Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
To bys stejně nepochopil, jsou lidé, kteří nemají vcítění a emoční pochopení. Ale v pohodě, nejsi jedinej.
|
|
|
I s mizernou bejvalkou jsem měl skvělý vztah s rodiči. Bejvalku jsem nakonec vykopnul, a skvělý vztah s rodiči zůstal. Měl jsem naprosto krásné dětství a vůbec celý můj život. V ČR i po letech v USA. A teď i skvělý důchod.
|
|
|
Ncnj-Svitavská Ulice V tom výčtu toho, co by měl člověk sledovat, chybí to nejzásadnější: Jak se ten někdo chová k nám. Na to dost lidí zapomíná a pak se soustředí na hezké nebo normální chování dotyčného vůči jiným a odporné chování vůči nám vysvětlujeme jako nedorozumění nebo jako něco, co si snad zasloužíme. Přitom všímat si toho jako toho zásadního, máme jasno hned.
|
ztohomidehlavekolem |
|
|
Dobrý vztah k rodičům bývá jako strom pevně zakořeněný v rodné půdě. Takový strom snáze odolává větrům a bouřím života. Není však pravdou, že každý strom s nalomenými kořeny musí vyrůst pokřivený a zlý. Někdy byla půda kamenitá a nevlídná, a přece z ní vyrostl strom zdravý a ušlechtilý. Když muž nebo žena nemají s rodiči dobré porozumění, není to věc, nad níž by člověk měl mávnout rukou. Je moudré otevřít oči a pozorovat. Avšak ještě nemoudřejší by bylo soudit bez poznání příčin. Neboť jedni se od rodičů odvrátili z pýchy a svéhlavosti, druzí proto, že jim bylo v domově více bolesti než lásky. Neptej se tedy jen, jaký má kdo vztah k otci a matce. Ptej se také, jak jedná s lidmi slabšími, jak drží slovo, zda umí odpouštět a zda dovede nést vlastní vinu. Toť jsou znamení, podle nichž se poznává povaha člověka lépe než podle samotných rodinných svárů. A co se týče lidí dotěrných, pronásledujících či nebezpečných, ti se nepoznají pouze podle neštěstí v rodině. Spíše se prozradí tím, že nerespektují hranice druhých, chtějí vše ovládat a místo úcty přinášejí neklid. Proto je dobře zbystřit, avšak ještě lépe je pozorně poznávat. Ne každý člověk bez dobrého vztahu k rodičům je špatný, stejně jako ne každý člověk s dobrým rodinným jménem je ctnostný. Srdce lidské bývá složitější než pověst jeho rodu.
|
|
|
-Ani psychopati nemaji problem uplne s kazdym, treba s vysoce tolerantnimi lidmi maji dobry vztah, nebo si z nich berou priklad. :) No jo, Bernde v okně, ale to je tak trošku pohled psychopata, pardon za upřínost. Protože ono ve vztahu nejde jen o to, jaký mají vztah ti psychopati s tím druhým, ale taky o to, jak se cítí ve vztahu ten druhý. Což je psychopatovi tak nějak u prdele. :-)
|
|
|
Aspon ten nick sis mohl vymyslet originalni.
|
|
|
Posselt: Tobě to může být jedno, tebe se to netýká. Když zjistíš, že máš blbý vztah s rodiči, tak buď rád za to zjištění. Od toho se můžeš odrazit a zjišťovat, co ten vztah na tobě napáchal. Nebo můžeš začít "řešit" ty své problémy přes druhé, že je začneš používat. První dělají lidé zaměřeni dovnitř, málokdy jsou to psychopati nebo manipulátoři, spíš to, čemu se říká empati, druhé dělají lidé zaměřeni ven, mezi nima je pak velmi mnoho manipulátorů a dost psychopatů. Varování to je v každém případě u obou typů. U druhých z pochopitelných důvodů. U prvních proto, že často ustupují, vyhovují druhým, čtou jejich pocity a myšlenky, upozaďují se a mají za to, že to je normální a druzí to dělají taky, včetně těch využívajících. Tím pádem je skoro nemožná komunikace o pocitech, vztahu, protože to je něco ohrožujícího, v rodině to neexistovalo, jejich pocity byly devalvovány nebo trestány. Takže tihle lidé ve vztahu manipulují skrytě, dlouho dělají, že je vše v pořádku, aby pak vztah ukončili a druhý netušil, kde je problém. Po prozření, které vypadá trošku jako scéna Matrixu, jak K. Reeves najednou vidí ta písmenka a číslice, si tenhle typ uvědomí, že se nechávali ceoloživotně využívat, aniž by věděli, že to využívání bylo, byly překračovány jejich hranice, aniž by věděli, že nějaké hranice existují, a taky vědí proč, díky spojení s tím, jak se k nim chovali rodiče. Lidí nějak porouchaných z rodiny je víc, než se zdá. Nejlíp jsou na tom lidé, co vyrůstali v ideálním nebo dobrém prostředí. Těch může být 20 %, 40 %, kdo ví, ale odhaduju, že maximálně třetina. Hned za nimi jsou právě ti, co to měli doma na nic, ale v průběhu života to zjistili a taky vědí, co bylo na nic a proč a co to na nich napáchalo. No a pak jsou ty zbylé dvě skupiny, se kterými to bude mít každý těžké, i když jinak. Ti, kteří to měli na nic, ale nevědí to, nebo si dokonce myslí, že měli dobré dětství, a druhé používají pro sebe, to jsou externalizátoři, pak ti, kteří to měli na nic, ale nevědí to a jsou zaměřeni dovnitř, to jsou internalizátoři. První jdou ze vztahu do vztahu, ty vztahy nestojí za moc, ti druzí buď ze vztahu hned na začátku utečou, vztahy nemají, nebo ve vztahu trpí, a často netuší proč.
|
|
|
ztohomidehlavekolem: Spis jsou proste jini a ty vzajemne jinakosti do sebe narazeji. Ani psychopati nemaji problem uplne s kazdym, treba s vysoce tolerantnimi lidmi maji dobry vztah, nebo si z nich berou priklad. :)
|
|
|
Berdn v okne: Jsou za to odpovědni cizí lidé? Že to ti cizí pak odnášejí. Jako by si takové děti chtěli na někom chladit žáhu, pomstít se za své rodiče.
|
|
|
Kaitenův profil? Rád ho brousíš?
|
|
|
Hodislava: :D
|
|
|
V čem se to liší od 1267660? Žes tam strčil i otce?
|
|
|
Jo to je to nejhorsi co muze bejt.
|
|
|
|