Noc již roztáhla nad krajinou svůj temný velký háv,
na něm hvězdy pobleskují,jako oka,mající na perech páv,
paprsky stříbrnými pak měsíc jemně pohladí vlasy tvé,
pomalu se ti klíží zrak,uleháš a budeš snít sladké sny své
Na tvé jemné rty pak polibek ti pro dobrou noc dávám,
na cestu do krajiny snů po chodníku z růží ti mávám,
přitulen lehce k Tobě pak tiše poslouchám jak klidně spíš,
strážit budu srdce tvé,jako ty mé,však víš
Pro tvoje klidné snění obejmu tě pak něžně v náruči,
budu střežit tvůj klidný spánek,můrám odchod poručím,
na tichých křídlech motýlích pak přinesu ti krásný sen,
aby jsi hezky klidně si snila a lepší byl následující den
|