Středověké meče a nesčetné boje
nahrazují dneska postmoderní stroje.
Zatímco však v dávnověku
bojoval muž proti muži,
dnes je každému člověku
přednější zachránit kůži.
V tehdejší zlé době
slýchali jsme po stech vzlycích,
v dnešní čiré zlobě
umíráme po tisících.
Kde je tedy skvělá změna?
Že jsou cihly místo sena?
Z rukou se nám vymyká
tahle zrádná technika.
Radši do děr zalezem
před tím hrozným nálezem,
že je dřevo železem.
Kam to spěje naše zem?
Co je dnes lepší než dříve?
Co vlastně známe z minulosti?
Stavební pozůstatky jsou nedůvěřivé
a z lidí se zachovaly pouze kosti.
TOMU ŘÍKÁM POKROK LIDU,
KAŽDÝ SI TU VRAŽDÍ V KLIDU,
KAŽDÝ VLASTNÍ PIKLE KUJE,
LOUPÍ, LŽE A ZESMĚŠŇUJE.
HLAS RÁDOBY ZDOBEN MEDEM,
SRDCE NAPLNĚNO LEDEM,
PŘI BUDOUCNU JASNĚ ŠEDÉM.
TAK NÁS VIDÍŠ - JAK SI VEDEM?! |