Ahoj, napíši vám svůj příběh. Snad se pobavíte a poradíte..
Potkal jsem ji před pěti měsíci a od prvni okamžiku jsem věděl, že je to ta pravá. Opravdu úžasná bytost. Po třech měsících které jsme strávili spolu a psaním.. Proběhli básničky, ty nejtajnější věci jsme si řekli. Prostě jsem se do ní zamiloval a postupně do ní šel a ona se mi na začátku prázdnin začala vzdalovat. Později to vysvětlila tím, že nechctěla at dojdu k tomu že by mě odmítla. Prázdniny jsme na sebe byli hnusni a neviděli se a když jsem ji řekl že už dál nemůžu na konci prázdnin (trápil jsem se) tak týden probrečela. Nakonec jsme si znovu napsali a ja ji rekl ze se s ni potrebuju bavit (ze dokazu byt kamarad) a ona mne, ze me taky potrebuje.
Bohužel to nám prostě nefunguje, nedokážeme se chovat jako kamarádi(shodli jsme se)
V tom přichází otázka co s náma? Napsala mi, že mě miluje jako nikdy nikoho, že když mě vidí podlamují se jí kolena, nemuze kvuli me spat, probreci noci.. Citi lasku, Ale není to na vztah to mi rekla. Dali jsme si cas at to vyresime a naznacil jsem ji ze neni jine vychodisko nez chozeni nebo konec.. Ze nic vic nedokazeme udelat. Je ale pravda, ze jsem ji nikdy nepokusil polibit, jen pohlazeni a tak. Vlatně když se chtěla se mnou obejmout(ještě se mě zeptala:).. tak jsem sel k jeji tvari ale vzdycky se pak odtahla. Tak treba nemela cas do toho vlitnout, navic je to jeji prvni zkusenost, protoze si nechava od vsech odstup. |
17 
32 
