Cookie Consent by Free Privacy Policy website
Navigační lišta REGISTRACENavigační lišta TABLONavigační lišta STATISTIKANavigační lišta SOUTĚŽENavigační lišta POMOZTENavigační lišta REKLAMANavigační lišta KONTAKTNavigační lišta
Navigační lišta
Horní lišta bez menu
Logo Zpovědnice
Online zpověď Návštěvní kniha Nová zpověď Časté dotazy
Dolní lišta Dolní lišta Dolní lišta
Nabídka voleb Dolní lišta voleb
Zpověď č.1270784, vloženo 29.09.2026 12:44:20 Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
Psychické zdraví a předsudky rodiny
Ahoj, poraďte mi s mým problémem prosím. Bude to asi delší,ale moc prosím o přečtení a o rady. :( Jsem s tím sama.

Rodiče se rozvedli, když mi bylo 12. Kvůli tátovo psychickým problémům. Měl a má generalizovanou úzkostnou poruchu dle doktorů. Postupně jeste před rozvodem přestával pracovat, kolikrát jsem přišla domu ze školy ve 12 a on byl ještě v pyžamu. Aspon se staral o uklid,domácnost, ale jako chlap nenosil domů penize. Byl i párkrát hospitalizovaný. Živila nás mamka, z práce, ve které nebyla šťastná, a presto tam chodila. Svůj vztah k tátovi nechci rozebírat, mísí se ve mně nenávist se soucitem a lítostí. Nicméně já už od té doby, od 12 let, mam neskutečný strach z toho, že budu jako táta. Že dopadnu stejně. Už dlouhé roky se tomu snažím mermomocí zabránit. Rodina od mojí mamky ho samozřejmě nesnášela a nesnáší.

Když mi bylo 21, nastoupila jsem do první práce. Na VŠ nešlo jít, mamka na to neměla. Během toho jsem poznala muže, který byl z trochu jiných kruhů společnosti. Podnikatel za vodou. Měli jsme spolu krátký vztah. A on se mě snažil přemluvit ať v práci skončím, že mi dá prostor na můj seberozvoj. Že na sobe musim pracovat, abych se mela lepe, lepe vypadala, chovala se atd. (Tehdy jsem z vesnice odešla do velkého města za prací a byla jsem taková “vesničanka” no). A on asi altruista. Čtyřikrát jsem mu to odmítla, že ne, že nebudu mamce lhát že pracuju kdyz bych se mezitím jen flákala za jeho penize. Ale nakonec mě přemluvil. Žila jsem sama v jeho bytě a dal mi prostor na svůj seberozvoj. Chodila jsem na kurzy líčení,oblékání, na angličtinu, sbírala certifikáty..učila se lépe mluvit s lidmi atd. Ale během toho na mě doléhaly výčitky svědomí, že lžu mamce, že nepracuju, “flákám se”, tak jsem tomu příteli řekla že končím, že se vracím zpět domů. Jeste před návratem jsem si našla a domluvila práci v našem nejbližším městě. Už jsem měla pocit, že se nebezpečně přibližuju tomu, jak “fungoval” otec.

Byl to rok 2019 a ja na plný úvazek vydělávala 14500,-. Šéfová se po mně vozila, ve společné kanceláři, byla jsem mladá holka a ona asi žárlila nebo co. Tak jsem po roce už neprodloužila smlouvu.
Byla jsem 4 měsíce na pracáku. Byla jsem aktivní a z naší vesnice jsem do našeho města jezdila několikrát týdně na pohovory. Aktivně jsem obesílala firmy a opravdu se snažila. Samozřejmě o holku s praxí něco málo přes rok moc zájem nebyl,ani ty certifikace zvlášť nepomohly. Během mého hledání, kdy jsem se hlásila i na prodavačku a skladnici, kde mě ale nechtěli, jsem si od tety a babi z mamky strany vyslechla: “No ty určitě nic nehledas, ty prostě nechceš pracovat, urcite se málo snažíš”. A řeči typu že jsem jako můj otec taky padly.

Nakonec jsem se uchytila zas v kanceláři, plat rok 2020 na plný úvazek 17000,-. Tam jsem byla 3 roky. Líbila se mi tam určitá volnost, práce mi šla, někdy jsem se tam i těšila, kolektiv celkem fajn, vedoucí jsem viděla jednou za uherák. Kolegové mě měli rádi. Moje tichá a ne moc komunikativní povaha tam nevadila, neboť to v této práci nebylo potřebou. Mela jsem dobré výsledky. Během toho jsem se i přihlásila na dálkové studium VŠ, bakalářský obor, což byl můj sen. Bylo to těžké, skoro žádný volný čas, z práce k psaní seminarek,víkendy ve škole, někdy i v pátek po práci. Ale odmítli mi po 3 letech řetězených smluv na dobu určitou dát smlouvu na neurčito. Vydupala jsem si důvod proč, když kolegové mě měli rádi. Prý se vedouci bála, že půjdu na mateřskou a oni mi budou muset držet místo. Prima důvod co :) Že jsem o rození dítěte neměla zájem, je nezajímalo. Obrečela jsem to. Mela jsem 1 mesic na nalezení nové práce. Zbýval mi 1 rok studia a do toho jsem novou práci nutně hned potřebovala, neboť jsem bydlela sama v garsonce, kde jsem potrebovala zůstat prave kvůli dokončení studia(abych nemusela řešit dojíždění atd.).
Rodina z mamky strany na muj “vyhazov” poznamenala, že jsem se urcite málo snažila a že jsem fakt nemalačenko jako muj otec.
Moje psychické zdraví bylo na tom nedobře.

Novou práci jsem našla. Rok 2023,plat 18000,-. Opět minimálka, ale vždy jsem byla vděčná ze aspoň nějakou práci mám. Přítel mi tehdy nabízel, ať se nestresuju, že mi pomůže s platbami at dodělám studium, ale já nechtěla na nikom viset, tak jsem hned přestoupila bez jediného dne na pracáku do této nové práce. Byl tam toxický kolektiv žen, nově nastupující běžne vydržely měsíc, jedna i pouze 1 den, bylo to tam opravdu spatne. Jedna kolegyně v mém věku brala Neuroly, aby to tam přežila (já ne). Byla jsem vyklepaná, do toho bakalářka, zkoušky, zápočty…Ale zvládla jsem to. Po úspěšném bakaláři se po mně začala vozit vedoucí, asi se bála o místo. Tak jsem se rozhodla neprodloužit už smlouvu a celé léto jsem chodila na pohovory. Ani jsem nevěděla, co chci dál dělat, takže jsem na ferovku rozesílala životopisy do firem, kdy ani neměli vypsané inzeráty.
Bylo to náročné. Leckde mě na pohovoru i odmítli z důvodu “vy nám určitě odejdete na mateřskou”. Několikrát. Proč mě tam teda vůbec zvali a ztráceli můj čas?! (Tohle se mi stalo nejednou).

Zadařilo se a já opět bez jediného dne na pracáku nastoupila do nové práce. Hledali tam výpomoc do kanceláře kvůli dlouhodobě vážně nemocné paní. Ta se ale po půl roce vrátila…A já zjistila, že tam nemám co dělat. Že si tam jen chodím sednout a za den odepíšu na 2 maily,něco vytisknu,odnesu a to je vše. Nezlepšilo se to ani časem. Když se jich ptám zda mohu s něčím pomoci, vždy řeknou “my si to rychleji uděláme samy,než abychom ti to vysvětlovaly”. OK, to si pak ale rikam, proc sakra potřebovali výpomoc?! Takze obrovské zklamání, ani vydřený bakalář mi nepomohl k lepší práci. Ta nuda a nenaplnění tam me přivedla do ošklivých stavů. Navíc je to open office, kde neni klid, chodí tam 10 lidí za hodinu, pořad někdo telefonuje, mluví, chodí mi za zády a před očima, takže ja furt musim předstírat ze neco dělám a byt v pozoru, ačkoliv nemam žádnou práci! V kolektivu nemam ani jednu spřízněnou duši. Ony jsou zavedený letitý kolektiv, maji své interní vtípky, já nezapadám. Psychicky tam umírám.
Když jsem se o tom zmínila před rodinou z mamky strany, a že bych si chtěla udělat rekvalifikaci na účetní, tak opět: “To jako zase budeš měnit práci? Ty nikde nevydržíš. Jsi jak ten tvůj otec.”

Nyní jsem poprvé v životě na dlouhodobé neschopence po vážné příhodě. Volala mi teta, jak mi je, a kdy že už půjdu konečně zase do práce. Tak jí říkám že až po rekonvalescenci. A ona: “Ty jsi jak ten tvůj fotr, taky nechtel pracovat.” To mě už dohnalo k slzám. Naštvala jsem se a rekla jsem jí, že jestli si o mně po tom všem stále tohle myslí, že jí na to fakt nemám co říct a že už nehodlám nikomu nic dokazovat.
Ani bakalář při práci na HPP (mam ho jako jediná v rodině), ani roky v pracích za minimálku, ani moje snahy, nic je nepřesvědčilo o tom, že nejsem jako můj táta.

A s tim se pojí další věc - kvůli té historii s otcem se bojím říct si o pomoc, přiznat nějakou slabost. Moje psychika na tom už delší dobu není dobře, mám úzkosti, špatné myšlenky, nejradši bych tu nekdy nebyla, ale i přesto se zvednu a do té práce jdu a vždy jsem šla. A jim je to stejně furt málo. Nedávno na návštěvě u nich babi prohlásila: “Ty máš pohyby úplně jak ten tvůj otec.”
Já cítím, že bych potřebovala pomoc od odborníka, možná nějaké léky, ale stydím se to přiznat, protože dle nich bych zas byla jen nemakačenko co se vymlouvá,jako táta. I přesto jsem sebrala všechny síly a letos na jaře jsem se objednala k psychiatričce, která mi předepsala Trittico. Byla jsem na sebe pyšná, ale zároveň se i styděla že jsem možná stejně slabá jako táta. Nikomu jsem o tom nerekla, vim co by následovalo. Duševní zdraví se u nás v rodině proste moc nenosí.
Nyní mi opět není dobře, chtěla bych odejít z té zbytečné práce kde jen sedim a čumím, ale kam? Kde mě vezmou v tomto věku? Zase kecy na mateřskou od náborářů, uz to úplně slyším.
A tak dál zůstávám v téhle nenaplňující “práci”, jen abych se vyhla dalším odsuzováním. Ale jak dlouho to tam ještě vydržím?? Dovádí mě to tam do depresí, ale další antidepresiva už brát nechci. Chodím se schovávat na toalety, kde buď brečím nebo sedím v koutě a tupě zírám do zdi. Mám úzkosti kdy se mi i klepou ruce.
Jsem tichý a neprůbojný člověk, přesto jsem se vždy snažila to porazit a nějak uspět. Ale ted se cítím zaseklá na místě a nemám už takovou odvahu jako dřív prostě odejít a procházet zase kolečkama pohovorů.
A rodina by mě zase označila za nemakačenko, “kterýmu se nechce dělat, stejně jako fotrovi”.

Já si to ale v hlavě už trochu uspořádala. Otec byl muž, měl být živitel rodiny. V tom selhal. Já jsem ale žena, a žádnou rodinu na živení ani nemám. Proc bych se s nim mela porad porovnávat?? Ubližuje mi to. Copak nemam právo na to, aby mi nějaké zaměstnání nevyhovovalo? Copak nemam pravo na to potřebovat psychickou pomoc? :( Jsem odsouzena žít do smrti ve stínu svého otce?
Všem už přece musí být jasné, že já jsem pracovitá a šikovná (i přes svůj hendikep introvertnosti, takové uzavřenosti vůči hlavně cizím lidem). Udělala jsem si vysněnou školu při práci, byl to záhul, už 6 let jsem nebyla na pracáku, pracuju. Tak proč to ta rodina nevidí?? Proc bych jim mela porad neco dokazovat?
Až mě někdo z nich najde na podlaze po kolapsu, tak se možná budou divit. A možná ne. Mozna si řeknou: “Nojo, vsak jsme meli pravdu, celá její otec”.

Jaký máte názor? Poradíte mi prosím??:(
 Maruska190 Žena30  VYMAZAT

Zaslaná rozhřešení Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš, aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj si ji ZDE !
 
02.10.2026 12:48:33
"Už jsem pochopila, že i kdybych byla inženýrka a raketová vědkyně, v jejich očích stejně furt budu jen otcův dvojník"

Najdi si něco o narcistní rodině, jestli to na tu tvou nesedí. Pak můžeš o sobě a o tom, proč jsi taková, jaká jsi, dost pochopi. I kdyby nešlo o rodinu narcistní, ale jinak nefukční, můžeš se od toho odpíhcnout dál. Lidi z normálních rodin to, co tu popisuješ, neřeší, nebo naprosto výjimečně. Něco bylo špatně a je dobrý přijít na to co, aby sis uvědomila, co je norma a že nejsi ty ta špatná nebo neschopná.
 HCA5
02.10.2026 06:41:30
Holt člověku se nezavděčíš,aspoň ponaučení pro mě nedělat uz nikdy věci pro uznání od okolí. Naivně jsem doufala, že ve mně uvidí schopnou holku, ale přirovnávání k tátovi i tak stále vede.. Už jsem pochopila, že i kdybych byla inženýrka a raketová vědkyně, v jejich očích stejně furt budu jen otcův dvojník. A jinak s tím věkem na dítě zníš jako HR náboráři:’)
Ano ty kurzy mi dost daly, za to jsem tomu bývalému vděčna,neco mi do života dal.
 Maruska190
02.10.2026 00:21:47
Zázraky jakého druhu?
Smajlík  Michal-222 Muž44 Kategorie
02.10.2026 00:01:17
Trocha pudru a řasenka umí zázraky, ještě to zvaž;)
 Heaven sent Žena39 Kategorie
01.10.2026 23:16:43
“ Jinak ti závidím ty kurzy seberozvoje a hlavně líčení. Já se roky maluju stejně a chtělo by to změnu”
Já se nemaluju vůbec a taky žiju
Smajlík  Michal-222 Muž44 Kategorie
01.10.2026 23:00:18
Fascinují mě lidi z tvýho okolí, píšeš, že seš jediná co má vejšku. A oni do tebe maj tu drzost pořád rejt? Celej život makáš, snažíš se a oni si na tobě budou pořád honit triko!
Beru, že dítě nechceš, ale určitě bys přišla na jiný myšlenky. Navíc, když je člověk hozenej do vody a najednou musí za někoho převzít zodpovědnost, tak v sobě najde netušenou sílu a vůli. Já jen, že věk na to máš;)
Jinak ti závidím ty kurzy seberozvoje a hlavně líčení. Já se roky maluju stejně a chtělo by to změnu, ty bys mi určitě dokázala poradit!
 Heaven sent Žena39 Kategorie
01.10.2026 22:18:23
Heaven sent: Děkuju! Nekdy me okolí vnímá jako slabocha, je to asi i zjevem, jsem vysoká a hubena a k tomu ta povaha.. v takovou chvili si vždy musim připomenout, že ja nejsem líná ani neschopna, ale ze uz jsem toho dost dokázala. Jen me mrzí a štve ze ostatní to nevidí (ale vy tady ano,za to moc diky).
Michale,dítě urcite neee, nezvládla bych to a nemam ani zázemí. Vim že některé moje spolužačky to takto zařídily, ale já nechci:)
 Maruska190
01.10.2026 20:17:11
Né, řešit své problémy tím, že si pořídíš dítě určitě není dobrý nápad…
Smajlík  Michal-222 Muž44 Kategorie
01.10.2026 19:20:53
Maruska190:
To je fajn, že máš na světě aspoň jednoho člověka, kterýmu na tobě skutečně záleží. Rodinu odstřihni, fakt bys měla omezit kontakt s toxickýma lidma a neřešit co si kdo myslí. Za mě seš silná ženská, vyrůstala jsi bez opory, nejbližší ti jen ubližovali, shazovali tě a přesto jsi dokázala v životě uspět. Škola při práci není žádná prdel, já tě neskutečně obdivuju!
A plánuješ mimčo? To by tvou situaci třeba vyřešilo, po mateřské by sis třeba našla něco lepšího.
Myslím na tebe, na nemocenské je člověk jak v kleci, musí to být totální opruz a nápor na psychiku.
Posílám aspoň srdíčko <3
 Heaven sent Žena39 Kategorie
01.10.2026 15:48:17
Já myslím, že Michal to nemyslel špatně, ani nějak zle proti ženám, když se nad tim člověk zamyslí tak pokud by politici toto prosadili, tak by ženy měly na pracovním trhu možná víc šancí. Takhle ženy vidí jen jako ztrátové, a to mě fakt štve. Chce se po nás ať pracujeme, ale podmínky pro to uz nikdo nezajistil. A Sorayaa ma pravdu v tom, že žádná rovnoprávnost zde není, jak se tím chlapi často ohání, možná tak na papíře. Nemáme rovné příležitosti. Je to určitě téma k diskuzi, tohle prostě není v pořádku :(
Heaven sent: Přítele mám,to jsem asi nenapsala. Takze stěhovat se přes půl ČR uplne nechci. Je to jeden z mála blízkých lidí, ač je o hodně jiný než já.
Znovu si čtu vaše příspěvky, dnes mám zase černé myšlenky,ale vaše komentáře se mi hezky čtou moc díky:)
 Maruska190
30.09.2026 22:28:33
Maruska190:
Žijeme jen jednou, za pár let se ohlídneš a co uvidíš? Rutinu, šeď, stres, monotónní a nudný dny bez náplně, pouze přežívání bez vize a životního naplnění. To co popisuješ zní jako peklo!

Rodinu máš na draka, hodně bych omezila kontakt, jen ti ubližují. A změnila bych práci! Klidně se odstěhuj přes půl republiky, přítele nezmiňuješ, nic tě tedy nedrží na místě.
Seš ještě mladá, tak to vem pevně do svých rukou a vybuduj si život tak, jak uznáš za vhodný ty. Nikomu nic nedlužíš a nemusíš nic dokazovat. Držím ti pěsti, ať se ti podaří dát dokupy nejen fyzicky, ale hlavně taky psychicky! <3
 Heaven sent Žena39 Kategorie
30.09.2026 21:02:25
Sorayaaa:
"Problém je v nenažranosti."
Myslím ale, že tímhle zakladatelce tohoto vlákna moc nepomáháme...
Smajlík  Michal-222 Muž44 Kategorie
30.09.2026 20:57:23
Soraya:
"Tvůj postoj je, hlavně z toho vytřískat co nejvíc sám pro sebe, ojebat na daních co jde, protože proč bys to dával státu a pak voláš "státe kompenzuj"."
...
To tak není, ta myšlenka je, že za muže by měly firmy odvádět více a za ženy méně - což by je hezky motivovalo k tomu, aby ty ženy chtěly zaměstnávat.
Stát by to nic nestálo, protože celkový součet odvodů by zůstal stejný.
Nechápu, co na tom vidíš špatného, a vlastně nechápu ani to, proč to ještě nikoho nenapadlo, přijde mi to jako docela elegantní řešení
...
Zákazy a nařízení ve skutečnosti moc nefungují, což jako psycholožka (a matka) určitě víš moc dobře...
 Michal-222 Muž44 Kategorie
30.09.2026 20:55:34
Problém je v nenažranosti.
 Sorayaaa
30.09.2026 20:52:04
"Navíc ty ani té ženě mateřskou atp. neplatíš, platí to ten stát."
No, já bych se ani nedivil, kdyby za chvíli parlament vymyslel, že mateřskou musejí platit ženám ty firmy, co je zaměstnávají...
...
Hele, to že tě to uráží je sice hezký, ale realita je taková, že peníze to stojí a někdo to zaplatit musí.
A protože je to problém v systému, mělo by se to taky v systému řešit, a né to hodit někomu na hlavu.
Ty bys mateřskou svým kolegyním nebo dětem taky platit nechtěla...
 Michal-222 Muž44 Kategorie
30.09.2026 18:52:04
Michale, proč to v tomto případě házíš na stát? Stát ty pravidla určil, je na to zákon, druhá věc je, zásadní věc, že to porušujete a máte ještě kecy. Na pohovoru se na to, jestli chce žena děti, nesmíš ani zeptat. Proč se na to neptají mužů? To je ta vaše dokonaná emancipace, už přece není co řešit, že? Dávat slevy na dani, jsou snad ženy nějak invalidní? Mě teda tohle docela uráží. Navíc ty ani té ženě mateřskou atp. neplatíš, platí to ten stát. A ženy ve vysoce specializovaných profesích stejně obvykle pracují částečně dál na homeoffice nebo jsou s dítětem doma jen pár měsíců. Tvůj postoj je, hlavně z toho vytřískat co nejvíc sám pro sebe, ojebat na daních co jde, protože proč bys to dával státu a pak voláš "státe kompenzuj".
 Soraya Žena85 Kategorie
30.09.2026 18:48:49
“ Mnozí jste fakt jen sobečtí parchanti.”
Ale to jsme všichni, myslím jako že i ty jsi. Taky nebudeš jen tak pro nic za nic dělat donekonečna něco pro cizí lidi
 Michal-222 Muž44 Kategorie
30.09.2026 18:39:26
Sorayaaa:
Problém je v tom, že jste (pod vlivem marxistické ideologie) určili špatného viníka.
 Michal-222 Muž44 Kategorie
30.09.2026 18:37:01
“ Michale, nevím, jestli ti to dochází, ale ty ženy rodí další daňové poplatníky a ještě kvůli tomu mají takové problémy a zažívají diskriminaci, menší platy a důchody nevyjímaje.”
Mě to dochází, státu to nedochází. Zjevně ani těm politikům, které volíte vy
Smajlík  Michal-222 Muž44 Kategorie
30.09.2026 17:03:26
Michale, nevím, jestli ti to dochází, ale ty ženy rodí další daňové poplatníky a ještě kvůli tomu mají takové problémy a zažívají diskriminaci, menší platy a důchody nevyjímaje. Proto já říkám, nemějte děti a serte na chlapy. A to tady budou mektat mnozí muži o tom, jak jsou diskriminovaní oni a jak je v této společnosti všechno nastavené na zvýhodňování žen. Mnozí jste fakt jen sobečtí parchanti.
 Sorayaaa
30.09.2026 16:12:52
Jste zlatí! Ano dlouhodobě mi chybí parta lidí, kteří by mě brali. Z té zbytečné “prace” kde nemám k sobě nikoho přijdu domu, kde taky toho moc nenamluvím, ani nemám energii, pak 3h volna pro sebe a druhý den zas. Parta lidí by pomohla,ale možná si za to mohu i sama protože moje uzavřená povaha..
Jono, i já ze zoufalství už uvažovala nad fabrikou..udelat si svoje a vypadnout..
Na terapii jsem pred par lety byla, 6 sezeni a stalo mě to skoro celou výplatu. Odnesla jsem si z toho jen 1 užitečnou radu/větu. Možná najít někoho,u něhož je to cele hrazeno pojišťovnou.
Na sociálního pracovníka bych musela ještě znovu jít studovat, a to si už neumím představit,studium při práci mě stálo zdraví i vztahy. Jedině snad nějaké referentské místo,taky jsem zkoušela, ale většinou to už bývá dopředu obsazeno, zažila jsem několikrát :( Ale určitě uvažuju spíše směrem státní správa.
A taky myslím, že by ženám pomohlo kdyby zaměstnavatelé za ně měli nizsi odvody-to je revoluční myšlenka,nikdy me to nenapadlo. Tím by se to vlastně pro ženy hezky vyřešilo. Bohuzel asi neni vůle..stale převládá patriarchát, čím víc o tom čtu, a ženy nikoho nezajímají, jen hlavně dokud rodí(pardon tak mi to přijde). I ženské zdraví je strašně málo prozkoumané,v 21.století..

Dali jste mi tu bezva rady i podporu, chci moc poděkovat!:)
 Maruska190
30.09.2026 13:16:15
Soraya:
"Ve státním a v neziskové sféře děti nikdo neřešil, tam se musí zákony dodržovat."
No jo, protože tam nemusí řešit, kolik je to stojí. Když řeknou, že nemají peníze na výplaty, stát jim pošle další.
Když nemá soukromá firma peníze, tak jde do insolvence.
...
...
Já si navíc myslím, že stát těmito zákony poskytuje ženám medvědí službu.
Když řekne firmám, že nesmějí dělat rozdíly mezi muži a ženami, ale peníze, které je ta "nediskriminace" stojí si musejí opatřit samy, tak se není úplně čemu divit, že se do toho nehrnou.
...
Kdyby stát udělal nějakou pozitivní motivaci, jako třeba že za ženy s dětmi by byly nějaké (znatelně) nižší odvody než třeba za muže, určitě by to věci pomolo mnohem více.
...
A mimochodem, zrovna tohle je tuším vynález pocházející od dvé oblíbené sociálně-demokratické strany, takže jsi to vlastně částečně zařídila sama, že
 Michal-222 Muž44 Kategorie
30.09.2026 12:19:42
Maruško, jsem sociál a spec. ped. Stalo se mi to jen v soukromé sféře plus to, co jsem kde slyšela, stačilo mi to k tomu, abych šla ze soukromého sektoru pryč. Pracovat umím, ale odrbávat se nenechám. Ve státním a v neziskové sféře děti nikdo neřešil, tam se musí zákony dodržovat. Ta rada je jít tam, ale nevím, co s tam s tou kvalifikací můžeš vlastně dělat, jako socka to není špatné.
 Sorayaaa
30.09.2026 10:50:30
A jedna technická - když se zase budeš chtít pustit do "seberozvoje", zkus se zaměřit na věci, ze kterých je nějaký reálný užitek
Smajlík  Michal-222 Muž44 Kategorie
30.09.2026 09:27:37
Myslím, že by ti prospěla psychoterapie a od rodiny se trochu odstřihnout, najít si podnájem nebo spolubydleni
 Opravdová
30.09.2026 07:17:14
Lidi ti tu dobře poradili, já zareaguju jen na tohle:

Navíc je to open office, kde neni klid, chodí tam 10 lidí za hodinu, pořad někdo telefonuje, mluví, chodí mi za zády a před očima, takže ja furt musim předstírat ze neco dělám a byt v pozoru, ačkoliv nemam žádnou práci!

Takový zaměstnání jsem taky měla a už nikdy víc! Čas se strašně vlekl, kolikrát jsem si říkala, že to není možný, že ty hodiny snad stojí.
Do toho se občas nepravidelně po nás požadovalo velký pracovní nasazení - ale formou naprosto chaotických příkazů, nezřídka jsem dostala dva protichůdný (občas jsem je ze zoufalství splnila oba).
Do kolektivu jsem taky moc nezapadla, když jsem něco potřebovala vysvětlit, většinou mě kolegové odbyli a dívali se na mě jak na debila, že takový jasný věci nechápu.

Už od nedělního rána jsem mívala zkaženou náladu, že zas zejtra musím do tý posraný práce... no fakt mi to nedělalo dobře na psychiku, ráno před prací jsem do sebe ani nedostala snídani, jak jsem měla stresem sevřenej žaludek.
Než znova tohle, to už radši dřít ve fabrice za minimálku!
 TD off
30.09.2026 07:05:27
Jo a psát si s cizími lidmi důvěrné věci, když nejsi úplně v nejlepším rozpoložení, s lidmi co i tady na zpovědnici vystupují anonymě a nikdo o nich nic neví - no bylo by vhodné alespoň zvážit i možná rizika
Smajlík  Michal-222 Muž44 Kategorie
30.09.2026 06:56:21
“ Dej na první místo sebe a své zdraví, zastav se, srovnej si priority a najdi si lidi, pro které budeš mít hodnotu taková, jaká jsi.
Smajlík Veela”
Já ti taky držím palce
Smajlík  Michal-222 Muž44 Kategorie
29.09.2026 22:53:07
Hshj: Tyjo, dobrá odpověď! :D Trefná. To by asi koukaly. Urazily by se a “vřelým” vztahům by byl konec nadobro, a možná tím líp zejo. Jenze me to vzdy tak zarazí, zamrzí a naštve, že se mi zvýší tep a jen neco zakoktám:/
nekdomiukradlnick: Mam i lidi co mou snahu oceňuji, mamku, i toho tátu, ségru, někdy i přítele, kamarádky které mam diky VŠ. Proc jsem sekla s tim seberozvojem? Protože se mi nelíbilo být závislá na penězích od chlapa, kdyz ten vztah s nim byl i takovy komplikovaný, ale dost mi toho dal. Jen jsem pak proste mela výčitky svědomí, že všem lžu, misto práce chodim na kurzy a po obchodech, tak jsem odešla. Ale i tenhle mindset ted s věkem přehodnocuji, uz vím ze neni nic zlého nechat si pomoct, i financne, kdyz je to přítel který mě ma opravdu rád (což tamten tak zcela nemel), uz přijímám tuto pomoc a nevidím na tom vyčůranost nebo tak něco. Vím ze jsem snaživá a schopná, ale někdy člověk potřebuje pauzu a mít se o koho opřít..
 Maruska190
29.09.2026 22:46:01
Jeste kdybych toto (ze jsme jako ženy diskriminované) řekla pred tetou či babi, to by bylo keců… přitom babi byla celý život v jedné fabrice a teta uz 30 let v jedné firmě. Ani jedna nikdy nebyly na pohovoru. Sytý hladovému nevěří..ale empatie alespoň k rodině by neškodila:/
 Maruska190
29.09.2026 22:44:07
Sorayaa: Mrzi me ze i ty máš tuto zkušenost. Je to k vzteku. Všechny moje práce byly ve státní správě, a přesto i tam se mi to stalo viz výše.. Střední školu mám ekonomku, tu vysokou humanistiku. Takže nic moc uplne, to ja vím.. ale lepsi obor se dalkove zde studovat nedal. Prace vzdy administrativa, vim ze tam je veliký přetlak.. Jaky obor mas ty? Poradíš, kam se vrtnout?
 Maruska190
29.09.2026 22:26:06
Je ti 30, měla by ses vykašlat na nějaké budižkničemu, co tě neumí podpořit a chtějí pořád něco dokazovat. To vypovídá hlavně něco o nich, a je jedno, že jsou z Tvojí rodiny, měla by ses proti nim ohradit a mít kolem sebe lidi, kteří tebe a tvojí snahu ocení. Nejspíš i nějaké máš nebo si měla.

A proč si vlastně flákla s tím seberozvojem? Přišlo ti, že to nejsi ty nebo proč si myslíš, že to bylo flákání? Dovednosti do života, charakter, to se kolikrát nedá srovnat s některými druhy vzdělání jen pro papír, ale nechci to shazovat.

Souhlasím s Locou. I s tím, že tvoje opravdová rodina nemusí být biologická, pokud za to nestojí, a tvůj otec okolo má nejspíš i další lidi, takže to bez tebe zvládne.

Já byl po střední škole kdysi pár měsíců na pracáku a jeden můj děda měl podobný kecy. Lidi z týhle generace už žijou úplně jinej svět, neber si to osobně a trošku si věř!
 nekdomiukradlnick
29.09.2026 22:18:10
Najdi i terapeuta psychologa ať máš k těm lékům i nějakou léčbu. S rodinou omez kontakt a přestaň věřit těm bludům co říkají není se za co stydět klidně bábě vmeť : A co tak jsem jako svůj otec jsem po něm tak jako jsem po matce a já tvé dceři neradila s kým má mít děti tos ji měla lépe vychovat když ti nevyhovuje a kým si mě udělala
 Hshsj
29.09.2026 22:15:17
Tyjo tak nechat se hospitalizovat, možná by to pomohlo i najít spřízněné duše, ale to už bych před rodinou neutajila, to by už na mě úplně koukali přes prsty.. A jo dostudovala jsem, v řádném termínu, ale skoro jsem nespala bylo to velice náročné s těmi pracemi a vším okolo.
Číslo 190 tam mám jen tak,nemá význam:)
Skd: zítra napíšu na zanechaný email
Všem moc děkuji! Budu ráda za další podněty,rady.
 Maruska190
29.09.2026 21:12:54
Ahoj Maru, ser na ně!
Co znamená to 190?
 Dotas
29.09.2026 19:12:49
Ničí tě rodina a pracovní život ti komplikuje to, že jsi žena. S tím prvním se něco dělat dá, můžeš je důrazně vykázat do patřičných mezí nebo utnout kontakt úplně. Je to tvůj život, s tvým otcem to už nemá nic společného. S tím druhým moc nenaděláš, v tomto směru jsou ženy stále znevýhodněné. Nevím, co máš za obor. Já jsem to znevyhodnění na oracivním trhu vypozorovala poměrně brzy, takže jsem šla do oboru, kde nebudu pracovat pro žádné soukromé firmy. A mám klid. Co třeba státní správa?
 Sorayaaa
29.09.2026 19:05:49
Jestlipak jsi Maruško dostudovala?
To je podstatné a ne ty joby a platy.
Udělěj si priority a zbytečnosti.

Nedělej ze sebe chudáka co trpí!!
Život má být optimistický a ne plný nářků.
 Quakie Muž80 Kategorie
29.09.2026 18:29:18
Ahoj hodně ti rozumím , jsem na tom podobně jako ty. Taky jsem samotař a nejsem na tom psychicky moc dobře.
Jestli chceš napis mi na mail hans175@seznam.cz
A pokecáme si o životě. Honza
 Skd
29.09.2026 17:34:05
Hlavně žij v tom, že nemusíš nikomu nic dokazovat. Tvůj táta byl nemocný. Neselhal. Když někdo nemůže pracovat kvůli fyzické nemoci, je to snadnější pochopit, ale psychická nemoc je úplně to samé. Má své symptomy a člověk s nimi bojuje, někdy je lépe, někdy hůře, ale mít symptomy není selhání. Člověk tím neztrácí na kvalitě.

Práce není hlavní životní hodnota. Je důležitá, člověk se o sebe musí nějak postarat, vydělat si na své potřeby... Ale není to to hlavní. Hlavní je zdraví.

Napadá mě, že bys mohla vyhledat psychoterapeuta, který by ti pomohl ten nezdravý vzorec, kdy na sebe zbytečně tlačíš a děsí té víc být jako táta než být jako toxická máma. Možná se zeptat psychiatričky i na hospitalizaci. Zdraví je opravdu to nejdůležitější a ty se potřebuješ zastavit a nadechnout, v klidu si uspořádat priority, zahojit duševní rány, poznat přátele, kteří na denní bázi resinto samé. Depresi, úzkost, přehlcení. Není to jen pojem, diagnóza. Je to nemoc, která člověku dělá každý den opravdu těžký, plný překážek k překonávání. Tak jako třeba zlomená noha. Člověka omezuje, tak jako třeba Crohnova nemoc. Jen se jmenuje jinak a napadá duši.

Dej na první místo sebe a své zdraví, zastav se, srovnej si priority a najdi si lidi, pro které budeš mít hodnotu taková, jaká jsi.
Smajlík  Veela Žena36 Kategorie
29.09.2026 16:31:22
Tak to potom s mámou asi fajn..
Smajlík  Loca Loca Žena98 Kategorie
29.09.2026 15:30:06
Cele jsem to necetl, ale z toho, co jsem stihl, bych rekl, ze to s tim seberozvojem vubec nefungovalo.
 lol
29.09.2026 15:10:17
Kdyby ti mělo jít o nějaké porovnávání s ohledem na pohlaví, měla bys muže a děti. Což nemáš. Řešíš pořád jen tu práci a svou starou rodinu. No tak radši ber každého jaký je a i sebe. Je těžké pomoct, každý máme život ve svých rukách. Ty teď evidentně potřebuješ nebýt na sebe tak přísná. Stres na tebe doléhá.
 Tápání ve tmě
29.09.2026 14:38:32
Dekuju vám mockrát! Ja jsem odstěhována, sama v garsonce kterou si platim. Ani to jim zřejmě neni dost důkazem..
Jinak mamka tyhle řeči na me nemá. Když jsem byla před 6 lety na pracáku, tak právě ona spíše byla pro to,abych si našla něco fajn a neskákala hned do první práce kde mě vezmou.
A jo, táta to od nich taky hodně schytával. Byl takový jejich otloukánek.Na jednu stranu chápu, vlastně “využíval” jejich dceru-mou mamku-,na druhou stranu ho to uvedlo pak do depresí.
Otec žije v domě se zvláštním režimem.V kontaktu jsme.
AI odpověď taky dobrá,moc diky!
 Maruska190
29.09.2026 14:12:31
A protože nejsem psycholog, tak jsem se zeptal AI:
https://share.google/aimode/behkvpwWn0zzoaSd4

Myslím, že ty rady jsou docela dobré ("vytěsnila pasivitu, závislost, zranitelnost, ale paradoxně i zdravou dravost, ambice a schopnost nechat se podpořit").

K těm navrhovaným cvičením - imaginace (představivost) je velice mocná a používá se v tibetském buddhizmu zrovna tak jako v židovské kabale.
Smajlík  Jáchym
29.09.2026 14:04:41
Ideální prostředí pro meditaci, protože dokonce placené.
 Jáchym
29.09.2026 13:25:28
Souhlasím s tím, co ti napsala Loca. Tady bohužel narážíš na generační problém, hlavně u babičky. Ona ta jejich generace to měla tak, že ve dvaceti někam nastoupili a byli tam klidně až do důchodu. Proto nedokážou pochopit, že střídat práci je dnes běžné.

Jinak není legální se ptát, jestli budeš chtít jít na mateřskou - ale mě se na to vždycky taky ptali, a potom když už jsem měla dítě, tak jak to mám s hlídáním? (Proč se na tohle neptají tatínků, že?)

Držím palce, ať je líp. A klidně si můžeš dovolit požádat přítele nebo kohokoli o pomoc. Můžeš tu pomoc přijmout. To není ostuda ani slabost.

A s tou rodinou...to je těžké. Úplně ukončit kontakt mi přijde moc radikální. Oni tou starostlivostí asi dávají najevo, že tě mají rádi a bojí se o tebe, ale chápu, že to dělají špatným způsobem.

A otec ještě žije? Jste v kontaktu?
 Rozálie off
29.09.2026 13:07:51
Naprosto soucítím. Popravdě tvůj otec tam musel zažívat peklo, aniž by za svoji nemoc mohl. Je fajn, že se v tomhle ohledu "nepozoruješ" jestli nemáš stejné příznaky. Protože podle popisu nemáš.
Moc bych ti přála se někam odstěhovat a najít si novou "rodinu". Sama vím, že cizí lidi jsou kolikrát mnoho lepší rodina než vlastní. Zníš jako opravdu hodná, chytrá holka, která to má v hlavě srovnané. Jen tě ten kontakt vlastní rodiny ubíjí, vždy každá poznámka ohledně práce, otce, srovnávání hodí psychicky dolů. A proč si máš ubližovat. Najdi si lidi, kamarádky, atd kteří tě pochopí, podpoří, atd..
Smajlík  Loca Loca Žena98 Kategorie
29.09.2026 13:02:27
Loca Loca: Děkuju mockrát, to mě zahřálo. Já se s nimi moc často nevidim, už to není jako v dětství prázdniny u babičky atd. Ale když už tam jedeme, tak první dotaz od babi zní pokaždé: “Máš práci?” Místo aby se zeptala jak se mám, tak tohle..
Smajlík  Maruska190
29.09.2026 12:50:38
Jsi silná holka. Rozhodně bych přestala být v kontaktu s rodinou.
 Loca Loca Žena98 Kategorie

Akce a slevy - 3 za cenu 2

Přidání rozhřešení Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
TVÁ PŘEZDÍVKA:

OPIŠ BEZPEČNOSTNÍ KOD:
Captcha

Tento inzerat koupíte on-line od 100 Kč.
Přidej inzerát on-line od 100 Kč
TEXT ROZHŘEŠENÍ:

PŘILOŽ SMAILÍKA:
Smail Palec nahoru Smail Hrozící Smail Drží palec Smail Není to důležité Smail Dostaneš do huby Smail Smutný Smail Cože?? Smail Safra Smail Pusinka
jupííí tak bacha držím palec to je fuk tumáááš ach jo no nééé ?! safra mmmuc
(žádný )


Změňte svoje cookies preference

Slevy do obchodu... NOTINO ...aktuálně.

REKLAMA
Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk