinese to své ovoce.

Kdysi jsem měla depresi, jo, je to blbé. Brala jsem prášky asi půl roku, pak jsem přestala a postupně jsem změnila svůj život od základů. Jo, stálo a stojí mě to úsilí, ale ono když nic neuděláš, nic nemáš. Pravdou ale je, že mi v tom někdo velmi pomohl a stále pomáhá. První krok byl ale na mně.

Být tebou nezabývám se diagnózami a jakou fobií trpím a proč, ale začnu pracovat na svém životě, dneska chybí lidem náplň, něco co dělají ze srdce rádi...A uvědom si, že na to nemusíš být sám, naštěstí jsou kolem lidé, kteří pomohou. Ať už je to nějaký dobrý psychoterapeut, nebo třeba yogový lektor, možností je víc. Jen chtít.
 Tkanička
30.11.2015 16:06:19
scarabeus - o svůj největší koníček jsem přišel právě díky té nehodě - o motorku. Rád bych se vrátil, už jen proto, co všechno mi to dalo. Ale vůbec netuším, jestli se nebudu bát. To poznám až budu vybírat novou a sednu na ni na zkušební jízdu.
 Navajo Muž30 Kategorie
30.11.2015 16:05:07
Jo, jsi jako robot, ale polámanej. Víš, že máš sáhnout doprava, ale vystrkuješ levou. No to je na posrání. Přitom blbej nejsi, ale sám sebe každým okamžikem hecuješ, jestli místo rozumného konání dovedeš udělat ještě větší kravinu než minule. Takoví šašci nemohou dobře dopadnout. Seber rozum do hrsti a začni konečně fungovat pozitivně.
 Osman
30.11.2015 15:43:37
Mas nejaky konicky? Ty te taky vytahnou ven, pokud to teda nejsou domaci prace :-)
 scarabeus Muž34 Kategorie
30.11.2015 15:02:45
fénix z popela - K němu se asi nedokážu dokopat. V nemocnici se mu nešlo vyhnout, ale jak mám šanci, tak se těmhle doktorským procedurám vyhýbám. Nevím proč, nemám z nich dobrej pocit už jen proto, že ten člověk to dělá kvůli tomu, že si to zvolil jako zaměstnání a způsob obživy.
 Navajo Muž30 Kategorie
30.11.2015 13:52:28
V nemocnici léčí lékama,ale když si najdeš psychologa na pojišťovnu,léčit lékama tě nebude,maximálně doporučí psychiatra,který lékama léčí.
Lexaurin je návykkový benzák,ten už většina psychiatrů nepředepisuje. Předepsali by ti antidepresiva a ta jsou nenávyková. Ale já si stejně myslím,že ty antidepresiva nepotřebuješ,spíš potřebuješ někoho,s kým budeš o svých problémech mluvit a to ti dobrý psycholog může poskytnout,tak hledej.
Smajlík  fénix z popela Žena32 Kategorie
30.11.2015 13:32:25
Čau, ohledně fejk-nefejk - kromě toho, že v tom nevidím spojení s ostatníma "kecama" to asi bude spíš tím, že samotná povaha těhlech stránek podobný existence přitahuje, protože jim nabízí to, co se jim normálně nedostává.

Hodně mi píšete, ať začnu u sebe. Rád bych a uvědomuji si, že tudy možná nějaká ta cesta vede. Jenže mi asi chybí nějakej impuls, kterej sám nedokážu podnídit. Jsem v tom zabředlej až po uši a absolutně bez motivace k obyčejnýmu bytí. Uzavírat před světem se nechci, ale prostě si už nevím rady, jsem zklamanej lidmi a přitom je potřebuju. Tak to nějak k tomu sklouzává samo, přičemž největší spád to dostalo po propuštění z nemocnice, kdy se nakonec ukázalo, jak moc jsem ostatním u prdele. Jistě, nemůžu se samozřejmě deptat nad tím, že se okolo mě nesrotil litující dav a ani bych to tak nechtěl. Ale myslel jsem, že se alespoň ozve těch pár lidí, který jsem měl za dobrý kamarády nebo známý, u kterých jsem doufal, že jim na mě trochu záleží. Věděli o tom a stejně nic, ani sms. Nechci jenom brát, dokážu i dávat a za těmi dotyčnými jsem často stál, když sami měli problémy (rozchody, rozvody, ztráta místa,...). Doufat asi bylo bláhový.

Psycholog u mě byl ještě v nemocnici, protože jsem doktorům přišel údajně příliš netečnej. Skončilo to Lexaurinem, kterej jsem po propuštění okamžitě přestal brát, protože mi zamlžoval uvažování a zdály se mi potom hodně divný a nepříjemný sny (do té doby jsem nevěděl, že mi ho dávali, vždy jsem dostával prášky nadávkovaný v malým kelímku a nevěděl, co jsou zač).
 Navajo Muž30 Kategorie
30.11.2015 13:13:20
To,co popisuješ,vypadá na reaktivní depresi a z toho se sám bez pomoci nedostaneš. Spíše než prášky by ve tvém případě byl vhodný psycholog,který narozdíl od psychiatra nepíše prášky,ale rozebereš s ním svá traumata a společně hledáte cesty,jak je překonávat. Takže za mě určitě psycholog,než bude pozdě.
Smajlík  fénix z popela Žena32 Kategorie
30.11.2015 12:08:09
Zacni u sebe.

Zivot je takovy, jaky si ho udelas. Zalezi jen na tobe.

To, ze si nadavas, je uplne spatne. Pochval se. Doprej si, co potrebujes. Prijdes mi jako asocial (charakteristika, nikoliv nadavka), ale tech je mezi nami spousta, to by ses divil!!! Vazne, znam jich xy a bez problemu se naucili ve spolecnosti pohybovat. Zkratka si nasli svoje cesticky.

Pokud ti jsou tvoje 4 steny doma uz malo, tak vylez. Jsi sice na nemocenske, ale vychazky predpokladam mas.

Nedelej tu hroznou pitomost, ze se uzavres pred svetem, je to ptakovina a cesta leda do zahuby.

Kdyz jsi se pripadne napadnici uz neozval a zrusil profil na seznamce, byla to chyba. To uz asi vis. Takze to zkus znovu a pokud bys nemel o ni zajem, rekni ji to, nebo aspon napis. Nikdo ti nebude mit za zle to, ze ses rozhodl. Ale je nutne se umet rozhodnout.

Vseobecne ti doporucim vylezt od kompu a jit mezi lidi, pokud ti to zdravi a situace dovoli. Koukat do netu je casto fajn, ale zpusobuje to izolaci od okolniho sveta.

Pokud mas myslenky na to se zivotem skoncit, pak vez jedine - jeste jsi neobjevil kouzlo zivota a co vsechno to naskyta. Tak se o to nepriprav, byla by to skoda.
 scarabeus Muž34 Kategorie
30.11.2015 11:21:46
Měl by sis přečíst odpovědi o něco níž, kde psala zpověd jedna holka. Váš příběh není stejnej, ale v lecčem podobnej a jsou tam slušný odpovědi.
Nenadávej si pořád, se sebou budeš žít celej život takže tam bys taky měl začít. Život má cenu a ještě můžeš prožít naprosto plnohodnotnej život.
 spíkr
30.11.2015 09:33:54
Jestli chceš, nech mi tu na sebe kontakt a můžu ti dělat společnost aspoň virtuálně.
 Lena
30.11.2015 08:13:46
To mě mrzí, musíš mít smutný život. Koukala jsem na Tvůj profil a to heslo: Nikdy. Nikomu. Nevěř. To zaručuje, že budeš hledat těžko. Já to mám trošku podobně, málokomu věřím (v podstatě ani sobě), takže to chápu. Však jsem taky furt sama. Lepší se do ničeho moc nezamotat, než pak být zklamaná - to je zase moje motto.
Možná teď bude lepší se soustředit na sebe a svůj zdravotní stav, respektive jeho zlepšení a teprve pak na vztah. Protože teď nejsi zrovna v dobrém rozpoložení na to, aby jsi začal kvalitní nový vztah. Alespoň mi to tak přijde.
Ale chápu naprosto, že být mezi 4 stěnama Ti leze na palici. Já jsem taky byla jednu dobu zavřená takto doma po operaci a byla jsem z toho na prášky.
Je toho teď na Tebe hodně - málo pohybu, světla, kontaktů s lidmi. To by zamávalo s většinou lidí.
 Duše v mlze Žena24 Kategorie
30.11.2015 04:50:29
Ja myslim, ze prvne by si mel zacit pracovat na sobe. Odpustit a nedrzet v sobe vztek. Naucit se mit rad sam sebe a uzivat si zivot. Vzdyt muzes delat, co chces. Raduj se z malickosti a uvidis, ze se zase dostanes do pozitivniho svetla ;) Nechapu, jak nekdo muze rict: nikomu na me nezalezi. To proste neni pravda chlape. Je mi jasny, ze ted vse vidis cerne, ale zivot...zivot je tak kurva nadherej kdyz vis jak si ho uzit. Nekoukej zpatky, ale s vzprimenou hlavou dopredu. Vse ber jako svuj psobni challenge ;) Ja osobne verim, ze az se za par mesicu podivas, cos sem napsal, budes mit uplne jinej nazor. Drzim palce a hlavu vzhuru. Prvne se nauc zit sam se sebou a zenska bude tou tresnickou na dortu.
 Svetobezec26 Muž26 Kategorie
30.11.2015 03:45:55
Ve tvem rozpolozeni je lepe vztah nehledat. Myslis, ze by ti to pomohlo, ale ve skutecnosti bys to nezvladl a tahlo by te to ke dnu.
 maso911 Muž99 Kategorie
30.11.2015 02:17:27
BadMax je nějaký nabroušený na noc :-). Proč by někdo psal tak dlouhý fejk, že se mu nedaří dobře?

Navajo: I to víš, že tohle všechno jednou skončí, ale nejdřív se musíš uzdravit. A pak je pro Tebe hodně důležité, rodičům odpustit. Jinak se z toho nevylížeš. Bude to trvat dlouho, věř mi, ale pracuj na tom. A pak začni pracovat na svém sebevědomí. Uč se něco, zdokonaluj se, čti knížky - staň se silným. Duševně. Pak najdeš i milé děvče, ale v současném stavu by to byl problém. Důvěřuj sobě.
 Marfuša
30.11.2015 02:11:23
Kup si psa nebo začni chlastat. Obojí ti zvedne náladu
Smajlík  rusutur
30.11.2015 02:08:03
Upřímně, počet let od registrace není záruka serióznosti.
Síť multifejk profilů se tu vytváří déle než 10 let.
A tvoje zpověď se nese přesně ve stejném duchu jako ostatní panico-depreso-šikano-snikýmsinerozumím kecy.
 BadMax Muž56 Kategorie



Přidání rozhřešení Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
TVÁ PŘEZDÍVKA:

OPIŠ BEZPEČNOSTNÍ KOD:
Captcha

Tento inzerat koupíte on-line od 100 Kč.
Přidej inzerát on-line od 100 Kč
TEXT ROZHŘEŠENÍ:

PŘILOŽ SMAILÍKA:
Smail Palec nahoru Smail Hrozící Smail Drží palec Smail Není to důležité Smail Dostaneš do huby Smail Smutný Smail Cože?? Smail Safra Smail Pusinka
jupííí tak bacha držím palec to je fuk tumáááš ach jo no nééé ?! safra mmmuc
(žádný )


Změňte svoje cookies preference

Nejlepší chorálová skupina světa... GREGORIAN 2020 ...20th ANNIVERSARY WORLD TOUR.

REKLAMA
Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk