Cookie Consent by Free Privacy Policy website
Navigační lišta REGISTRACENavigační lišta TABLONavigační lišta STATISTIKANavigační lišta SOUTĚŽENavigační lišta POMOZTENavigační lišta REKLAMANavigační lišta KONTAKTNavigační lišta
Navigační lišta
Horní lišta bez menu
Logo Zpovědnice
Online zpověď Návštěvní kniha Nová zpověď Časté dotazy
Dolní lišta Dolní lišta Dolní lišta
Nabídka voleb Dolní lišta voleb
Zpověď č.76710, vloženo 23.09.2005 01:26:41 Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
Shadowovi...
Tak jsem se dnes vrátila z dovolené. Musím říct, že jsem si tam skutečně odpočala. Ve dne jsem měla tolik podnětů, že mi na černé myšlenky příliš mnoho času nezbývalo. Ale dovolená mou bolest samozřejmě nevyřešila a nevyřeší. V noci nemůžu pořádně spát, protože mě budí zlé sny. Ale to jen pro začátek. Musím se na úvod taky omluvit všem, že tady znovu otevírám tohle téma, ale musím. Nepotřebuju žádné reakce. Vaši podporu jsem už virtuálně dostala a děkuji za to. Sama nadávám na všechny, kteří zbytečně rozpitvávají neustále dokola jedno téma, obzvláště takto bolestivé. Ale právě tím, že jsem byla na dovolené, tak jsem neměla tu možnost nějak se vyjádřit. Respektive první den, kdy jsem se tu hroznou událost dověděla, tak jsem z toho byla tak mimo, že bych stejně nebyla schopná dát dohromady kloudnou větu. Takže omlouvám se těm, kteří už toto téma uzavřeli, omlovám se i těm, kteří nevědí o co jde, ale nemusíte se nikdo vyjadřovat. Ale jsem taky jen člověk, co má trápení a pro tyto lidi byla Zpovědnice vytvořena a já se z něj teď potřebuji vypsat a snad tohle právo mám. Možná se mi aspoň částečně uleví. Ono je to totiž tak, že navenek jsem hrozně silná, ale pod tímhle povrchem jsem taky jen obyčejná křehká a zranitelná bytost. Jenomže jaksi už ani moc neumím se svěřovat. Většinou to všechno dusím v sobě, tu bolest si tutlám jenom pro sebe a hodně hluboko ve své duši. Vím, že to není dobře, protože se to pak všechno jednou za čas nakupí a je toho pak tak moc, že už to ven prostě musí. Ale jinak už to neumím.

Takže milý Michale!
Je toho tolik, co bych Ti ještě chtěla říct a už nemůžu, ale možná a já tomu asi věřím, protože tomu chci věřit. Možná se to ještě dozvíš. Nevím sama odkud začít. Moje první pocity, když jsem se to dověděla byl jeden obrovský chaos. Neschopnost uvěřit tomu, že je to pravda, touha probudit se ze zlého snu, neschopnost uvažovat racionálně a uvědomit si, že už je to fakt konec, a že už Tě doopravdy nikdy neuvidím. Když se tahle bouře trochu uklidnila, začala jsem na Tebe mít příšernej vztek a zlost. Zlobila jsem se na Tebe, že jsi to udělal. Že jsi takhle sobecky ukončil svoje trápení a přitom ublížil tolika lidem okolo, kteří Tě měli skutečně rádi a způsobil jim bolest. O své dovolené jsem ale měla plno času o tom o všem přemýšlet a mám dnes na to trochu jiný pohled. Zůstala jenom ta strašná bolest a otázky proč. Možná i tohle byl Tvůj záměr. Jak jsi to měl všechno do detailu promyšlené, tak možná jsi schválně chtěl, abych byla na té dovolené, abych se s tím mohla vyrovnat líp (i když- jde vyrovnat se se smrtí blízkého člověka za 14dní?Ha ha, asi jen těžko... ) a abych byla ušetřena taky toho pohřbu. Možná to tak všechno bylo schválně, abys mi tím ublížil co nejmíň. I když jsou to všechno jen detaily a Tvá smrt pro mě stejně strašnou zůstane.

Jako první na mě padly příšerné výčitky svědomí. Celkem logicky jsem si to všechno kladla za vinu. Když jsme se poznali, nejprve jsme si dlouho do noci povídali přes ICQ. Já jsem tě poprvé viděla na srazu v Holubicích a něco mě na tobě strašně zaujalo a řekla jsem si, že Tě musím poznat blíž. Mám takovou nějakou intuici, šestý smysl a už tehdy jsem poznala, že Tvé chování- všechny ty vtípky a legrácky, sarkasmus a černý humor- že to je všechno jenom maska, pod kterou se schovává někdo jiný. Vycítila jsem, že Tě něco tíží, ale tehdy jsem ještě netušila, že to je něco tak strašného. Začal ses mi svěřovat a psát mi o svých depresích. Psal jsi v hádankách, ale já jsem vždycky pochopila víc než sis kdy myslel. Rozhodla jsem se, že Ti podám záchrannou ruku. Tehdy jsem byla na dně i já, a tak jsme si vlastně pomáhali navzájem.

A tím to všechno začalo- začalo se mezi námi vytvářet silné pouto a Ty jsi přede mnou otevřel svou duši a prostřel přede mne své nitro jako hostinu o mnoha chodech, které nikdo není schopen sníst najednou. Ani já jsem toho nebyla schopná. A vlastně si dneska s hrůzou uvědomuju, že jsem Tě pořádně neznala asi nikdy, i když jsem si to myslela. Ty už tehdy jsi mi psal takové ty věci, že jsi Stín. Já jsem se tomu jen usmívala, nechápala jsem to. To jsem pochopila až ke konci našeho vztahu, že jsi byl doopravdy celou tu dobu jen mým Stínem. Věrným Stínem, který mě bude doprovázet kamkoliv já půjdu. Ano, tak to bylo. Ty ses na začátku vztahu strašně bránil. Neustále jsi tvrdil, že stejně víš, jak to skončí a tak podobně. Ani nevíš, jak těžké pro mě bylo zachovat si pevnou tvář a postoj, abych tě přesvědčila o tom, že já jsem jiná. A nakonec jsem asi stejně nebyla... Ale i přes to všechno jsem Tě do toho vztahu doslova vtáhla. Hrozně jsem Ti chtěla v Tvém trápení pomoct a nebyla jsem jediná. Ale nemůžu si pomoct, dnes už tak nějak cítím, že jsi snad do toho vztahu šel jen kvůli mně. Nepochybuji o tom, že jsi mě po svém Stínovském způsobu doopravdy miloval, ale vím, že jsi to nechtěl. Jen já jsem zřejmě byla tak vytrvalá ve svém přesvědčování, že spolu můžeme zvládnout všechny nástrahy světa, že jsi mě nechtěl zklamat a šel jsi do toho se mnou.

A já Ti za to děkuji. Děkuji za krásné chvíle, které jsem s Tebou mohla prožít, a že jich bylo hodně. Potřebovala jsem oporu a Ty jsi mi ji dal. Potom, jak se mnou zacházeli mí předešlí partneři mě prostě unášelo až do nebeských výšin to, že jsem si vedle Tebe mohla připadat jako princezna. Že jsem se zase naučila vážit si sama sebe. Víš, já nelituji ani jediné chvíle, které jsme spolu prožili. Bylo to ohromně těžké. Chvíli jsi byl dole a chvíli nahoře a já z Tvých depresí někdy sama šílela. Ale zachovala jsem si úsměv na tváři. Ležel jsi vedle mě v posteli, držel mě za ruku a šeptal mi o tom, jak se chceš zabít. Svěřoval jsi mi, jak víš, cítíš, že na tenhle svět nepatříš, a že stejně jednou odejdeš, že tady nebudeš věčně. Kolikrát jsi mi jen stačil zopakovat a připomenout, že jsem jediný důvod, který ho tady ještě drží, že to kvůli mně ještě žiješ. Ale já jsem si pořád zachovávala svou chladnou tvář a skálopevné přesvědčení, že spolu to všechno vydržíme a zvládneme. Jenže ani já jsem neměla sílu napořád. Blížila se mi maturita, zvyšoval se stres a já už pomalu ztrácela nervy. Ztrácela jsem nervy neustále se Tě vyptávat, jestli už jsi byl u té doktorky a kdy tam konečně půjdeš. Ztrácela jsem nervy věčně Ti připomínat, ať si vezmeš prášek, že je to pro Tvé dobro, a že je musíš brát tak jak je to napsané v příbalovém letáku a ne tak jak si to Ty naordinuješ. Ale stejně jsem tak nějak vnitřně tušila, že tam stejně nepůjdeš a prášek stejně vynecháš. Ale ještě stále jsem věřila, že to chce čas než budeš mít šanci, aby léčba zabrala.

A pak najednou ses šíleně zvednul nahoru. Všimli si toho jistě všichni, kdo Tě znali nějak líp a věděli o Tvém trápení. Dokonce jsi říkal, že ty prášky zabírají. Myslela jsem si bláhově, že máme vyhráno. Ale i přesto Tvé řeči o tom, že Tě tady na tom světě držím jen já mě děsily. Děsily a začalo mě děsit také to, jak moc na mě visíš. Asi bylo fakt jen otázkou času, kdy to nevydržím. Šíleně mě to svazovalo, dusilo, škrtilo. Měla jsem pocit, že ve mně dusíš a zhasínáš plamen, který nechce zhasnout, ale chce hořet. Začala jsem si postupně uvědomovat, že opravdu jsi ten Stín. Že opravdu Ty jsi ta noc a já ten den. Ty jsi černá a já bílá. A že to jsou dva tak velké kontrasty, které nejde nadále spojovat dohromady. Je mi to moc líto, ale já jsem s Tebou nemohla zůstat šťastná. Ale mám takový pocit, že Ty jsi to stejně věděl. Sám jsi mi říkal, když jsme se rozcházeli, že jsi jen čekal, kdy už to nevydržím. A i když možná jsi kdesi ve skrytu své duše na nějakou světlou chvíli doufal a věřil, že by to vydržet i přes to všechno mohlo, tak věřím tomu, že jsi na to asi fakt čekal.

Ale přesto nelituju. Nemám čeho litovat. Je to možná tak trochu paradoxní, ale já jsem si díky Tobě uvědomila plno věcí a mimo jiné jsem si především ujasnila, co od života a od partnera skutečně chci a potřebuju. A to je nesmírně cenná zkušenost. A navíc jsem měla tu možnost poznat nádherného člověka- Tebe- člověka s krásnou duší. Málo lidí tady na Zpovědnici Tě znalo skutečně dobře, ale Ti kteří ano, jistě mi dají za pravdu, že nepřeháním. Já jsem se s Tebou sice rozešla, ale nadále jsi pro mě zůstal člověkem, který pro mě v životě hodně znamená. A chtěla jsem Ti i nadále pomáhat bojovat s tou mrchou, která Tě zevnitř užírala. Já vím- vím, že jsem to nedala asi hned najevo, ale je těžké bavit se s někým, kdo pro nás byl partnerem nadále jakoby se nic nestalo. Tohle chce vždy chvíli času než si ti dva zase k sobě najdou cestu. A mrzí mě, že Ty jsi už neměl trpělivost dát tomu ten čas. Ale jen málokdo ví, jak moc jsem se trápila tím, že se s Tebou musím rozejít. Věděla jsem, že to dál už nejde, a že v našem vztahu už nejsem a nebudu šťastná, ale pokaždé je těžké se rozcházet a o to víc, když nám na tom člověku záleží. A o to těžší to bylo u Tebe. Chtěla jsem Ti ublížit co nejmíň. Tolikrát jsem promýšlela, jak to jen udělat co nejšetrněji, abych Ti mohla i nadále zůstat oporou. I když vím, jak je trapné nabízet přátelství někomu, kdo chce lásku. A samozřejmě jsem se ze všeho nejvíc bála toho, že bys mohl sáhnout k sebevraždě. Vždyť jsi o tom tolikrát mluvil. Věděla jsem to všechno až moc dobře, i když vím, že jsi mi taky neřekl všechno, protože jsi mě nechtěl děsit a ubližovat mi. Ale věděla jsem to. A věděla jsem, jak jsi těžce nemocný.

Jenže jsem se nechala unést na vlnách tvé pohodové hry, když jsem si myslela, že to všechno bereš nakonec strašně v pohodě. Jak jsem jenom mohla být tak naivní a uvěřit tomu? Copak jsem už pro vlastní štěstí zapomněla na to, jak schopný jsi herec? S jakým umem nosíš všechny ty masky neuvěřitelného pohodáře. A přitom jsem věděla, že je to jinak. Že jsi byl ve skutečnosti strašně zranitelný a citlivý hodný kluk. Ale asi jsem se nechala ukolébat a uvěřila tomu, čemu jsem v danou chvíli věřit chtěla.

Vím, ano, vím to, že nemá smysl si cokoliv vyčítat. A tuhle větu nepíšu jen kvůli sobě a vlastnímu svědomí, ale i kvůli jiným lidem, kteří by měli tendence si něco vyčítat. I když to jsou zase jiné příběhy, ale nechci, aby si kdokoliv cokoliv vyčítal. Moje první pocity tam jednoznačně směřovaly. I když můj rozum věděl, že jsem neudělala nic špatného, tak mé nitro to prostě ještě přijmout nechtělo. A neříkám, že teď už to přijalo. Na to je ještě asi příliš brzy, ale snažím se. Snažím se ho všemi silami, které mám přesvědčit o tom, že to není moje ani ničí jiná vina. Že to byla jenom Tvoje volba. A vím, rozumově vím, že je to pravda, i když city se tomu ještě brání a ať nám rozum říká cokoliv, tak nějaké to co by kdyby tam stejně zůstane. Stejně tam někde uvnitř mně je a asi už zůstane protivný malý červ, který hlodá a bude hlodat a hledat škvíry v mém svědomí a v tom, co jsem třeba mohla udělat líp. Ale na to je teď už stejně bohužel pozdě.

Je mi to strašně líto, že ses rozhodl právě takhle. Snažím se utěšovat myšlenkou, že je Ti tam kdesi v onom světě konečně líp, protože vím, že ses hrozně trápil. Ale doopravdy jsem až do hloubi Tvého nitra nikdy nenahlídla. Ať se snažím jak chci usilovně, tak stejně nedokážu pochopit proč. Proč? Co mohlo být tak strašné, že jsi to vyřešil právě takhle? Strašně jsem Ti chtěla porozumět, ale nepodařilo se mi to. Nerozumím tomu, co se Ti doopravdy honilo hlavou. Věděla jsem, že to asi musí být něco strašného, ale přiznávám, že i když jsi o tom se mnou tolikrát mluvil, tak pro mě je a bylo naprosto nepochopitelné a nepřípustné, že bys to s tou sebevraždou mohl myslet skutečně vážně. Pro mě jako pro člověka, který miluje život a chce ho žít naplno bylo nepochopitelné, že si ho chce někdo vzít. A tak i když jsem tuto variantu připouštěla a bála se jí a představovala si ji jako jeden z těch nejhorších snů, něco někde uvnitř mě nevěřilo, že by se to doopravdy mohlo stát. Takže mě Tvá smrt překvapila a šokovala, i když jsem to možná mohla nebo měla čekat a měla se snažit nějak tomu zabránit. Líp.

Vždycky jsem si myslela a tvrdila to, že k sebevraždě se zmůže jen srab. Tak Ti nevím, ale dneska možná změním svůj názor. Nemyslím si totiž, že jsi byl srab. No možná v některých věcech ano, ale nemyslím si, že právě tohle byl důvod. Že jsi nebyl schopný vyřešit si své problémy. To není jako blbej puberťák, kterej šáhne po kudle, protože ho nechala holka a on si myslí, že už to byla jeho poslední a jako srab vyřeší své problémy tím, že odejde z tohoto světa. Asi je to zatraceně blbej příklad zrovna ode mě, viď? :o( Ale Ty mi určitě rozumíš, jak to myslím. Protože já vím, že náš rozchod nebyl ten důvod. Ten důvod byla Tvá nemoc a nikdo z nás neví doopravdy, co se uvnitř Tebe odehrávalo, i když třeba byli Tvým pocitům hodně blízko. Náš rozchod byl asi jen podnět. To už jsem teď schopná si jakž takž uvědomit. Možná by mi to mělo být útěchou, ale stejně není, ale to je fuk.

Ale strašně moc mě mrzí, že existujou takovéhle nemoci a je tak těžké najít lék, který by je vyléčil. I když jako ke všem nemocem je potřeba zejména také vůle a odhodlání nevzdávat svůj boj. Ty jsi ho vzdal, a já jsem přesto přesvědčená, žes nemusel. Že by se našlo nějaké řešení. Vždycky je řešení a sebevražda je to nejblbější ze všech, tak si to sakra všichni zapamatujte než takovou kravinu uděláte!!!Zpátky to už vzít nejde. Ale na tyhle spekulace je teď už stejně pozdě. Ty ses rozhodl takhle a nám nezbyde nic jiného než Tvé rozhodnutí respektovat, jakkoliv se nám příčí, protiví a nelíbí.

A já vím, že teď je to všechno ještě příliš čerstvé. Vím, že to chce onen hojivý vánek času a bolest bude menší a menší a pak snad třeba někdy pochopím víc. Zatím ještě chápu příliš málo.

Já jsem opustila Tebe a Ty jsi opustil nás. Ale já jsem Tě neopustila doopravdy. Prošel jsi mým životem, ve kterém jsi zanechal stopy a ty už nikdo nesmaže a smazat ani nemůže. Navždy zůstaneš v mých vzpomínkách a budu se snažit uchovat si tam obraz Tebe s úsměvem na rtech- tedy ve chvíli, kdy jsi byl šťastný. Budeš nám tady chybět. Chybíš už teď tolika lidem. Zajímalo by mě, co může být tak silné, že je to silnější než vědomí, že ublížíš svým nejbližším. Ale to se už asi nikdo nedoví. Takže pomalu ale jistě končím svou zpověď. Michale, odpočívej v pokoji, ať už jsi teď kdekoliv a odpusť, že jsem neměla pravdu, a že jsme to všechno nepřekonali.

Ještě jednu věc Ti povím. Nenávidím smrt a vždycky ji nenávidět budu, protože si vůči ní připadám strašně bezmocná. Nenávidím ji, protože mi nenávratně bere lidi, které jsem měla ráda. Ale nejhorší je, když zemře mladý člověk. Lidi by neměli umírat mladí...

To už je fakt všechno. Vím, že je to dlouhé, ale nikdy jsem neuměla být stručná. Možná se mi teď ale přece jenom trošku ulevilo.
 Sherinka E-MAIL:   Žena19 Kategorie  VYMAZAT

Zaslaná rozhřešení Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš, aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj si ji ZDE !
 
03.10.2005 16:59:10
Nemůžeš za to...
Smajlík  Jitussss Žena22 Kategorie
26.09.2005 08:43:16
Chápu, jak ti je.
Upřímnou soustrast.
Drž se.
Smajlík  od Míši*
25.09.2005 17:44:05
od Hardina
Smajlík  Hardin Muž Kategorie
24.09.2005 22:01:33
Smrt je přestupní stanice.
 Kristn Muž30 Kategorie
24.09.2005 10:42:00

Smajlík  Topaz Žena Kategorie
23.09.2005 22:26:56
Taky vždycky vím, jak to dopadne...V tomhle mu moc rozumím..je to ubíjející...dáš jí šanci, ale víš, naprosto přesně, jak to nakonec dopadne....ale stejně se jenom směješ a hraješ si na naivní víru na zázrak, na kterej nevěříš..
alien
 alien-nepřítel státu Muž Kategorie
23.09.2005 22:22:44
Pro mě je ten největší srab ten, kdo neumí dát ani přijmout opravdovou lásku navždycky a radši si vybere plytkou cestu marastem pozlacené skoro lásky..Možná jednou pochopíš, co jsem tím myslel.
Ne, ne...ne...musím mlčet, protože to nemá smysl.
alien
 alien-nepřítel státu Muž Kategorie
23.09.2005 19:17:51
Šárinko, napsalas to moc krásně.
Smajlík  Evča Žena Kategorie
23.09.2005 17:01:10
Drž se, Šárko
Smajlík  Colorlight Žena35 Kategorie
23.09.2005 16:47:15
*
Smajlík  D-of-D Žena Kategorie
23.09.2005 16:38:09
.........
 BoUcHyiii Muž18 Kategorie
23.09.2005 16:25:01
Zase bude dobře.
Smajlík  a-k-x Muž36 Kategorie
23.09.2005 15:40:30
Moc hezky napsaný.

Jirka: Ne.
 Zildjian Muž41 Kategorie
23.09.2005 14:40:27
.........
Smajlík  Puchy Muž Kategorie
23.09.2005 14:36:32
....
Smajlík  Angel001 Žena15 Kategorie
23.09.2005 14:28:18
Bez komentáře...
Smajlík  Amarus Muž28 Kategorie
23.09.2005 14:16:40
......
Smajlík  ilustrace Žena33 Kategorie
23.09.2005 13:52:32
... ...
Smajlík  NewStart Žena23 Kategorie
23.09.2005 13:12:50
Myslím, že to patří do jiné rubriky.
 Jirka
23.09.2005 12:30:44
Moc dobře rozumím tvým pocitům, Šárko, až moc dobře... i když bych radši o těchto hlubinách lidské duše snad ani nevěděl...
Smajlík  midi Muž67 Kategorie
23.09.2005 12:26:25
Myslim na Tebe, doufám, že se brzy uvidíme, objímám Tě..
Smajlík  *Tučňák* Žena36 Kategorie
23.09.2005 12:22:09
hm.
Smajlík  Delirium Tremens Muž Kategorie
23.09.2005 11:43:44
Můj přítel spáchal sebevraždu, ani netušíš, jak ti rozumím. Drž se....
Smajlík  brr brr Žena28 Kategorie
23.09.2005 11:17:22
jestli nam "tady dole" chybi, tak "tam nahore" je to velkej nekoncici mejdan, kterymu Shadow kraluje....
 pan.smith@post.cz Muž24 Kategorie
23.09.2005 10:43:39
Loučení je chvíle, kdy je třeba stát se hrdinou, překonat bolest, potlačit slzy a s úsměvem říct sbohem...a vědět, že už NIKDY!

Jsi silná holka, napsala si to moc hezky nic si nevyčítej!
Smajlík  gimisek Žena30 Kategorie
23.09.2005 10:43:02
...
Smajlík  Lene Žena26 Kategorie
23.09.2005 10:39:39
..
Smajlík  Kroketička Žena20 Kategorie
23.09.2005 10:28:36
...
Smajlík  MaxCrazy.
23.09.2005 10:24:17
Sheri, to je krása, sji fajn holka a on byl fajn chlap.život je jen jedna etapa bytí, k rozloučení vždy musí dojít, dříve, nebo později, nejhorší na tom je ta ztráta a nejistota, jestli je něco po smrti. jestli se sejdete, jestli ještě dostanete tu šanci od Boha. Proto ten smutek, ale ve skutečnosti jde možná jen o relativně krátké odloučení oproti věčnosti.
 Annyt Žena30 Kategorie
23.09.2005 10:17:40
.......
Smajlík  Oriq Žena30 Kategorie
23.09.2005 10:17:19
Já jsem ShadowDancera nemusel. Možná je to ale tím, že jsme se tak málo znali.
 HledacSmyslu Muž26 Kategorie
23.09.2005 10:15:21

Smajlík  Oriq Žena30 Kategorie
23.09.2005 10:14:47
Mas pravdu..ta bezmoc je naprosto desiva:-/
Smajlík  Dreamingfish Muž99 Kategorie
23.09.2005 10:11:45
Jsi skvělá!
Smajlík  xSamuell Muž38 Kategorie
23.09.2005 09:56:56
Vím, o čem mluvíš, Šári...
 lachtan Žena27 Kategorie
23.09.2005 09:53:12
supr, když někdo umí psát, tak je to pěkný.
Smajlík  Alby Muž Kategorie
23.09.2005 09:49:17
Je to hrozně smutný, ale žádný výčitky, tohle je bohužel tak zásadní rozhodnutí, že si za to může každej sám i když za to trpí ti ostatní..je vidět, že jsi si to srovnala v hlavě a bereš to statečně..je třeba jít dál a časem zůstanou jen ty hezký vzpomínky..moc Ti držím palce!!
Smajlík  Damien Muž29 Kategorie
23.09.2005 09:37:56
*
Smajlík  dandelion Žena27 Kategorie
23.09.2005 09:31:46
BTW Ona to byla sebevrazda nebo nehoda?
Smajlík  Votrapa Muž Kategorie
23.09.2005 09:15:43
Jsi silná a chytrá holka Sherinko, moc ti držím palce, abys tu bolest co nejdřív překonala a zůstaly ti jen krásné vzpomínky:-)
Smajlík  Ela Žena Kategorie
23.09.2005 08:51:40
.
Smajlík  Jose.
23.09.2005 08:50:47

Smajlík  JosephineJ
23.09.2005 08:49:32
Precetla jsem to, uz v noci. Ale netroufam si k tomu rict ani "bé".
Mozna jen - nektery veci neovlivnime, at se snazime sebevic.
Udelalas, co jsi mohla, Sheri.
Smajlík  Neve Žena96 Kategorie
23.09.2005 08:46:42
*
Smajlík  sca Muž96 Kategorie
23.09.2005 08:40:46
Nemáš si cokoliv vyčítat, je dobře, že sis to uvědomila. Díky tobě se do jeho života na nějakou dobu dostalo alespoň trochu štěstí.
Mohu ti jen popřát, aby ses co nejmíň trápila (i když je to teď asi těžké) a aby tě čas vyléčil co nejrychleji.
Smajlík  Opcom.
23.09.2005 08:24:04
To víš, že to není tvoje vina.
Smajlík  vesalia Žena27 Kategorie
23.09.2005 08:18:33
...
Smajlík  kristusek Muž37 Kategorie
23.09.2005 08:05:44
Napsala jsi to moc hezky........
Smajlík  cosma Žena39 Kategorie
23.09.2005 07:58:45
ahoj Šárko, jsem ráda, že jsi se v pořádku vrátila....drž se..myslím na Tebe....víc Ti napíšu do profilu a musíme se určitě vidět....co nejdřív...mám tě ráda a moc pěkně si to napsala...
Smajlík  Kačka Žena43 Kategorie
23.09.2005 07:45:29
Milá Sheri, myslím, že jsi napsala krásný moudrý dopis, že jsi sama pochopila, co ti tahle krutá životní zkušenost má dát .. V životě je jak čas štěstí, tak čas bolesti. A tyhle časy se střídají, jednou to přebolí a zůstanou ti jen láskyplné vzpomínky.
Není co dodat, jen že ti držím palce.
 Cheryll Žena27 Kategorie
23.09.2005 06:56:10
Není co dodat.
 Béďa
23.09.2005 06:52:31
. . . .
Smajlík  Ňáátko Žena33 Kategorie
23.09.2005 02:03:15
Dovol abych Ti take projevil uprimnou soustrast, to cos napsala v tm bylo kus velke pravdy.....
Smajlík  Martexman Muž29 Kategorie
23.09.2005 01:55:37
Trpim tezkymi depresemi a chapu, ze nekdy neni vyhnuti...nemejte to prosim nikomu za zle a radeji se neptejte proc. Proc, odpovedi je ta nemoc. Nelze se rozhodnout svobodne. Vsechno me ted stoji uplne krajni usili....a nezlobte se, ze se radeji nepodepisu. Je to tak lepsi kvuli mne i mym blizkym.
 jedna z vas
23.09.2005 01:52:50
...
Smajlík  Unrealik Muž40 Kategorie
23.09.2005 01:47:38
No cement.
Jen čistě z úcty k SD...no cement.
alien
 alien-nepřítel státu Muž Kategorie
23.09.2005 01:45:03
Upřímnou soustrast...
Smajlík  Špuntidlo Žena29 Kategorie
23.09.2005 01:44:28
Upřímnou soustrast Sherinko

měla jsem ho ráda
byl fanda do RPG her stejně jako já a povídali jsme si o tom...
je mi to líto
drž se, není to tvoje vina
Smajlík  Vicconie Žena Kategorie



Přidání rozhřešení Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
TVÁ PŘEZDÍVKA:

OPIŠ BEZPEČNOSTNÍ KOD:
Captcha

Tento inzerat koupíte on-line od 100 Kč.
Přidej inzerát on-line od 100 Kč
TEXT ROZHŘEŠENÍ:

PŘILOŽ SMAILÍKA:
Smail Palec nahoru Smail Hrozící Smail Drží palec Smail Není to důležité Smail Dostaneš do huby Smail Smutný Smail Cože?? Smail Safra Smail Pusinka
jupííí tak bacha držím palec to je fuk tumáááš ach jo no nééé ?! safra mmmuc
(žádný )


Změňte svoje cookies preference

Nejlepší chorálová skupina světa... GREGORIAN 2020 ...20th ANNIVERSARY WORLD TOUR.

REKLAMA
Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk

HIT Týdne: 3 za 2