se moc omlouvam, vcera sem uz sel spat... :) a dneska sem u toho driv skoro nebyl, nemel sem cas neco vymyslet...
jo a nezapomente ze to tu pisu primo z hlavy, a to da nakou praci to vymyslet z fleku.. :)
Když se Lucien konečně probral, bylo už slunce skoro nad ním.
Zamyslel se nad svým snem... Když si to všechno dal jakžtakž dohromady, uvědomil si pár věcí...
Ten muž byl jeho otec. Matka o něm moc nemluvila, vlastně mu o něm neřekla nikdy nic konkrétního...
Jeho otec byl anděl. To by ho snad ani ve snu nenapadlo.. Tedy, ve snu, jak vidíte, ano... :)
Lucien má tím pádem andělskou krev. Proto NĚKDO komu se to nelíbí zotročil a znetvořil jeho otce a teď ho poslal proti němu... Aby ho zabil...
To bylo na něj trochu moc novinek najednou. Vůbec ho nenapadalo co by mohl dělat, jak se má asi chránit před démonem?? Ale uvědomil si taky jednu mnohem závažnější věc - jeho matka je teď v nebezpečí! Určitě tam démon dřív nebo později zaútočí, a co bude s ní?
Lucien si uvědomil, jak bylo od něj pošetilé vyrazit beze slova na cesty a nechat matku samotnou...
Rychle se sbalil a vykročil rychlým tempem zpátky domů.
Začalo se stmívat, když na obzoru zahlédl kouř stoupající z míst, kde měla stát jeho vesnice...
***omlouvám se, ale nenapadají mě vhodný slova jak popsat jeho "triumfální návrat" mezi spálené trosky vesnice... takže aspoň zhruba popíšu co se stalo...
Když dorazil na místo, některé domky už byly spálené na uhel, některé ještě v plamenech... Doběhl k troskám svého domu a prohledal je, ale matku (živou ani mrtvou) nenašel... Nicméně se bohovsky nas*al, pak ho to přešlo a jal se truchlit.. :)
No a pak, pak se rozhodl že nemá cenu tady dál sedět a vydal se zase tou samou pěšinkou zpátky na rozcestí...***
Došel až k rozcestí, tomu, kde minulou noc přespal. Dnes, ač už byla tma, se mu spát nechtělo, tak bez rozmýšlení vyrazil jednou z cest... Šel vlevo, kde se stezka mírně rozšiřovala a neznatelně svažovala z kopce... |
15 
57 