Kde začít..:(( Možná u něj..jo on je ten začátek..Seznámila sem se s ním na netu a zamilovala se do něj, bláznivě, šíleně..prostě hrozně moc. Chodili jsme spolu půl roku, nejlepší půlrok v mým životě..konečně jsem si připadala pro někoho důležitá. Konečně. A v lednu se se mnou rozešel. Jsem z toho zničená ještě teď.
Doma totiž na prvním místě je mladší bratr. Vlastně to našim nezazlívám, chápu je,ale občas mi prostě trocha tý rodičovský lásky chybí. A proč je bratr na 1. místě?
Je diabetik a mimo to ještě problémovej..bere drogy, krade nám doma věci, domu se chodí jen najíst a vyspat. Odplatou jsou mu máminý ubrečený rozespalý oči, když na něj v noci čeká, protože blbeček nedokáže zvednout telefon a říct, že přijde až ráno.
Takovýhle to mám..a možná právě proto jsem taková jaká jsem. Abych dokázala rodejchat dusno doma a stres z maturity, tak jsem taková, že se snažim nebrat moc věcí vážně. Že si dělám ze všeho srandu ( I SAMA ZE SEBE!! )..no a dneska sem se pohádala s kámoškama, nebo ony se mnou?
Začalo to tim, že se minulý týden domlouvalo, co budem dělat o víkendu. To do toho zahrnovali ještě mě..když teda vymysleli, že půjdou do sklípku a pak zapařit na disko(který nesnášim), tak už se začali domlouvat ony tři. Mluvili o tom klidně přede mnou. O.k..řekla jsem si, nebudu to řešit. Pro jednou se neposeru..;), sice mě to mrzelo,ale nejsem blb,abych z tohohle dělala pozdvižení.
No, tak jsem si v sobotu psala maturitní otázky a byla připojená na icq. V tom mi přišla od tý jedný spolužačky zpráva ( na icq ):
" Chtěla jsem ti jenom říct, že jdem dnes s Evou(spolužačka a člověk o kterým jsem si myslela, že je moje nejlepší kamarádka) a Michalem do sklípku a pak do Pasa. Nechceš jít taky?"
Připomínám, že mi to napsala, tak hodinu před tim, než jela vyzvednout již zmíněnou Evu a Michala. Což mi připadalo, jako, kdyby to napsala, jen aby měla čistý svědomí.
Nikam jsem nešla. Nebudu se vnucovat.
No a v neděli jsme si zas psali. Pohádali jsme se.
A pak mi začala vyčítat první poslední, i blbý boty na ples, který mi sama půjčila. Zeptala se, kdy jí je hodlám vrátit a když jsem jí napsala, že jí je zítra donesu, tak odepsala něco jako: Si se v nich pěkně prošla a teď mi je vrátíš? ( my jsme totiž mluvili o že bych se ji od ní možná koupila,ale pak sem zjistila, že se v nich naprosto debilně chodí a že nemám peníze) a vrcholem toho všeho bylo, že někomu posílala esemesku: Ve který doslova napsala, že jí vrácím boty a ani jí za ně nic nedám...no a poslala to mě. :(((
No..a když jsem přišla dnes do školy, tak dělali, že tam nejsem. Jen ta jedna, se kterou sedim( Eva ), se jakž takž snažila,ale byly to věty typu " Nutnost" "Aby se neřeklo ".
No a když skončila škola, tak jsem vyšla ven a ony na mě: Chcem s Tebou mluvit.
Strašně mě to vytočilo, možná byla moje reakce zbytečná,ale ony dělaj celej den, že neexistuju a pak si najednou usmyslej, že chtěj řešit? Celej den jsme seděli ve třídě a ony mlčely..Tak jsem odešla..Odjeli busem domu, trapně mi napsali smsku: Nepřeháníš to trošku? Nejsi schopná si s náma ani promluvit, když jsme tě o to prosili. Děláš si z nás prdel?
Nemám kredit, tak jsme na to ani neodepisovala. Přijela jsem domu a napsala Evě, jestli ji můžu zavolat. chtěla jsem vědět, co má proti mě ona..
Mno, tragédie..nejdřív jsme na sebe křičeli, kdy mi vyčetla první poslední, pak jsme obě mlčeli a brečeli. Prej sem se změnila, od tý doby co jsme začala chodit s Ním( a já konečně byla šťastná - asi nemůže mít člověk oboje najednou ) a že nic neberu vážně a bla, bla, bla..bylo by to na dlouho..:((,,bohužel..
A oni o tom teď chtěj promluvit ve středu..zítra totiž nejdu( jdu na test, jestli nemám TBC )...Jenže to vážně doufaj, že když si o tom promluvíme, tak se lusknutím prstů změním na tu milou holčičku, co spíš byla uťáplá, neměla názor, vždy jen přikyvovala..?? Nejsem se sebou spokojená..ale kdo je..i když tady se určitě pár jedinců najde..;)..ale rozhodně se nechci vrátit zpět..Jo, chci něco změnit..ach jo, proč je to tak složitý..
Dokonce mě napadlo, jestli by nebylo lepší,kdybych nebyla..jenže pak sem si uvědomila, že je tu snad několik lidí, který by to mrzelo víc než mě by to pomohlo..
No, potěš...nějak jsem se rozepsala..připadám si jak puberťák....no..prostě mě to jen šíleně moc mrzí..všechno co se semlelo..Jestli jste to přečetli a odpustili mi pravopisný chyby, tak dík..vždycky se mi tu moc uleví..
Krásnej večer..:)..všem..no Tobě taky;) |
18 
22 
43 
