Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Na druhou stranu, pokud chce svatbu hlavně ona, tak má samozřejmě požádat o ruku ona tebe.
|
|
Počkej další rok a půl a pak na to zareaguj. Hlavně nic neuspěchat.
|
|
Áno, myslím si úplně to samé, co ta holčina pode mnou. Když přestaneš řečnit a zkusíš to rovnou udělat, tak to nejspíš dopadne. A možná taky né, s tím už se nedá nic moc dělat. Když se člověk chová jak kretén, nemůže čekat, že ostatní se k němu budou chovat nějak principiálně lépe…
|
|
"Netušil jsem, že se tolik trápila kvůli tomu, že jsem jí nepožádal do měsíce o ruku" vs. Tvá anabáze o 3 letech po vyslovení záměru- a stále nic. U Tebe má měsíc tři roky? TŘI roky? Nedivím se jí ani trochu, protože buď si ji chceš vzít a neděláš kolem žádosti o ruku opičky, neotálíš, nečekáž na "až", anebo si ji prostě vzít nechceš. Tak jednoduché to je. Za mne Ti dala poslední konverzací zároveň poslední šanci ten celý paskvil nějak napravit. Myslím, že žádná žena nechce být požádána o ruku jen proto, že se stala na 9 měsíců inkubátorem pro společného potomka, to je ponižující. Měl by sis pořádně rozmyslet, zda s partnerkou opravdu plánuješ svůj život, dítě a vše kolem. A na základě toho konat. Rychle a HLAVNÉ- bez konzultací s ní a keců kolem, jak to už strááášně plánuješ. Překvap ji
|
|
Sice nechápu, proč chceš konvenční svatbu, ale že něco slibuješ a pak to x let neuděláš je fakt na pěst, takže se nedivím.
|
|
Tak jsi tu chvíli propásl. Ženská co je spokojená by se mohla vdávat hned. Nevím no, třeba kdybys ji zkusil namotivovat, tak by se chytla. Já třeba svatbu hodně prožívala, že to vidím jako závazný krok a posun dál, ale dneska už svatba pro hodně lidí nic neznamená, pokud nejsi věřící. Nechtěla bych být ve tvé kůži, netlačila bych na ni. Ale je ti jasný, že tohle jste si měli vyříkat dávno?
|
|
"protože měla nějaké psychické potíže" Vzhledem k tomu, ze pises totalne bez odstavcu, mam nejisty pocit, ze psychicke potize mas spise ty.
|
|
Přijde mi, že ti řekla dost jasně, že chce děti…ale i kdyby né, přijde mi celkem logické, že nemá chuť se další 4 roky těšit na něco, co sice slibuješ, ale stejně nikdy nezrealizuješ…
|
|
Myslím že je prostě jen zklamaná.
|
|
Quakie Jo je to fajn příběh co Tě potkalo. Možná by ses tu mohl více svěřit. Jako anonym samozřejmě. Stejně je čas na změnu přezdívky.
|
|
fajn story k zamyšlení nad sebou..
|
|
Nějakým částem tvé zpovědi úplně nerozumím. Zkusím to zítra. Člověče tak jsi ušetřil třeba. Taky jsem vlezl do zlatnictví, koupil, nasadil. A po 20 letech jsem zjistil, že to stále nosí, když jsme spolu už dávno nebyli a ani už neví od koho to má. Takže tak. Jen se honosí třpitkami, co ji nějaký debil před 20 lety koupil.¨ Možná hraje tajnou hru se mnou. Ona je vysokoškolačka. Ale není má první vysokoškolačka. Ale na to s těmi naušnicemi jsem ještě nepřišel. Vypadá to, že je to ta horší varianta. Čili nově mě znovu balí, ale nepamatuje si, že je má ode mně! Nechutné.
|
|
Chyba byla/je na obou stranách... Vám trvaly přípravy na žádost o ruku příliš dlouho a ona zas s vámi ohledně svatby a jejích přání/pocitů/pochyb dostatečně nekomunikovala. Nejlepší (dle mého i nejsmysluplnější) řešení by bylo si o tom s ní bez zbytečných tanečků okolo narovinu promluvit a oba společně pak pracovat na nápravě, ne v tom být každý sám za sebe jako do teď - svatbu jste sice chtěli oba, ale jen vy jste měl být aktivní, kdežto ona pasivně čekala až jí žádost o ruku "spadne do klína".
|
|
Ty jsi tedy umělec, po vzoru studentů: Co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a zítra budeš mít volno. Ona skoro nikdy není ta vhodná chvíle, takhle si najde jinýho, který nebude váhat a vezme si ji.
|
|
Rozálie: ja teda doufám, ze to az tak drsne nebylo. Špunt na vodě: libi se mi, co rika Rozálie, podle toho bych se nejspíš zachovala :) Opravdu mi to zni tak, ze ti tim dala najevo neco jako "fajn, tak si me nezadej, kdyz nechces!", ale porad tajne doufa v zazrak. A hlavne byste meli sdílet svuj zivot, pocity i pochyby - teda tak si predstavuju to manželství, na ktere se chystas. Jak správně rekls, pro tebe je svatba nic, pro ni očividně dulezita, tak pokud ti nedela problem se zenit, zkus do toho jit!
|
ano |
|
|
Špunt: Ale no tááák, vždyť jste dva nejbližší lidi, které navzájem máte, mluvte spolu! A co to dítě, nemůžeš přece říct "odsouhlasil jsem jí všechno, co chtěla" - to zní fakt strašně, jako bys byl její poddaný. Je ti 38, už na nic nečekej a pevně se rozhodni ANO/NE! Nedávno tady jeden čtyřicátník psal, že taky tak otálel a čekal celé roky s prstýnkem, až si ta jeho našla někoho jiného, po roce už je zasnoubená s někým jiným a těhotná a on se trápí a cítí osaměle. Nechceš taky tak dopadnout, že ne? Moje rada je: Ujasni si priority (dej si na to max měsíc!) a podle toho jasně a rozhodně postupuj.
|
Rozálie |
|
|
ano: nevim no, náš vztah mi určitě jedno není, to zas nesouhlasím, že bych byl laxní úplně ke všemu. Jako jo, možná jsem laxní k věcem, co mi nepřijdou důležitý, ale teď vidím, že pro mojí přítelkyni důležitý jsou/byly. Jako jo, vím, že jsem se k tomu rozhoupával nehorázně dlouho, ale fakt jsem netušil, co se jí honí v hlavě a že na to tak strašně čeká. Čekala no. Popravdě teď po tom, jak odmítavě se postavila k tý svatbě, tak si netroufnu ji požádat, protože kdyby mi řekla ne, tak to bude pro mě ještě horší...a fakt si netroufnu hádat, jestli by ji žádost ve finále potěšila navzdory tomu, co mi řekla, anebo naopak by z toho byla jen velmi nepříjemná situace, kterou bysme oba špatně nesli.
|
|
ano: Nechtěla jsem mu to napsat tak drsně, ale... jo, no.
|
|
Spis ji vadi tvuj přístup, vypadá to totiz, ze je ti to jedno, ze to vlastně ani nechces. Zároveň rikas, ze mas pocit, ze ma tvoje přítelkyně pochybnosti, ze te celeho odmitla. Tak treba se takhle presne citi taky po tvem nezajmu o svatbu. Hlavne teda zminujes, ze jste se hned domluvili na svatbe hned na zacatku vztahu. Jestli teda takto chces i to decko, tak to se k tomu spis nedohrabete nikdy. A taky vypadas spis jak nějaký gumovy panak, kteremu je vlastne vsechno jedno a odsouhlasi ji vsechno, ale zároveň to nikdy neudela. Takto na me ten tvuj text pusobi. Mozna ti tim jen rika, ze uz to cekani vzdala. Muzes zkusit ji překvapit a opravdu ji konecne pozadat. To by ji urcite prekvapilo, a snad teda dokonce i mile. Taky je mezi vama bezpochyby spatna komunikace. Vlastne si myslim, ze pozadat muze kdokoliv kohokoliv. Nebo se teda prinejmensim zeptat a domluvit se na tom. Coz mohla udelat taky, ale uznavam, ze ne kazdy je natolik liberalni. A ta tvoje domnenka, ze pro zeny je svatba vzdy dulezita, je dle meho taky lichá. Ja o tom treba nikdy v zivote nesnila a znam kopu holek, co to maji stejne. Prijmeni si taky nikdy menit nechci, i kdybych se uplne nahodou treba nekdy vdala.
|
ano |
|
|
Špunt: Mno, hodně štěstí. Snad vám to vyjde. Chtělo by to trochu více vlastní iniciativy a entusiasmu do toho vztahu. Držím palce.
|
Rozálie |
|
|
Rozálie: odsouhlasil jsem jí všechno, co chtěla. Řekl jsem, že respektuju, že svatbu nechce a že to teda nebudem v dohledný době řešit, a že samozřejmě, když by se objevilo na obzoru dítě, že se vezmem. Dítě chcem oba.
|
|
Já to vidím tak, že po tom prvním roce, jak ses jí ptal na velikost prstýnku a jaký by se jí líbil, tak od toho okamžiku ona čekala každým dnem, že už ji požádáš o ruku. Jen si představ, že při každé příležitosti - společná večeře v restauraci, dovolená, romantický výlet - se těšila a čekala, že už, dnes, konečně se zeptáš. že jenom čekáš na vhodnou příležitost... Dny se proměnily v týdny, měsíce a roky. Přítelkyni najednou došlo, že ty zas nejsi tak nadšený do nějakého ženění a celkově, že jsi tak trochu laxní. Píšeš "byl jsem i ve zlatnictví už očíhnout tak nějak nabídku. No ale zase mi to trvalo tak rok, rok a půl, kdy se nic nedělo" - jako vybírat rok a půl jeden prstýnek, no... No a postupně MOŽNÁ začala vidět to, že jsi tak nějak pasívní nejen v tomhle, láska už není tak žhavá, ale pořád ještě s tebou chce dítě, tak rozhodně není nic ztraceno. Teď je ale hodně důležité, co jsi jí odpověděl na tu narážku na dítě? Jaká byla tvoje první reakce?
|
|
Tak hlavně aby pořád chtěla mrdat... i s tebou.
|
|
3DFX4eva: jo, souhlas, ale došlo asi lehce k nedorozumění, já na tý svatbě nelpím. Nejsem nějakej odpůrce svateb a chomoutu, ale k životu to nepotřebuju, jen vím, že prostě přítelkyně si tu svatbu dost přála a já jsem byl pro jí to splnit...myslím si, že holka vždycky tu svatbu chce tak nějak víc, než chlap, a chlap prostě protože jí má rád a chce s ní být, tak jí to prostě splní, pokud to není nějaký zarytý odpůrce, nebo rozvedený chlápek se špatnými zkušenostmi z manželství, tak to vidím aspoň já...mně jde o to, že ona najednou přestala chtít. Rozumíš? Najednou jako by prostě celkově odmítla mě. Tak si říkám, jestli nemá o mně nějaký pochybnosti (ona mě teda ujistila, že ne, že se mnou chce být), přesně jak píšeš: rozchod je pak snažší než rozvod.
|
|
"nějaká holka" ti to nevysvětlí o nic víc než "nějaký kluk". Nikdo nemůže tušit, co se děje v hlavě jakéhokoliv jiného člověka a pohlaví s tím fakt nesouvisí. Můžu jen tipovat, že je to tak jak píše a už jí bylo opravdu blbé se zase doprošovat. Za mě je ale zcela absurdní už ten koncept toho, že někdo "čeká" až ho ten druhý o něco požádá. Podstatou žádosti je snad to, že žádá ten, kdo po tom druhém něco chce. Toto je celé postavené na hlavu. Oba z vás jste to evidentně chtěli ale oba jenom hádáte co ten druhé asi chce nebo nechce, místo abyste si to řekli na přímo, proto se stalo to, co se stalo.
|
|
Pritelkyne ma pravdu! Vzdyt nemate deti - co presne si myslis ze by svatba zmenila? Udela Vas vztah lepsi? Horsi? Co bude jinak nez jak je to ted? Ciste prakticky svatba by predstavovala potencionalni velky problem v pripade rozchodu - je vzdycky snazsi se rozejit nez rozvadet. A ty prachy co by staly prstynky a cela ta taskarice kolem radeji vyuzijte lip... muze za to byt napr. skvela dovolena.
|
|
To je na nic, když nekomunikuje na přímo. Asi chce dítě. Promluvte si o dítěti.
|
|
|