Po otevření flašky vína,
zdál se mnohem hezčí svět.
Neležela na nich vina,
ani když dokouřili krabku cigaret.
Ona čistá a on padlý,
ona anděl, on z pekla.
Nejdřív myslela že omdlí,
nejdřív se pčeci trochu lekla.
Následně padali hořící křídla,
a s křídli padali i dřevěné krovy,
a ona sledujíc oči v nichž se shlídla,
spatřila panenky upírovy.
Zakousl se do její šíje
a jí kanuly ladné slzy,
jako jelenv uprostřed říje,
chtěl to mít za sebou brzy.
JAk krásná byla, škoda jí!
Avšak na druhou stranu...
Jaká škoda!Nemyslím na ní!
Kde další tak lahodnou krev dostanu? |