Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Jako bych to sama psala, viz, zpověď 652001.
|
Aura |
|
|
Katedra prychologie: dobre bapsane... v buddhistickem stylu
|
Tricet11 |
|
|
Může být na Tobě něco protivného, nesnesitelného, co ostatním vadí. To by ale chtělo Tě trošku poznat, vidět fotku atd. Spíše si ale myslím, že je to běžný životaběh. Ti lidé s Tebou přece bývali rádi. Člověk se vyvíjí, roste, mění se a každé nové vývojové stádium sebou přináší nové hodnoty, zásady, přesvědčení, potkávají se noví lidé, nové názory, upevňují se nové postoje a přirozeně se mění okruh nejbližších přátel. Když o tom zpětně přemýšlím, měl jsem to stejně jako ty, a každou zásadní životní etapou mě doprovázel jeden nejbližší přítel. Od adolescence blízký kamarád třeba 10 let. A od 25 let zas jiný blízký člověk cca 10 let. A do toho se měnili různé okruhy přátel a taky různé dívky. Nikdy jsem to nevnímal jako ztrátu a divnou věc. Nikdy taky to pouto mezi náma vlastně nezmizelo, akorát se v té jiné etapě naší životní pouti už nepotřebujeme potkávat. A třeba se i jednou za rok potkáme nebo si něco napíšeme a je to skvělé....že máme tolik společných vzpomínek. Není třeba lpět na těch pomíjivých věcech, lidé přicházejí a odcházejí, vše nechej nenuceně plynout...jako řeku....jako život...
|
|
Ahoj Limetko, btw. super jméno! Mám to podobně jen s tím rozdílem, že ty vztahy končí už po pár měsících, né-li týdnech, většinou vlastně ani nikdy nezačnou. A jak člověk nemá přátelé, těžko někoho někomu představovat... rád bych to oplácel, ale když není jak... když nepočítám akce ve 2 lidech, to bych mohl plánovat pořád něco... ty správný lidi prostě chvíli trvá najít. Nezbývá než pokračovat, nabízet plány a akce a když se někdo neozývá delší dobu, přímo se ho zeptat co se s ním děje a narovinu napsat, že bys byla taky ráda, kdyby se někdy ozval i on první. A s tím zda je chyba v tobě... nepřehánět... jak si začneš říkat, že jsi asi nudná, máš v sobě chyby, protože si s tebou nikdy nechce udržet trvalý přátelský vztah, je to cesta do pekel... myslím že cesta je být autentický, svůj, umět se smát i sám a rozhodně se nenechávat odbývat tím že tě někdo nepozve, tak si to hold naplánuješ po svém zase ty a uvidíš že někdo se přidá a časem se najde ten správný člověk, co to bude chtít i vracet, co si tě bude vážit... hlavně říkat na vše YES jako YesMan:) jak bych někomu něco nabídl a hned by odmítl, podruhé už bych mu asi hned nenapsal.
|
|
Mrzí mě to. Párkrát už jsem něco takového zažila z obou stran. Na ZŠ jsem měla dobrou kamarádku, se kterou jsem trávila hodně času. Pak jsme každá nastoupila na jinou střední. Já se s ní snažila kontakt udržovat, snažila se s ní domluvit sraz, ale ona se vždycky vymluvila na to, že nemá čas. Srazy vždycky odkládala nebo rušila. Přitom ale na scházení se s jinými lidmi čas měla. Mně nikdy sraz nenavrhla, tak jsem s tím po čase přestala taky. Žádné vysvětlení jsem z ní netahala, myslím si totiž, že to z jejího chování bylo zřejmé - zkrátka raději trávila čas s jinými lidmi. Je to smutné, ale stává se to. Někdy se člověk změní a najednou si více rozumí s jinými lidmi než dříve. A chápu i to, že se to člověku nechce říct tomu druhému narovinu, protože to není úplně příjemné a je jednodušší se vymluvit třeba na nedostatek času. Když se takhle vymlouvá opakovaně, tomu druhému to časem docvakne. A i mně se stalo, že jsem časem zjistila, že už si s nějakou kamarádkou nemám moc co říct, protože neustále řešila věci, které mě nezajímaly. Už jsme prostě neměly moc společného. Celkově jsem proti ní nic neměla, jen už jsem neměla potřebu se s ní vídat tak často. A kdybych jí to takhle řekla, moc nevím, jak by to vzala. Takže jsem taky začala odmítat navrhované srazy. Nutno ale říct, že to nebyla nějaká nejlepší kamarádka, se kterou bychom si byly fakt hodně blízké. Tam si myslím, že je opravdu fajn jednat narovinu.
|
|
Čitetel: autorce přeji, aby do toho nepadla. Protože to je konec. Pokud po tom vehementně netoziu, což se zdá, že netouží.
|
|
Tobě totiž v tvých 25 něco zásadního ušlo!! Tvojí kamarádi a vrstevníci se dostaly do stádia, kdy chtějí budovat kariéru, zázemí a rodiny. A na nějaké akce a kamarádění už nemají čas ani energii. Ty si zatím žiješ jako dříve, ale až do toho spadneš, tak budeš mít taky jiný starosti!!
|
Čitatel |
|
|
Tak se pojdme zkamaradit a az zjistim co s tebou je, tak ti to reknu ok?
|
|
Možná by pomohla psychoterapie. Pokud tě to tíží, tak to asi potřebuješ řešit. Jestli je problém v tobě nebo ne, se podle toho popisu nedá říct. Může to tak být i nemusí. Lidé se postupně vzdalují, což asi chápeš. Zrovna včera jsem se bavil se známou o tom, že jsme oba zažili něco podobného a že to může být hodně bolavé. Je možné, že jsi jen věrnější než jiní lidé. Držím palce.
|
|
Zkus se zeptat přímo. Vím, že tohle je disciplína, která ženám moc nejde ať už stojí na jakékoliv straně otázky, ale naděje jen vyzývá. Je ale fakt, že málokdo zůstane, většinou jsou ti lidé v životě jen dočasní i když z toho také nemám radost.
|
|
Bez fotky je tahle zpověď o ničem, jak by řekl klasik.
|
|
Příspěvek porušoval zákony ČR nebo pravidla Zpovědnice - byl odstraněn.
|
|
Píšeš, že jsi s ní naposled někde byla a měla jsi pocit, že sedíš s úplně jinou osobou. Proč tomu tak bylo? Předpokládám, že ona to cítila dost podobně, tedy že už nejste na stejné vlně, a proto nemá zájem o setkávání. Otázkou zůstává proč. A určitě od ní nebylo hezké, že tě nikdy nevzala mezi někoho nového, když ty jsi ji brala kdykoliv to šlo.. Značí to nějaký problém na její straně:) A ano, mnoho lidí se životem jen mihne, ale taky existují pevné dlouholeté přátelské vztahy, které rozdělí až smrt či nemoc. Já jsem na tyhle závěry ještě mladá, ale xkrát jsem to viděla na vlastní oči. Nicméně proč ti ti přátelé vždy zmizí fakt nevím..Ale kdyby se mě někdo zeptal, proč nemám zájem o setkávání a byl by to někdo, kdo mi byl někdy blízký, vždycky bych odpověděla pravdivě. A je hnusné, že oni na to nemají koule. Možná to souvisí s tím pravým důvodem.
|
|
Hm, tak to je tajmené jako hrad v Karpatech. Tak ať se daří. Stejně už máš čas na děti, domácnost a manžela.
|
|
Mák I- nescházeli jsme se zdaleka jen ve dvou, kdykoliv jsem si třeba i našla novou partu lidí, kamarádku jsem vždy začlenila. Často se pak scházeli i beze mě. Jenže když si ona našla nové přátele, nikdy mě nepředstavila. Nikdy mě s nima ven nevzala... A nikdy mi neřekla proč. KocourJarda- vím, že nejde být kamarád se všemi. Jenže mně už nezbyli žádní kamarádi. Lidé přicházejí a odcházejí, u všech jsem to tak nějak chápala. Ale tahle jedna... Inu, doufala jsem,že zůstane. Nebylo to jen takové to povrchové přátelství. Nějak jsem fakt věřila, že tohle vydrží. Bylo mi jasné, že už se budeme vídat méně často než když jsme byly třeba na střední...ale alespoň někdy.
|
|
Něco za tím určitě bude. A nezjistíš to nijak jinak, než když se na to toho člověka zeptáš. Vlastně ani potom to zjistit nemusíš, ale je to lepší než nic. Obzvlášť když je to dlouholetá kamarádka. Jinak je v životě běžné, že lidé přicházejí a odcházejí. Důležité je si uvědomit, jestli má cenu chtít ve svém životě lidi, kteří v něm být nechtěji a jestli má cenu se kvůli tomu trápit. Chápu, že tohle se lehce řekne, než provede, ale časem na to prijdeš sama. Určitě ale existuje spoustu lidí, kteří ve tvém životě budou chtít být a ty jsi ještě dost mladá na to, abys měla čas je poznat.
|
|
Protože si vybíráš pořád stejný typ lidí.
|
|
Asi je scházení ve dvou přestalo naplňovat a začali chodit i s dalšíma. Proč se k nim nepřidáš?
|
|
"Přístup doporučuji aplikovat i k romantickým partnerům." - čili doporučuješ extrémní slizkost a smradlavost. Doporučuješ zrůdně vydávat partnerský vztah za opak toho, čím objektivně je.
|
|
Souhlasím s Katedrou psychologie. Lidi v životě přichází a zase odchází. A někdy mi přijde, že je i potřeba mít místo pro ty, kteří ten život s námi mají sdílet. Nejde být kamarád se všemi.
|
|
To je naprosto přirozené, říká se sejde z očí, sejde z mysli. Za všechno může čas a odloučení, tím se mění žebříček priorit u lidí. Tvým úkolem je ta setkání pořádat bez toho, aniž by si čekala pozitivní odezvu. Doba je zlá, možná je pro ty lidi těžké najít si čas a mít dobrou náladu. Zkus je častěji kontaktovat a motivovat, aby na ty srazy jezdili i po delším čase. Pokud to kouzlo vzájemné touhy se vidět a pokecat pomine a přestane fungovat motivace, pak je na zvážení, zda se na pořádání srazů vykašlat a nechat to prostě být a smířit se s realitou, že to kouzlo vzájemné touhy po setkávání již vyprchalo. Tak to v životě chodí, lidé se setkávájí a rozcházejí.
|
|
Nevím no. Přijde mi, že kdyby člověk přistupoval k lidem podle následující metafory, ušetřil by si mnohé bolesti. Přístup doporučuji aplikovat i k romantickým partnerům. Jsi průvodčí ve vlaku svého života, kde cestující jsou lidi, kteří se tam objeví. Málokdo jede od startu až na konečnou. Většina se tam jen mihne a jede jednu stanici a skutečně málokdo, pakliže vůbec někdo, jede až na konečnou. Ty si musíš užívat přítomnost těch lidí na palubě. Netruchlit, že už vystoupili, protože tak se obíráš o čas s těmi, kteří jsou zatím s tebou na palubě. Dimenzovat mezilidské vztahy na nekonečno je blbost nejvyššího kalibru vedoucí k utrpení.
|
|
|