Za posledních 4 až 5 let jsem měla hodně málo volna - pár dní o vánocích, jednou týden letní dovolená... jinak jsem lítala mezi školou, jednou stálou brigádou, občasnýma nárazovkama a obrovským množstvím dojíždění. Když jsem byla doma, bylo učení, projekty, diplomka, péče o domácnost a čas s přítelem.
V červnu jsem odstátnicovala, byla ještě párkrát na brigádě, ale ukončila ji, abych si užila poslední dny volna - od 1.7. jsem měla nastoupit na plný úvazek a doktorát ve škole. Jenže pár dní předtím jsem se dozvěděla, že mě vybrali na stáž a že pojedu na rok do ciziny, čímž se plány se školou zrušily a já mám od té doby volno.
Do původní práce se už vracet nedalo, uvažovala jsem nad něčím dočasným, ale nakonec jsem to zavrhla - finanční nouzi nemám, navíc bude mít přítel dovolenou, kterou s ním chci být, a taky je před odjezdem nutné zvládnout základy japonštiny. Takže kromě pár menších zařizování jsem už tak měsíc doma a ještě budu.
Problém je v tom, že jsem každý den línější - zatímco dřív jsem po práci byla schopná uklidit celý byt, udělat večeři a kynuté buchty a pak se jít učit, dnes za celý den udělám nákup, jeden úkon v domácnosti a nějaké jednoduché jídlo a mám pocit, že je celý den zabitý.
Když je přítel doma neudělám v podstatě nic - dělám mu masáž, jídlo, bavíme se atd. Za těch 9 hodin co je v práci:
2 hodiny úklid a příprava jídla
1 hodinu nákup
2 hodiny cvičení a následná sprcha
zbytek učení a prokrastinace u netu
Zatímco dřív jsem spala v průměru 5 hodin, teď je to 8 až 10 a přitom jsem mnohem víc unavená a nedokážu pochopit, jak jsem dřív všechno stíhala. Přibírám přestože denně cvičím a jím správně.
Všechno dělám málo efektivně, nedokážu se k ničemu dokopat a vím i to, že takhle blbnu z nedostatku aktivity. Nezvládnu ráno dřív vstát, když vím, že mě nic netlačí.
Ten následující měsíc (kromě přítelovy dovolené) bude snad lepší, mám v plánu jeden několikadenní sportovní kurz, pojedu k rodičům a sejdu se s přátely z města odkud pocházím, začnu nakupovat dárky pro japonce, shánět kufry a stresovat z odjezdu... takže snad dostanou mé dny nějakou náplň. Jen nevím, jak si po téhle lenoře navyknu na tvrdý režim, který mě čeká v Japonsku... |
24 
32