Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Nevadí a ani se nesnažím pomluvy vyvracet a uvádět věci na pravou míru, ať si každej věří čemu chce. Je ale pravda, že jsem se nikdy nesetkala s pomluvou, která by mi mohla vážně uškodit, to bych asi reagovala jinak...
|
|
|
|
Neni pomluva jako pomluva...jsou treba aboslutne stupidni vymysly, nebo neco, co jez casti pravdive a je to trosku zamotane, aby to vyznelo jinak. Lidi se casto zlobi i pro pravdu. Taky je rozdil, kdyz nekdo pomlouva druheho s cilem mu ublizit, nebo se jen nudi a chce nekoho "drbat"...Vadi mi, kdyz nekdo nekoho pomlouva pred hodne lidmaa je videt jak chce toho dotycneho shodit. Hodne vadi, takovy ldii me dokazou naprosto znechutit a ostatni, kteri se smeji jeste vic. Kdyz jsou dve holky a jedna pomlouva sveho bratra, je to jen mezi nima..nevadi mi to :-) Je to psis takovy serovani.
Zalezi, kdo me pomlouva. U nekoho mi to je fuk, nektery veci se me trosku dotykaji.. Ale celkove se to snazim moc neresit a rikam si, ze lidi kteri me znaji, to nebudou brat vazne :-) Nebo si to s dotycnym vyrikam, kdyby me hodne namichl a byl to clovek, na kterym mi zalezi..
|
|
|
|
Vadí. Proto vždycky, když se objeví někdo nový, ho začnu pomlouvat první. Dřív, než se stačí rozkoukat.
|
|
|
|
Ne, neresim ...
|
|
|
|
Vubec mě to nesere nedělám si s tim hlavu jsem na to zvyklej o mě se mluví docela dost.
|
|
|
|
jedina obrana je byt tam kde se skutecne maka a neni cas na plkani + ze za cloveka mluvi vysledky. to jsou duvody proc je tolik drbu ve skolstvi a na statnich uradech
|
|
|
|
Jasně, že mi to vadí a mrzí mě to, ale už to tolik neřeším, jako dřív, většinou na druhý den si na to ani nevzpomenu
|
|
|
|
Mrzí mě to, ale poslední dobou už to zvládám líp a neřeším to. Tihle lidé mi nestojí za to, abych se jimi trápila. Od toho mám spoustu jiných věcí.... ;)
|
|
|
|
S tímhle jsem si v práci opravdu užila. Byl tam kolektiv dvaceti pavlačových drben ve věku 35 - důchod a mezi nimi já jediná 25letá. Vůbec jsem tam nezapadla.
Jedna ženská mě z nějakého důvodu nesnášela, opakovaně chodila za šéfkou, aby mě vyrazila, a pomlouvala mě mezi všemi ostatními. Dozvěděla jsem se to přímo od té šéfky, která se za mě naštěstí postavila. Dostala jsem novou kancelář a tu ženskou jsem vysloveně ignorovala (nezdravila jsem ji na chodbě a koukala vždycky jakoby skrze ni).
Vyjít s ostatními ženskými bohužel taky nebylo zrovna snadné. Zatímco tamta zlá to dělala čistě ze zášti a žárlivosti, ty ostatní byly drbny svým založením. Stačilo přinést si po obědě do kanceláře moučník, a do hodiny věděly všechny ženské na oddělení, že se stravuju nezdravě a cpu se sladkým. Přede mnou pak zase pomlouvaly a shazovaly ty ostatní. Já jsem na to nic neříkala a bylo mi trapně i za ně.
Jakmile jsem si odkroutila alespoň nějakou praxi, dala jsem výpověď. Momentálně mě nejspíše všechny kanceláře drbou, jak jsem strašně líná, když z té jejich práce nenastupuju rovnou do další práce, ale chci si udělat prázdniny. Už to ale naštěstí nemusím řešit.
Pomluvy mi samozřejmě vadí. Nejen ty, které se týkají mé osoby, ale prostě pomluvy celkově. V kolektivu jsem se od všech těhle řečí důrazně distancovala, a jakmile někdo začal "paní A udělala špatně to a to", opáčila jsem na to, že mi paní A přijde dobrá. Na pomluvy na svoji osobu jsem nereagovala vůbec, je fakt nesmysl chodit po kancelářích a vysvětlovat "ženská vám o mně určitě říkala, že jsem blbá a neschopná, ale já nejsem". Pomlouvat na oplátku jsem ji taky nemohla, to bych byla stejná jako ona. A vyříkat si to s ní bylo nemožné, cítila jsem k ní takový odpor, že jsem s ní vůbec mluvit nemohla. Tak jsem to vyřešila ignorací, zdržením se jakýchkoli pomluv a následně výpovědí. A můžu se na sebe s klidným svědomím podívat do zrcadla.
|
|
|
|
Vždycky mě to hodně mrzí a snažím se ostatním vysvětlit že to není pravda.
|
|
|
|
Setkala jsem se s pomlouváním své osoby a neřešila jsem to. Problém těch, co tomu uvěřili. Alespoň mi to pěkně vyfiltrovalo lidi, kterým se dá věřit a kteří věří mně. Když jsem slyšela pomlouvače o mně mluvit (nevěděl o tom, že stojím kousek od něj), tak jsem ho slušně upozornila, že mi to může říct přímo. Neodpověděl ani popel.
|
 Lilli |
|
|
|
Mě je to jedno. Já se snažím nebrat si pomluvy k srdci a neřešit je. Časem to stejně odezní.
|
|
|
|
Vadí nevadí....tohle dělaj největší somráci
|
|
|
|
Zatím jsem se s pomlouváním mé osoby nesetkal. Ono ani není moc proč. Pokud by se tak ale stalo, tak bych se tomu snažil předejít, komunikoval bych s dotyčným pomlouvátorem a kdyby to bylo nezbytné, ignoroval bych to. Ne nadarmo se říká cosi o té potrefené huse.
|
|
|
|
kikiwhite :Zažila jsem podobnou situaci...sice z toho byl pěkný exces,ale pomohlo to....
je ale určitě rozdíl, když o Tobě člověk prostě něco plácne a ono se to časem ještě přikreslí a vznikne z toho pěkná blbost....než když tě někdo vědomě špiní a pomlouvá...jasně, že se to líp píše než říká...jsem ale člověk, který takové věci v sobě nerad dusí, tudíž ta ignorace by u mě byla rozhodně až na posledním místě...ale je fakt, že i to je řešení...
|
|
|
|
Pomlouvají lidi co jsou unudění a nemají co jiného na práci nebo mají nějaký skrytý problém. Na pomluvy je lepší se úplně v.srat. Buď si to s tím konkrétním jedincem vyříkat ve vhodné chvíli nebo se tvářit ,že je to to úplně šumafuk. Ale stejně s nějakým blcem to nevyřešíš.
|
|
|
|
Mě se to nikdy na pracovišti ani na škole (kromě asi páté třídy) nestalo a nebo o tom nevím.. byl vždycky dobrej kolektiv..
Každopádně, pomlluvy jsou a budou a dokud se o Tobě mluví, je to dobře.. když se o Tobě mluvit přestane a budeš jako stín.. je to horší.. :))
Pomluvy mi nevadí.. náhodou je kolikrát sranda, co se o sobě člověk dozví...
|
|
|
|
Darkley - to se hezky píše, ale hůře udělá, velmi záleží na konkrétní situaci a na konkrétních lidech..
|
|
|
|
Zřejmě by mi to nebylo příjemné, šla bych za dotyčným a vyříkala si to s ním....pokud by to byl nějaký mamloň, který tohle dělá schválně a běžně, pravděpodobně bych si o tom s ním promluvila za účasti svědků...
|
|
|
|
Tak zamrzi..
Štvalo by mě, kdyby se to dostalo k lidem, na jejichž mínění mi záleží.
|
|
|
|
nestalo se mi to - nebo o tom nevím. ale asi by mi to bylo trochu líto, především proto že věřím že máme dobrý kolektiv, v kterym se na nějaký pomlouvání nehraje.
|
|
|
|
kikiwhite-->> No jo, jenže lidská mysl je hodně... no... kreativní. Např. Kolega z práce si může vymyslet, že jsi pedofil, vedeš nechutnou organizaci, která znásilňuje děti, upaluje je a pod...
A to je důvod, proč by ses neměla o to zajímat. Protože by ses mohla i zbláznit, kdyby sis to měla brát a řešit to.
Třeba já o sobě slyšel nejrůznější příběhy, některé mě i šokovali. Tak třeba rád dělám chytrého, nebo jsem zakomplexovaný...
Lidská mysl není ničím omezena.
|
|
|
|
Nepřítel - no, tohle má každý jinak, mně to prostě vadí, už jsem o tomto tématu pasla i diskuzi - mě zkrátka do určité míry záleží na mínění okolí..byla bych radši, kdyby to tak nebylo, ale mám to zkrátka tak..Ty to máš zase jinak - lidé jsou různí:-)
|
|
|
|
kikiwhite-->> No tak nevidím jeden logický důvod, proč se zajímat o to, co si lidé ostatní o mě myslí.
|
|
|
|
Tvůj nepřítel - no, já myselal ten důsledek právě to, co si mohou jiní lidé myslet (neboť i tohle mně osobně může ublížit), navíc u nás už to měla trochu i ten směr pracovní, už to nabíralo i vážnější obrátky, to už jsem ale vylítla a utnula to..
|
|
|
|
kikiwhite-->> Jak vyšel? Donutí ta pomluva mého nadřízeného mě vyhodit? nebo jaký následky by mohla ona pomluva mít (To, že si o mě lidé budou něco myslet, neberu jako důsledek)
|
|
|
|
Tvůj nepřítel - nemusí jen zkreslovat pravdu, může to být cílená promyšlená pomluva, abys ty z toho vyšel co nejhůře...
|
|
|
|
kikiwhite-->> No když se ke mě dostane něco oklikou, stejně mě to neštve. Lidi co zkreslují pravdu jsou totiž idioti a idioti mě neštvou. :-)
|
|
|
|
Tvůj nepřítel - ale ne, já se ty drby dozvěděla vždy of těch druhých lidí, to je jasné!:-) Že o mně ten a ten, teda spíš ta a ta říkala to a to. Nikdy mi to neřekl ten dotyčný, vždycky jsem seto dozvěděla oklikou a ta věc ke mně dorazila již pěkne zkreslená:-(
Jinak je jasné, že to, co nevím, neřeším:-)
|
|
|
|
Často se stane v různých kolektivech, že jak se ta informace přenáší od člověka k člověku, tak ji mnozí zkreslí, buď si něco přidají, nebo něco vynechají, nebo ji mylně pochopí nebo jí říkají v jiném kontextu atd. Takže to , co ze začátku nebylo jako pomluva ale jen určitá informace se tímto způsobem postupně stalo pomluvou. Prostě lidi nejsou dokonalí , často si neutrální informace upravují nevědomě i vědomě tak, aby zapadali do jejich zájmů a představ . Mnohdy je to ovlivněný závistí . Prostě spousta lidí dělá závěry na základě neúplných informací. část tvrzení různých lidí je samozřejmě promyšlená pomluva . Otázka je , jak jednat . V některých situacích je vhodnější asertivita , v jiných nereagování , v jiných se s někým pohádat , jsou taky situace , kdy je lepší se k něčemu nevyjadřovat a zavést téma někam jinam, protože evidentně ten druhý ten názor překroutí , stylem: však XY taky řekl(že) ... /vybere části hovoru , které se mu hodí , podobně jak se to dělá v televizním zpravodajství /
|
|
|
|
nesmysl-->> A ukaž mi, který nápis nemá tiskací písmena.
|
|
|
|
nesmysl - tiskací písmena v nadpisu budu když kvůli ničemu, tak od této doby kvůli Tobě psát stále:-)
Opravdu nechci, abys měl/a dojem, že se chytnu kvůli někomu neznámému za nos, že jsem si "dovolila" psát tiskací písmena v nadpisu:-)) a od této chvíle již budu pokorná a hodná. To nemyslíš vážně, je jasné, že teď po tom tvém upozornění je budu psát tím spíše, nebo poch. tak jako já uznám za vhodné - což je jasné. Navíc je to má jakási image, tak si na to zvykni, nebo mé zpovědi nemusíš číst..Já zkrátka BUDU psát CAPITAL LETTERS v nadpise již asi pokaždé:-)
Jinak dík za reakci
|
|
|
|
kikiwhite-->> No ale to co nevidím, neslyším, to nemohu vědět. A to co nevím, to mě nemůže štvát. Takže to dříve či později někdo musí říct přede mnou. A tomu někomu předvedu svoji rovnici.
Domýšlí domněnky = hlupák.
Drží se pravdy = chytrák.
|
|
|
|
Máme tu jednu paní, vdovu, která má jediného koníčka - drby. Poví i co neví a co neví si vymyslí, a tak vím, že když se mnou drbe paní A, tak s paní A bude drbat mě a to často dost nevybíravým způsobem. Vzhledem k tomu, že ji všichni známe, si z toho hlavu nedělám, protože ji tady bereme s velkou rezervou. I když na druhou stranu, že by mi to vůbec nevadilo říct nemůžu. Když něco zaslechnu, tak musím chvíli zhluboka dýchat :o)
|
|
|
|
Neřeším to, ať si každej kecá co se mu zachce ..... Je mi to fuk
|
|
|
|
Bezne pomluvy a nesmysly ktere o me siri nekteri kolegove neresim a nezajimaji me. V okamziku kdy dojdu k zaveru ze pomluva prekrocila urcitou hranici ktera je pro me neakceptovatelna si s dotycnym pomlouvacem zajdu "na slovicko". Zatim vzdy stacilo vysvetlit jake pracovne pravni kroky hodlam podniknout v okamziku kdy s pomluvami neprestane a neuvede vse na pravou miru.
|
|
|
|
No tak zamrzí to, nebo vlastně spíš nase*e, ale nemá cenu to nijak řešit...
Prostě je to debilita těch, co to dělaj.. a když nemaj nic jinýho na práci....
Prostě to ignoruju, ale líbit si taky všechno nenechám....
|
|
|
|
Do páté třídy jsem to nevnímal, od páté do deváté vnímal, snažil se bránit - neůspěšně.., na gymplu se ve třídě roznášejí věci, jako "porno", "gay", dokonce vrah, a o tom, jak si "získávám" známky ani nemluvě.., takže teď jsem ve stádiu nevnímání, ono je to nejlepší.. Pomlouvají psychicky narušení ubožáci.., normálni člověk nemá toto zapotřebí a když má problém, řekne to člověku do očí..
|
|
|
|
Nepřítel - když to někdo říká před Tebou, není to pomlouvání..to je něco jiného, s tím člověkem so to můžeš hned na místě vyříkat a je to daleko férovější než pomlouvání za zády..Tom o čem jsem psala já, je zákeřné, neboť Ty sám s tím moc nemůžeš udělat ani se bránit..
|
|
|
|
ach jo, už zase tiskací písmena v nadpisu...
no ale k věci : snažím se k lidem chovat tak, aby neměli potřebu o mně cokoliv negativního roznášet. A když se to přece jen stane, tak nad tím mávnu rukou a nechám to plavat, nedělá mi dobře, když se rozčiluju
|
|
|
|
U nás tohle naštěstí není (což je jedna z věcí, která mě tu drží). I když tuhle jsem přistihla jednoho kolegu, jak rozebírá můj sexuální život. Jenže to on dělá pořád a jeho historkám už stejně nikdo nevěří...
|
|
|
|
Mě je to jedno, já to neřeším...
Popřípadě, když přede mnou začne říkat věci, které nejsou pravda. Upozorním ho na to, že je debil, a debilové se moc daleko nedostávají.
|
|
|
|
31 
33 
37 
