Jestli jsem se někdy zbláznila, tak to bylo tak dávno, že už si to ani nepamatuju... Musím pokročit v práci. Noc je ještě mladá. Tohle bylo jen tak.
Tak jako růže uvadá
a chřadne její květ.
i trny mé jsou orvány,
proklínám tento svět.
Již jsem životem unaven,
nesnesu slunce svit,
jen ty bys mohl pohled můj
naposled zachytit.
Tak ulehl jsem naposled
ke spánku pod hlohy,
co jejich listy šumící
se snáší z oblohy.
Zavřel jsem oči, abych spal
a mohl tě mít zpět,
nechci se více probudit
za těchto šedých let.
Zavřel jsem oči, abych spal,
na rtech s modlitbou tichou,
abys mi jednou odpustil
a smířil se s mou pýchou. |
15 
24 
15