Na počátku bylo slovo,
to slovo bylo Pánovo.
Ze slova se složí věta,
započne stvoření světa.
Sedm nocí a sedm dní
trvalo Boží snažení.
Když Bůh práci dokončil,
říkal si, co to učinil.
Proč Pán stvořil lidskou rasu,
která vládla za všech časů,
lidská rasa zrádná je,
Bohu nedala pokoje.
Lidi jsou falešní a zlí,
to už teď i Pánbůh ví.
Nepomohla ani potopa,
tato pro lidi potupa.
Proč jsou lidi svině,
hledal Bůh ve víně.
Nic tam nenašel,
tak na lidi zanevřel.
Už se o ně nestará,
za nic je už nekárá,
lidi si šťastně žijí,
berou drogy, kurví, pijí.
Bůh už se na to nedívá,
klid bez lidí si užívá.
Lidi, ta odporná cháska,
neví vůbec co je láska,
s kým se jim zachce šukají,
žádnou morálku neznají.
Ďábel se na to dívá,
pod vousy se usmívá.
Ví, že svět patří jemu,
Že lidstvo směřuje k němu.
|