Kdysi, kdesi, v davu, v Čadu,
potkal on tam svojí dámu.
Kdysi , kdesi, v Čadu, v davu,
ztratil on s ní svojí hlavu.
Bylo ráno, byla noc,
a on volal o pomoc.
kdysi, kdesi, v noci, v Čadu,
ztratil on jí někde v davu.
Pomoc není, ztrácí snění,
hlava pění, svět se mění.
Kbysi, kdesi, v Čadu , v davu,
přišel on s ní o svou hlavu.
Nic už není, jako snění,
bude prázdný?, nic to není.
Svět je velký, bude dál,
vybízí ho, by se smál.
Rozum se vrací, slunce už svítí,
život neztrácí, zas roste kvítí.
On už teď ví, neb je poučen,
co v hlavě se rodí, není jen jako sen.
Co příjde dál, už ho netrápí,
naopak čeká co ho překvapí.
To co Vás raní, dá Vám sílu,
zvedněte hlavy a mějte v sebe víru.
Tak jako ten, co ztratil svůj sen,
z bolesti a smutku, již je posílen.
|
31 
31 
81 
