Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Já bych se na to vykaslala.
Ze své zkušenosti mohu říct, že jestli jsi vyhorely už teď, po škole to bude ještě horší.
|
|
|
|
Allahu nazzdar: nojo zase seš nejlepší ze všech, už se s tím smiř.
|
 heleho mamlas |
|
|
|
"Máte prosím kdokoliv nějaké tipy, jak se z toho nezhroutit? Já teď nemám vůbec žádný volný čas a moc nestíhám klasické předměty, které potřebuji ve zkouškovém udělat."
- Důležité je si ten volný čas prostě udělat. Když trávíš celý den studiem a nenajdeš si u toho chvíli na sebe a svoje koníčky, jsi z toho akorát vyčerpaný a ve důskedku jsi méně produktivní, než kdyby sis vyhradil čas i na něco jiného.
Mně osobně pomáhá si napjaté dny prostě naplánovat - přesně si určit, kdy budu pracovat, ale zároveň si vyhradit i čas na nějakou volnočasovou aktivitu a přestávky. Práci mám rozdělenou do kratších bloků, během kterých jsem schopná pracovat intenzivněji, protože vím, že pak budu mít čas pro sebe. Není to pro mě tak demotivující, stihnu toho víc a mám lepší náladu, než kdybych ráno sedla k počítači a večer se od něj zvedla.
Teď není vůbec důležité, jestli z Tebe bude v budoucnu učitel, nebo nebude. Rozhodl ses pro magisterské studium, tak by byla škoda ho nedokončit, i když je to chvílemi náročné.
Snad každý semestr na vysoké škole přichází takový ten zlom, kdy má najednou člověk pocit, že nic nestihne, ale obvykle se to stejně vždycky stihne. Někdy je tenhle stresík i dost motivační k práci... A i kdybys to náhodou nestihl, tak to neznamená automaticky, že letíš ze školy. Předměty se dají opakovat.
|
|
|
|
Ja z navazujiciho odesel, take jsem nestihal, tak jsem to utnul, volny cas pro sebe je priorita a nelituju.
|
 Nemgr |
|
|
|
No, ono ta vidina práce za ten plat, jež jen tak tak pokryje nějaký základní život vzhledem k místu, kde žijeme, tak není nic moc. Obzvlášť, když někteří už makají od maturity a mají už teď víc než ty (my) budeme mít po škole, no.
Řeknu ti to upřímně, já už bych na VŠ v životě nevezl. Šel bych dělat něco normálního. Beztak je to jen takové sociálně ospravedlnitelné utkání před tím, co dřív či později nastane. A ještě u toho člověk leckdy oddělá zdraví, nemá-li dostatečnou podporu.
Pater Noster: nevím, no. Holky dneska o studentíky nestojí. To raději někoho bez VŠ a pracujícího nebo s VŠ, ale už hotovou. První varianta je kolem mě častější.
|
|
|
|
Nevím co poradit, já jsem zatnul zuby při studiu VŠ a prostě jsem 5 let studoval, u toho chidl do práce, abych neumřel hlady a těšil se, že ze mne něco bude.
Prostě jsem měl radost ze života.
Nebyly sociální sítě, nebyl internet, nebyly mobily, jako kluci studenti jsme se scházeli s děvčaty a ty nám kompenzovaly ten stres jinými požitky. Dnes je život jiný, tak nevím co poradit pro neutuchající motivaci.
Upřímně - dnes už by se mi asi taky nechtělo studovat a pak být nevolníkem v neofeudálním systému, kde chodíš do práce za almužnu, aby si sotva pokryl své životní náklady a bydlel celý život na panském. Tohle moc dobře chápu, že ta motivace nepřichází.
|
 Pater Noster |
|
|
|
Vysokoškolské vzdělání je vždycky v první řadě důkazem toho, že si dokážeš něco natlouct do hlavy a nezhroutíš se z každé nepříjemnosti. Potom by teda taky mělo vést k osvojení konkrétních vědomostí a dovedností podle zvoleného oboru. A během jejich získávání je třeba si uvědomit, že když nic něco neumíš a máš to umět, tak tě na to někdo musí upozornit. V ideálním případě nejde o osobní problém a kibicovaní, ale poukázání na nedostatky a snahu o jejich doplnění. A kdy jindy bys to chtěl zažívat než na škole? Jasně, je to náročný, ale růst přichází z nepohodlí.
|
|
|
|
Když mi bylo 20-25, tak jsem pracoval jako učitel, k tomu studoval VŠ, k tomu o víkendech hrál na svatbách, k tomu hrál v církvi, k tomu kamarádce pomáhal s přestavbou baráku.
Ty máš jen to studium a brbláš.
"Máte prosím kdokoliv nějaké tipy, jak se z toho nezhroutit?" mareks
Jo mám. Buď chlap. Nebo pokud ne, tak se na to vykašli. Pokud totiž nejsi vnitřním nastavením chlap, tak děcka by to stejně vycítila a stejně bys nemohl učit. Učitelem může být jen ten, kdo je odolnější než je průměr běžné populace. Nevím, jestli vám to někdo řekl. Mezi lidmi kolují pohádky, že učitele dělá ten, kdo se nedokáže uplatit jinde. Ve skutečnosti je to ovšem naopak. Většina lidí z jiných profesí by nedokázala učit a vzdala by to po měsíci, týdnu, spíše dřív. A to je důkaz nad důkazy. Učil jsem 30 let a vím, že učitelé jsou ti, co nejvíce snesou, vydrží. Samozřejmě jsou i jiná povolání, kde to vyžaduje odolnost psychiky. Voják, policajt, dozorce, trenér, atd. No a ti jediní by mohli dělat učitele. Ostatně kdysi dělali učitelé vysloužilí vojáci. Ale nějací úředníci nebo šoféři autobusu nebo řemeslníci nebo jakákoli jiná povolání by ve školství odpadli. Postavit se před třídu puberťáků a zařídit si respekt nebo mluvit k rodičům na třídních schůzkách - to fakt nedokáže každý. Nehledě na to, že nustále musíš mít ve všem na zřeteli výchovný i vzdělávací cíl. Plus musíš mít odborné znalosti, tím spíše v dnešní době, kdy je snadná kontrola toho, co řekneš. Já jsem vždycky říkal těm, kdo si mysleli, že učit je snadné - však to zkuste. Uvidíte sami.
Hele, vydržel jsem 30 let a to je důkaz, že jsem na to měl. Ale taky jsem vyhořel. I když jsem byl dlouho držák, nakonec jsem šel mimo školství. Ale ne kvůli tomu, že by mě děcka přestala poslouchat. Spíše kvůli tomu, že mně to přestalo dávat smysl. Protože člověk se opakuje. Už jsem to učil tolikrát dokolečka, že se mi to začalo hnusit. I ty píničky zpívat dokola už nešlo. Obdivuju lidi, co to dělají 40 let a více. Mně 30 let přijde jako maximum možného. Nechápu, jak to může těšit někoho dál. No a podobně nechápu, jak může zpěváka bavit hrát tu samou písničku na koncertě po tisící... Podle mě by člověk měl v průběhu života nedělat jen jednu profesi. Zejména ne tam, kde máš být tvůrčí. Za 20 - 30 let vystřílíš všechny své nápady. Pak to chce změnu a rozvíjet se někde jinde.
|
|
|
|
Nechapu.
|
|
|
|
Ted uz by byla imho skoda to nedodelat. Nebo mas nejakou jinou predstavu o tom, co bys chtel delat jineho? Ted jsi nekdy v pulce semestru, je mraky casu nachystat se na zkousky. Jen do toho najit chut. Ber to treba tak, ze jsou to posledni zkousky v zivote v roli zkouseneho:)
Dost mych kamaradu na vysoke se na mgr. vykaslalo a sli radsi nekam v oboru pracovat. To taky dokazu pochopit. Kdyz clovek vyhori uz na vysoke, tak je jeho kariera jako z Vrchni, prchni:"Ja se po skole vyucil knihkupcem, nastoupil jako knihkupec, a po 20 letech jsem porad knihkupec." A to asi nikdo nechce;)
Muj tip je, dodelej prvni rocnik. Pokud te ukonci nebo ti to porad nebude davat smysl, poohledni se po necem jinem.
|
|
|
|
24 
28 
24