Tak si jednou od rána sedím na lavičce a koukám se kolem sebe,vidím samé prdy.Každý prd v mém okolí nosí nechutné čepice od nadnárodních společností,a díky tomu že je nosí získává pocit nadřazenosti nade-mnou i nad ostatními parchanty,kteří nosí stejně jako on čepice zla.
Je časně zrána a kolem mě prochází první z nich,první ze skupiny prevítů a bezcitných sviňí.Má na sobě žluté texasky,modrou džinovou blůzku a hip-hopérskou čepici jejíž kšfilt nabírá kurs směr vesmír.Již postaveni kšfiltu jež trčí z jeho čepice mi naznačuje že se jedná o namyšleného klučinu,kterému přeji aby mu byl zlomen jeho nos s jedním hrbem ještě dnes.
Slunce je již nad obzorem a kolem mě prochází blonďatá slečna,která je uplně nahá.Ranní parpsky ozařují její nádherné tělo,to nabírá zlatavou barvu a kde kdo je zcela unešen.Já však né.Jak je to možné ? Vidím jí pod kůži a tam se na mě culí ohavná hlava pštrosa,který je zapáchající jak shnilá ryba napěchovaná hnisem.Tato slečna myslící si že jest hvězdou nezjářivější se pro mě stává obyčejnou figurýnou,kterou bych klidně spálil na ohýnku při pionýrských slavnostech.
Další osůbka,která se mi naskytne v zorném poli je asi padesátiletý automechanik,který tlačí kárku s zajisté kradenými věcmi.Má v ní výfuky,dálniční známky,zámky,pneumatiky a uřízlé kočičí ocasy,z kterých ještě krev kape.Jsem jím silně znechucen,povalečem hospodským, mužem bez rodiny ,přátel,zájmů a bez duchovního života,mám sto chutí vyběhnout k němu a bodnout ho svým švýcarským nožíkem do zad a z plných plic zařvat "za kočky ".Miluji totiž kočky.
Kolem jde další objekt,je to muslim a na zádech nese pytel od brambor ze kterého koukají nohy,jsem si jist že jsou ženské. Okamžitě mi dochází že se jedná o jeho manželku,kterou jde vhodit do řeky. Zabil jí ze cti,protože měla styk s západně smýšlejícím mužem,který ji poskytoval neuvěřitolnou svobodu a přenášel na ní svůj klid. Muslima nechávám vykonat akci a poté ho se zaujetím sleduji jak odjíždí v mercedesu pryč z placeného parkoviště.
Za celý den projde kolem mě nespočet lidí,vybral jsem jen ty nejzajmavější,kteří stojí za zmínění a povolení balvanu v hlavě + vypuštění myšlenkového proudu,který se rozteče a roztočí kola,která jsou impulsem pro závěry,případné reakce mé osoby.
Rozhodl jsem se ,ještě toho dne,uvolniti ze zajetí života,který mi přijde neskutečně odpudivý, a oběsil jsem se na větvy krásné lípy, českého národního stromu.
Teď píši z nebes,internet tu mám.. PS Pozdravujte Mourka :) |
18 
