Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Moc na tebe myslím!
|
|
|
|
Drž se... :-(
|
|
|
|
|
|
|
|
Drž se...v myšlenkách jsem s Tebou...vím co zažíváš...na to není pomoci..jen nenech kamarádku časem se vypařit...udržuj ji v srdci a ve vzpomínkách..a neboj se mluvit o ní a vzpomínak na ní...
|
|
|
|
Přeji Ti, ať se se ztrátou kamarádky brzo vyrovnáš.
|
|
|
|
ajejej, to jsem nevěděl, je mi to moc líto...
Přeju upřímou soustrast a držím palečky...
|
|
|
|
Smrt patří k životu - bohužel.
A práce a úkoly pomáhají překonat stres, bolest - viz odula.
Pohřeb jako takový je v podstatě očistný rituál - je to rozloučení, které jste prostě nestihly.
Musíš si v srdci nechat myšlenky na všechno to pozitivní, co se k ní váže.
|
|
|
|
Pokaždé, když mi někdo zemřel, byla jsem vděčná za každou povinnost, která se spojovala s organizací pohřbu. Měla jsem úkol a mohla jsem směrovat myšlenky k věcné realitě, alespoň jsem se neutápěla tolik ve smutku a slzách. Ty vždycky přišly až večer, to jsem si nalila panáka a připíjela na život, na smrt a na to, aby ta osvobozená duše našla klid. Takhle jsem se loučila, s opilou hlavou jsem vytvářela imaginární rozhovor se zesnulým a pak jsem klidná usínala. Pomohlo mi to a já pak byla schopná podržet ostatní, co se se zoufalstvím vypořádat neuměli tak snadno.
|
|
|
|
Ten pohřeb bude taky těžká věc. Drž se !!!!!
|
|
|
|
jeee uprimnou soustrast
|
|
|
|
Dalia: Prášky na tlak beru již rok a na oblbováky zatím nechci ani pohledět.. Ty si nasadily dvě naše starší holky.
Zatím jsem vše celý život zvládala bez nich.
|
|
|
|
Mně nikdy nikdo blízký neumřel, pokud nepočítám tatínka, ale to jsem byla ještě hodně malá, takže popravdě řečeno nevím, jak se cítíš. Ale držím palce, at ti je co nejdřív líp. Do minulé zpovědi, jsem sice nepsala, ale i tak na tebe myslím.
|
|
|
|
Teta uprimnu sustrast
Zivot je castokrat tazky,narocny a nepochopitelny, tazko sa hladaju odpovede na otazky Preco...
Musis ist dalej aj ked je to tazke , viem o com hovorim,viem co to je strata moc milovanej osoby
Sme s Tebou,vsetci co Ta mame radi
|
|
|
|
Ivetko, takto mi zemřela kolegyně. Jednoho dne nepřišla do práce, zároveň jsme se dověděli, že na jednom úseku silnice to ráno havaroval autobus a jsou tam dvě mrtvé ženy. Šéf jí musel jet identifikovat. Jedna z nich byla ona, 41 let, holčička jí právě začala chodit do první třídy.. Bylo to hrozné, jela jen do práce a to MHD. Měla hodně plánů, i ten den v kabelce šek na nové auto, odpoledne ho měla jít s manželem koupit. Nebyla to moje kamarádka, jen blízká kolegyně, moc hodná a obětavá, měla jsem jí ráda jako člověka. Vím, jak to se mnou zamávalo a to na dost dlouhou dobu. Chápu tě a myslím na tebe. Přebolí to až časem, nejde to jinak. Po pohřbu se tomu začne víc věřit, nejde to hned. Dočasně radši užívej nějaké prášky na uklidnění, protože s vys. tlakem není legrace. Není na místě hrdinství, zvládneš to, jistě, ale buď teď na sebe opatrnější. A máš pravdu, už nikdy to nebude jako dřív. Drž se děvče.
|
|
|
|
41 
30 
37 
