Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
nikaaaa: no jo, je falesny ale jenom proto, ze vi, co by nasledovalo, kdyby rekl pravdu.
Kdyz se ho zeptas na kocku, se kterou si vcera uzival, tak co ti ma jako rict? No jo, je to moje milenka, vcera jsem s ni sukal? Kazdej normalni clovek bude zatloukat.
Ale jinak se mi zda, ze tenhle tvuj objev je az extremni hajzlik... na nej prumerny chlap nema :-)
|
|
|
|
Moje kamarádka je pár let vdova a chuť k dalšímu hledání ztratila po prvním nevydařeném pokusu. Ovšem uplynul rok, a aniž by hledala, našla. Potkala se znovu s člověkem, který již malou roli v jejím životě kdysi hrál. Vlastně vklouzla do známých vod, zčeřených jen léty, kdy každý žil svým životem.
Jiný příklad - můj rozvedený kamarád se dal dohromady se svou rozvedenou spolužačkou ze střední, spojily je stejné zkušenosti a stará známost.
To není rada, udělat to stejně, ale jen příklad, že způsoby se najdou - starý dobrý přítel, dávná láska, kolega z práce, tvůj psycholog, co tě zná líp, než ty sama ... :-)
Někdy je pohodlné a praktické zůstat v nefunkčním vztahu, ale za cenu rezignace, a někdy i za cenu ztráty důstojnosti, hrdosti a jiných kousků osobnosti. Než být oprýskaným fragmentem sebe sama, je často rozumnější odejít, postavit se na vlastní a poskládat se zase dohromady. Pak se může zase vrátit i chuť objevovat neznámo.
|
|
|
|
kikiwhite: jsi přesně ten druh ženských, které chlapa absolutně otráví. Tento druh se na chlapa pověsí a saje ho jako klíště. Udělá pro něho pomalu nemožné, jen aby nemusel nic moc dělat, natož přemýšlet.
Kdybys totiž stála o opravdového chlapa, tak mu dáš prostor, najdeš si svoje vlastní koníčky a pokud chlap není podle tvých představ a z jeho strany není zájem o vylepšení vztahu, tak ho opustíš a začneš zase od začátku. Vše je jen o komunikaci a vzájemné toleranci. Jen tak se dá vytvořit harmonický vztah. Holky jako ty si svým chováním vyloženě říkají o ošustit a opustit, protože svou péčí chlapy doslova zadusí.
Život není o tom, být bez problémů šťastný. Život je o tom, kolikrát se dokážeš zvednout, když tě srazí nějaká překážka. Tomu se říká štěstí.
|
|
|
|
To znám. Taky jsem od rozchodu zkoušela pár vztahů a nic nevycházelo. Teď jsem snad spokojená, ale kdyby tohle neklaplo, asi taky rezignuju. To je pořád dokola:
seznámení- poznávání se- není to ten pravý (já nejsem pro něj ta pravá, nehledá vztah, má už někde někoho...)
Už mě to nebaví. A mám kámošku, která má to samý.
|
|
|
|
Tenhle pocit frustrace z chlapů může být podhoubím pro to, že dotyčná žena začne uvažovat o tom, že by mohla žít v jedné domácnosti s jinou ženou.
Nemusí to být vyloženě lezba, ale je to takové praktické řešení toho, že na chlapy už nemá náladu a zároveň nechce bejt sama.
Takže si najde holku, co to vidí podobně.
Ze svého okolí znám několik takových řekl bych pragmaticky-lesbických vztahů.
|
|
|
|
Proč to tak dramatizuješ? Je to jednoduché... Normálně se rozveď a nikoho jinýho si nehledej. Žij jenom s dcerou a hleď si svýho. Nebo je snad někde napsaný, že každý musí mít partnera celý život? Bereš to dost divně, měla by ses naučit žít jenom sama za sebe.
|
|
|
|
koukam na fotku, hezka ses, kozy mas, tak nemel, oblikni se a jdi se nekam bavit!
|
|
|
|
tomisu .. no v tom případě by se měl přestěhovat a pořídit si harém.
Tu kočku podváděl, když chodil s ní, pak jí nechal, ona z toho byla hotová, potkal mě, začal ji ale znovu kontaktovat, ... a nevím, kolik dalších takhle měl, na internetu měl i inzerát na nezávazný sex. podle mě je chlap falešný, když se ho zeptám na holku, se kterou si včera užíval a on řekne, že jí nechal před půl rokem, že už ho nepřitahuje a ještě, že ho pořád pronásleduju, chudáčka, a výčitky, proč se na to vůbec ptám, že mu kazím náladu a nevěřím mu a že vztah je o důvěře. Úžasný manipulátor. Hlavně o nějakém volném vztahu nechce ani slyšet a kluci, kteří podvádějí jsou prasáci a tak by nikdy nechtěl dopadnout.
pokud tohle není falešné, tak pak asi máme jiný názor na význam slov. Jestli to takhle mají všichni chlapi, tak tos mě nenadchl :)
Ale já jsem to tady spíš chtěla uvést proto, že ta holka, co se v tom takhle motá už rok - mladá, krásná, s výškou a kamarády, kteří ji taky říkali, jako mně, ať neblbne... tak ji vždycky odkopne, a pak jí zase kontaktuje, že mu chybí, že je sám a že toho měl moc a přepískl to a že si udělají hezký večer, že už se s tou jinou holkou rozešel, že nikdo není tak úžasný jak ona...shodou náhod jsme se potkaly a všechno si vyříkaly a zjistily, jak to celé bylo, ale kdyby ne, tak pořád žijeme ve lži.
A když máš dítě a závazky, tak tě takové hry můžou totálně zničit a co mám zkušenost s volnými chlapy po třicítce, tak buď to jsou moulové, kteří nemají žádné vlastní zájmy, úspěšní chlapi, kteří chtějí mladou kočku bez závazků, nebo takoví pokřivení chlapi, kteří si potřebují spravit ego. Určitě existují i fajn chlapi, ale je to dost riskantní na ně sázet :))..ale to jsem si myslela, než jsem si přečetla tvůj názor, jak to chlapi mají :)
|
|
|
|
Mně to přijde naprosto logické a zcela tomu rozumím. Nakonec to přece není tak zlý...
|
|
|
|
Jak si může takhle stará ženská ještě myslet, že má šanci najít partnera??? Jednou jsi VDANÁ, tak máš RESPEKTOVAT SVÉHO MUŽE a starat se o rodinu!!! Nemáš žádný nárok se rozvádět!!! Nebo jsi štětka??? Je ti jedno, že dítě potřebuje oba rodiče?? Sobecká krávo.
|
|
|
|
jo, je to na prd..dřív jsem měla chuť a elán hledat nového partnera, ale teď už mě to nebaví..jsem sama a mám přítele na sex a pomazlení a takhle by mi to stačilo na věky..o sebe se dokážu postarat a když na někoho natrefim, nebudu se bránit, ale nebudu to lámat přes koleno.
|
 ovesnákaše |
|
|
|
nikaaaaa: "... budou tě obskakovat tak, že máš pocit, že jsi princezna a žes nemohla natrefit na lepšího. O to lepší je probuzení do reality, že to celé byla hra. "
Ty to vidis strasne cernobile, strasne zensky - mel jsi jinou, lhal jsi mi, cele to byl podvod a hra, fuj!
Ale tak to neni. My chlapi to mame jinak. Mnohdy dokazeme milovat dve zensky naraz a vse, co jim rekneme, myslime fakt vazne... i kdyz jim musime tajit existenci ty druhy, pac by to jinak vybouchlo.
Chlapi nejsou tak falesni, jak si myslis, akorat se obcas zamilujeme do dvou zen a nedokazeme se rozhodnout, nebo mame obcas proste polygamni choutky a ty pred vama musime tajit, to je vse! Ale to neznamena, ze ten vztah co k tobe mel nebyl uprimny - podle me byl!!!
|
|
|
|
Sice je mi o 2 roky míň než tobě, ale taky už pociťuju tu nechuť začínat zas od začátku, někoho hledat. Navíc řeším teď jiné problémy než chlapi.
|
|
|
|
kikiwhite : No jo, no. Jak je tam dítě, tak je to horší. A najít ještě takového chlapa, aby s tím dítětem vycházeli, to nemusí být snadné.
|
|
|
|
Rozvedený muž - no jo, jenže vem si, že já mám ještě odpovědnost za dítě - to musím živit a chci, aby se dcera měla dobře. Já jsem učitelka, takže se svým platem a a alimenty - nic moc...
nikaaaaa, ženabožena - díky za alespoň za pocit, že někdo to má podobně a chápe mě..
|
|
|
|
Tak teď jednu z hlediska chlapa. Já se rozvedl po několika letech odcizení, hádek a podvádění ze strany manželky. Pořád jsem to odkládal a myslel si, že se to nějak spraví, ale pak už to nešlo dál, děti dospělé, tak co. Jde o to projít tím nepřjemným, tzn podat návrh na rozvod, sehnat právníka, protrpět rozvodové řízení s rozdělením majeku. No a teď mohu říct, že jedinou chybou bylo to, že jsem se nerozvedl už mnohem dřív. Citím se naprosto spokojeně. Mám bydlení i práci, takže v poho. Taky se mě kamrádi ptají, jestli si sháním nějakou ženskou, ale mně se do toho moc nechce. Fakt mám teď takovou pohodu, že mně nic nechybí. Domácí práce a vaření mně problém nedělají, jelikož moje exmanželka byla kromě jiného i dost líná, takže jsem se naučil vše, co je k chodu domácnosti potřeba.
Takže bych dneska asi musel na nějakou přímo narazit, poznat ji někde náhodně, abych přemýšlel o nějakém vztahu. Ale aktivně někoho hledat asi nehodlám.
|
|
|
|
Já mám stejný názor a to mi je 26.. poslední vztah skončil po třech měsících, kdy jsem zjistila, že celou dobu spal s bývalou a oběma nám říkal ty samé kecy, jak jsme úžasné a jak cítí, že to má budoucnost :) jsem magor, jak si vzpomenu, jak jsem chtěla být pro něho ta nej :)))
Chci normální vztah, ale po těchhle kotrmelcích od chlapů už nechci nic a budu se snažit udělat si život super sama a to bych radila i tobě, třeba když se budeš sama realizovat, tak narazíš na někoho a ucítíš, že to je to pravé, ale pokud tě momentálně ten vztah nevyšťavuje, tak bych se to snažila buď spravit a jestli na to už nemáš energii, tak to nechat být, ale nedělat nějaké radikální závěry, mohlo by tě to pak mrzet. Člověk si neuvědomí, dokud s někým je, jak je na to zvyklý, jak je těžké být sám a nemít nikoho, komu bys řekla i nějakou kravinu, co se přihodila, zasmát se atd.. je to život dost o ničem, a pak se můžeš upnout k někomu, kdo si tě vůbec nebude vážit, jak se to evidentně povedlo mně :) a tihle chlapíci to bohužel nemají napsané na čele a budou tě obskakovat tak, že máš pocit, že jsi princezna a žes nemohla natrefit na lepšího. O to lepší je probuzení do reality, že to celé byla hra.
|
|
|
|
Naprosto tě chápu... Jsem v podobné situaci, jen nemáme děti. Jinak to samé, vztah ve kterém je neřešitelný problém (partner je gambler, z toho plyne spousta nedůvěry, zklamání atd.), ale který jinak funguje dobře, navíc jsme sžití, on je moje rodina, já si neumím představit se teď znova stavět na nohy (ne že by to nešlo, finančně bych to zvládla, ale psychicky na to nemám), pak spadnout do kategorie singl nad třicet (je to hroznej věk, automaticky jsem v kategorii zoufalá hledačka chlapa na oplodnění, přitom já si ani nejsem jistá jestli vůbec kdy budu mít odvahu si s někým dítě pořídit, spíš bych preferovala muže, který už děti má), opuštěně bloudit světem, předstírat jak mi to nevadí a jsem free a happy, předstírat jak jsem děsně pozitivní osůbka, jak děsně moc sportuju, chodím do divadla atd. a ještě blbnout okolo vzhledu abych si alespoň vizuálně ubrala nějaký roky a doufat, že se najde někdo kdo mě bude chtít aspoň do postele. Fakt terno a růžová budoucnost.. :-/
Takže jsem ve vztahu, o kterém podvědomě vím celkem jistě, že nemá budoucnost, ale nemůžu se rozhoupat a skočit do tý ledový vody jménem samota. A tak přešlapuju, vím že mi utíká čas (je mi 32) který mi nikdo nevrátí a kterého budu jednou proklatě litovat a že možná tím marním příležitost - pokud bych už teda měla tu z prdele kliku a někde byl ten NĚKDO.
Jsem ti neporadila, co? Já jen abys věděla, že v tom nejsi sama..
|
|
|
|
těžko říct - hmmm, to já právě pořád čekám, co přirozeně vyplyne, otázka je, jestli je to tak dobře...
|
|
|
|
Nelámej to přes koleno. Ono to přirozeně vyplnyne a buď ho potkáš nebo on tebe nebo se něco stane. Honit se zrovna za tímhle nemám smysl, fakt ne.
|
|
|
|
taky nemám sílu někoho si shánět nového a vše od začátku
|
|
|
|
Co to zkusit s nějakým kamarádem? Tam odpadne tohle první oťukávání, nechuť poznávat někoho nového.
|
|
|
|
To je hrozně smutný v 37 rezignovat na život.
Si představ co bude až ti děti odejdou, co budeš dělat pak?
Asi bych to zkusila s manželem dát dohromady, možná manželská poradna, nebo nějaké alternativní techniky, mě pomohly konstalace (ukážou ti jak a proč se věci okolo tebe dějou a co se stane když uděláš to a to) a nám oběma oběma kurzy tantry, nějak nás to znovu dalo dohromady. Jsem s manželem 13 let.
Přeju hodně hodně štěstí a nevzdávej to, si opravdu ještě mladá.
|
|
|
|
fimi - tos mi neřekla žádnou novinu, že to nejde;-)
|
|
|
|
Možná by ti vyhovovalo, aby ti někdo naservíroval nového muže - se vším všudy a ty se nemusela starat. Občas bys ho tu a tam zkritizovala aby byl podle tvých představ... Víš v čem je problém? Nejde to.
|
|
|
|
Mě je teda manželská instituce celkem u zádele, ale počítám, že když ty sis ho vzala, tak jsi na něm musela vidět něco dobrého, jinak by sis ho snad jen tak pro srandu nebrala...
Tak si na to možná zkus vzpomenout. A možná mu zkus jako první vyjít vstříc. Rozchodem nic nezískáš, akorát přispěješ k tomu že rozhádané a rozpadlé rodiny budou čím dál běžnější.
Manželská poradna, anybody?
|
|
|
|
Veselá kopa - "Zase vše od začátku - hledání, prezentace, strach, že něco pokazím, zvykání si na sebe, poznávání kladů a záporů atd. "
Úplně přesně jsi to trefila - tohle je ten největší problém - nemám na to náladu...ale vím, že s tím budu muset něco dělat...
|
|
|
|
kikiwhite: Chápu tě, ono 40-ku už těžko někdo osloví: "Slečno nezašla byste na kávu?" a to ani tu atraktivní. Každý předpokládá, že je zadaná a diskotéky pro rozvedené se nepořádají (nemusel by to být špatný podnikatelský záměr :-) ). Já bych na to šel takto:
1. Opravdu nechceš dát dohromady současný vztah?
2. Pokud ne, můžeš zůstat sama.
3. Pokud nechceš být sama, můžeš si najít milence.
4. Pokud ti milenec nestačí, nezbývá, než začít budovat nový vztah.
Ono to vypadá, jako že ta poslední možnost je nejhorší, myslím, že není, ale je nejpracnější. Dnes v době internetu jsou ale možnosti jak si najít partnera i ve 40ti.
|
 kostla |
|
|
|
Zažila jsem několik vztahů a skončily. Poslední vztah byl velmi problematický. Po rozchodu mi bylo opravdu zle, moc jsem někoho chtěla a představa nových začátků mě děsila. Říkala jsem si: Zase vše od začátku - hledání, prezentace, strach, že něco pokazím, zvykání si na sebe, poznávání kladů a záporů atd. Ale když jsem si uvědomila, že život ve 40 letech nekončí a můžu žít ještě další 40 let a já je kvůli strachu a těžkostem zahodím a rezignuju na možný hezký partnerský vztah, sebrala jsem sílu a dala se do hledání znovu. Trvalo to 2 roky a já našla úžasnou, nádhernou bytost, překonala počáteční asi půlroční seznamování a jsem dnes šťastná. Nevzdávej to. Moje máma to také nevzdala a po ošklivém rozvodu v 54 letech se vzchopila a našla si znovu chlapa. Už jsou spolu asi 18 let a nemůže si vztah vynachválit. Tak držím pěsti.
|
|
|
|
Kiki: Jistě, ale jenom, že se rozhodneš někoho hledat, tak to neznamená, že někoho najdeš. Takže je tu možnost, že přijdeš o tu "stabilitu", ale zároveň nic nezískáš... Je to potřeba zvážit - nejjednodušší cestou se opravdu jeví vyvinout snahu na záchranu současného vztahu - i třeba zajít za odborníkem. Přinejhorším se může stát to, že se nic nezmění k lepšímu a bude to stejné.
|
|
|
|
aSL - tak jednoduché to není - v relativně velkém domě se dohromady "soužít" dá poměrně slušně...
|
|
|
|
ilustrace - vztah asi napravit už nepůjde...a to čekání - už se to právě táhne dost dlouho, takové to "nic neřeším, čekám, co bude" a začínám z toho být už sama nervózní - to přece do budoucna není...
Votrapa - ano, soužití mi přínáší, když už nic, tak jistou existenčí stabilitu, než kdybych byla sama, ale ten "normální" partner, který se o člověka zajímá, podporuje ho, či utěšuje, mi chybí..a když budu pasivně čekat, změny se nedočkám...šílený bludný kruh..:-(
|
|
|
|
Jestli spolu vydržíte žít pohromadě, tak to musí jít spravit.
|
|
|
|
kostla - ano, kápl/a jsi na to - chtěla bych rozjetý funkční vztah :-) - vím, že je to nesmysl a že tu "lenost" musím prolomit, ale ono v urč. věku už to hledání není přirozené - to je právě přirozené mezi 20 - 30 lety, dejme tomu, ale skoro ve 40 už člověk chce určitý klid a stabilitu - v tom to asi bude..a ne čekat, co se ztoho druhého zase vyklube...chjo:-(
|
|
|
|
Já ti taky neporadím...jak se znám, zachovala bych se úplně stejně. Jednak ze stejnýho důvodu, jako ty a jednak proto, že bych měla pocit, že zodpovědnost za svoje skutky si musim pěkně vyžrat, takže když už jsem se jednou vdala, musim to zvládnout. Snažila bych se ten vztah dát nějak dohromady (pokud by to šlo...) a jinak bych taky setrvávala.
Nech to prostě chvíli být...třeba se řešení objeví ve chvíli, kdy ho budeš nejmíň čekat.
|
|
|
|
Jistě, to je naprosto normální. Jde o to si vedle sebe postavit všechny plusy a mínusy a pokud ti vyjde, že je pro tebe výhodnější setrvávat v partnerství (spíše v soužití) než být sama, tak proč ne...
|
|
|
|
Ty bys prostě chtěla koupit funkční vztah jako se kupuje rozjetá firma. Ty za to nemůžeš, jsi produkt konzumní společnosti, kde jsme zvyklí přijít k hotovému. Ve vztazích to bohužel nejde, tak třeba nakonec prolomíš tu "lenost" a začneš od nuly.
|
|
|
|
sambo1987 - ano, přesně tak, já také považuji partnera za rodinu, takže ten zpočátku cizí člověk mi tam tak jako nesedí...:-(
|
|
|
|
Žaneta - jenže já na druhou stranu partnera - tedy myslím opravdu partnera - lásku apod. chci, jen bych ho nejradši dostala už tak jako "zpracovaného", že se známe, nemusíme se oťukávat, hrát, jací jsem nejlepší apod...je to blbost vím, ale nevím, jak z této nálady ven..
|
|
|
|
Mozek chce odpočinek, no... Tak mu ho dej, užívej samoty, časem zase přijde opak stavu.
|
|
|
|
Cítím to úplně stejně, pokud by mi současný vztah nevyšel. Už jen to, že považuji partnera za rodinu, podstatě jedinou rodinu + syn a máma. Takže nechci o ni přijít a znovu si procházet patáliemi, jak píšeš. Úplně s tebou soucítím.
|
|
|
|
Jsem v tvém věku a mám to úplně stejně. Taky už nemám po těch zklamáních energii na to někoho hledat. Takže jsem se na chlapy vybodla a jsem teď úplně v klidu.
|
|
|
|
37 
60 
46 
