Cookie Consent by Free Privacy Policy website
Navigační lišta REGISTRACENavigační lišta TABLONavigační lišta STATISTIKANavigační lišta SOUTĚŽENavigační lišta POMOZTENavigační lišta REKLAMANavigační lišta KONTAKTNavigační lišta
Navigační lišta
Horní lišta bez menu
Logo Zpovědnice
Online zpověď Návštěvní kniha Nová zpověď Časté dotazy
Dolní lišta Dolní lišta Dolní lišta
Nabídka voleb Dolní lišta voleb
Zpověď č.1235083, vloženo 26.05.2024 08:16:40 Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
Dokola
Jde se motat v kruhu treba cely zivot? Mne nekdy prijde, ze premyslim stale o tom samem, ze myslenka, co je tu ted, uz tu byla tisickrat. Kdy se clovek rozviji/je sam sebou a kdy se naopak zasekne v kruhu? Bojim se i proto budoucnosti, ze nedokazu nic zmenit.

Zaroven kdyz clovek rezignuje na vsechno vnejsi, tak je to jeste tezsi. Me prijde, jako bych zila dva zivoty. Jeden vnejsi - prace, osobni zivot, lide kolem, to jak se chovam, pripadne aktivity a pak uplne oddeleny zivot vnitrni, ktery ale s tim navenek nema vubec nic spolecneho, prestoze oboji jsem asi ja. Mne ale prave na tech vnejsich vecech uz vubec nezalezi. Nezalezi mi na vztazich, nezalezi mi na budoucnosti, na tom, kde pracuju, co delam a nemam tedy zadnou iniciativu neco delat, natoz menit. Ztratila jsem zajem o vsechno, protoze vsechno je moc prazdne. Nakonec jedine stesti clovek ma, kdyz nalezne svoji dusi. A to jedine bych si prala.

Kde nalezt svoji dusi? A jde to vubec bez propojeni s vnejsim svetem? Nekdy se trochu bojim, co bude a ze uz se nikdy nic nezmeni.
 jesterka Žena  VYMAZAT

Zaslaná rozhřešení Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš, aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj si ji ZDE !
 
29.05.2024 07:19:31
jesterka: No... Já pozoruju tvoje psaní už dlouho a myslím si, že zrovna tobě by to pomohlo. Jestli hodláš nechávat gradovat svůj stav dál, tak to skončí nejspíš hodně špatně. On to není všelék, ale v těch nejhorších obdobích to fakt pomůžeš a hodně. Jen je třeba se rozhodnout a přiznat si, že to jednak nedáš, ale i že chceš, aby to bylo lepší. On totiž člověk žije i s tím, že se nenávidí tak moc, že i chce aby mu bylo hůř, protože se prostě nenávidí.

Zkus to promyslet. Když tak mi klidně napiš do profilu a můžeme to probrat, jestli budeš chtít, protože jasně projevuješ známky dost surový deprese. A ta nejhorší může člověka zbít. Mě už málem zabila 3x.
 Samotááářka Žena40 Kategorie
27.05.2024 16:36:53
Ano: Nevim, jestli si to jeste prectes, jeste jsem chtela odpovedet.

Ve skupinach mezi lidmi to mam uplne stejne jako ty, mozna nejen ve skupinach.

"Taky kdybych byla uplne normální, asi sem ani nechodim, ze."
No proto, uz jsem se lekla, ze jsi normalni:)

No mne prislo, ze delas dost, tak mozna mas tech planu az moc, ale i tak je myslim fajn, ze vyjde aspon neco a ze aspon planujes, to ja se nesnazim o nic.

"Nakonec nedelam nic a prokrastinuju. Je to takovy utek."

Tomu moc rozumim, cloveku se nad tim nechce premyslet, jak nevi co by, nic mu nevychazi atd., tak se radsi zabyva blbostma.

"ale nemam ani zadny kontakt"
Ty nemas ani kontakt na svoji rodinu? To jste se tak odcizili, pokud tam nejsou konflikty? To ja nekdy vidam rodinu zas az moc casto:D

" o mne pry rikal jedne holce na gymplu, ze jsem divna, ze nemluvim. Coz jsem, obvykle si to mysli hodne lidi."

Tak presne tohle o me taky lidi rikali a obcas jeste rikaji.

No jinak diky, udelala jsem si jidlo, trochu poklidila a koukala na hokej:)

Samotarka: Leky neberu, jo mas pravdu, ze serialy privedou na jiny myslenky. Diky.
 jesterka
26.05.2024 23:48:38
jesterka: Potřebuješ změnu.
 Ncnj Muž Kategorie
26.05.2024 21:18:18
Jsi zacyklená v kruhu bolesti a zoufalství. To znám více než důvěrně. Je to něco jako cyklon. Já to mívám i v pořádně bouřlivé podobě plné zloby, ne vzteku, ale doslova zloby. Jestli nebereš léky, tak teď je čas na to jít si o ně říct. Právě teď. A taky k psychologovi, protože teď ti věřit budou.

Nevím co na tohle jinak poradit. Já vždycky zalezu do nory a počkám, až se ten cyklon přežene a nebe se vyčistí. Dost na to pomáhá koukat na seriály. Číst mi nejde, ale koukat na seriály jde. Prostě se odreagovat, být na moment někdo jiný alespoň skrze příběhy.

Nebudu ti tu cpát do hlavy voloviny jako: umět se těšit z maličkostí, nikdy neztrácet naději, zaměstnat se a nebo to slavné mojí matky "tak se koukej uklidnit". :D Nebo už bereš léky? Jaké?
 Samotááářka Žena40 Kategorie
26.05.2024 18:32:27
Tat vidis, aspon to nekoho pobavilo, takze to melo smysl, i kdyby me nevzali :-D

Ano, chaoticka jsem hodne! To sedi :) Ale jinak ne, nemam rada houfy lidi, takže v nucenem kolektivu se neprojevuju, spis si nekdy nekdo ani nevsimne, ze tam vůbec jsem, bych tak rekla. Nejak nevím nikdy, o cem se se skupinou bavit, kde najit mezirku v te jejich konverzaci, abych taky neco rekla. Kdyz jdu nekam solo, je mi to jedno a klidne se ptam kohokoliv na cokoliv. Tam vim, ze se za tri minuty rozloucime a uz se nikdy neuvidime. Navic se na neco ptam, nepovidam si moc. Ale třeba ve skole nebo v praci, jak se to tam zacne skupinkovat, tak to je konec. Ja totiž nikdy do zadne skupinky nepatrim. Taky kdybych byla uplne normální, asi sem ani nechodim, ze.

A ano, placam se na miste. O tom jsem tu uz taky psala, ze bych vlastne chtela vsechno, ale moc mi to nejde. Nejde to totiž vsechno delat zároveň nebo nejak blizko sebe, takze pak vidim, ze to nepujde, prehlti me to, vystresuje, no a dal to asi trochu znas... Nakonec nedelam nic a prokrastinuju. Je to takovy utek. Fajn, premysleni o tom, jak to udelat, je uz neunosne, tak otevru radeji zpovednici, vypnu mozek a budu dělat, ze nic.

S rodinou se nestykame, teda spis oni se mnou (bratr, rodixe atd). Tihle by proti me asi nic nemeli, ale nemam ani zadny kontakt a ten jakoze "bratranec" o mne pry rikal jedne holce na gymplu, ze jsem divna, ze nemluvim. Coz jsem, obvykle si to mysli hodne lidi.

Dobrou chuť!
Smajlík  ano
26.05.2024 16:17:03
Ano: Tak to me rozesmalo ten pohovor, to si te urcite minimalne zapamatujou:D To vypada na dost neformalni pohovor, jeste prej jestli tam nemaji lepsi otazky:D A nejlepsi to upozornovani, ze prej jsi v Cine :D No fakt me to pobavilo. Tak uvidis, snad budes mit stesti, pri nejhorsim mas aspon veselou historku:)

Jinak ja si te predstavuju spis jako veselou, akcni, trochu chaotickou a ztrestenou, vubec ne nemluvnou, vystresovanou a ze se neprojevujes, ale asi je muj odhad mimo, no, jako vzdy:) No minimalne jsi odvazna ze tak cestujes a aspon se k necemu dokopes. A tobe nekdy prijde, ze stojis na miste a ze se placas jo? Vsak jsi uz toho tolik poznala.

Tak to je pekny, ze to mate v rodine, to pak musi byt zajimavy vypraveni, jestli se treba vubec nekdy sejdete:)

No nic, jdu si nakoupit jidlo a neco udelat, piskoty uz mi nechutnaj a je mi spatne z hladu :D
 jesterka
26.05.2024 15:40:22
Ja se mezi lidmi nijak neprojevuju, jenom mlcim, jenze taky mi nekdy chybi lidi a projevit se. Naopak se ale mezi lidmi citim jako ve vezeni. - tak pod to bych se taky podepsala.

Ale vlastne to muzu asi popsat i tady. Uz tak ti to tu spamuju! Ten první vecer se mi nemohli dovolat pry. Sedela jsem v kreci pred monitorem a po pul h mi nabidli jiny termin. Chvili jsem z toho byla rozladena, protoze jsem se bala, ze me vyradi, protoze dovolat se normalne slo. Půjčila jsem si schvalne tablet "pritele", aby zavolali na jeho cislo, protoze svoje se mi zaregistrovat nepodarilo. Navic jsem uz mela program na dalsi den.

Nakonec me v ten dalsi den chytli venku, coz bylo lepsi nez v buse, cehoz jsem se uprimne obavala. Zaroven jsem uz ani neverila, ze zavolaji. Byla jsem do toho hozena z minuty na minutu, tak jsem se projevila velice autenticky ve sve chaoticnosti. Stala jsem venku pod striskou v dešti mezi dalsima lidma. Zatímco jsem premyslela uvnitr v mozku, tak moje pusa pochopitelně mlela nake blbosti a taky jsem premyslela nahlas. Takove to "ja vim, ze je to indicke cislo, ale ja jsem v Cine. Pouzivam ted mobil kamarada. Moje cislo mi neslo zaregistrovat na ten...noo.. WeChat..ne vlastně..pockat..umm.. jak se jmenuje takhle aplikace pres kterou volame? Zacina to na taky na w, ne? Joo, no anoo, WhatsApp!!".. no, takze ze zacatku to bylo nejak takhle. Hned první otázka pitomost, pry at ae nejak predstavim..tak jsem zacala tim, ze jsem v cine, coz asi teda vidi. Pak jsem přemýšlela a zeptala se, jestli tam nema nakou lepsi otazku, vic konkretni. Tak on ze lidi obvykle mluvi o tomto nebo o tom tak ja do toho skocila ze jo, tenhle bod je dobrý, o tom budu mluvit! Pak sem rekla neco o Taiwanu a pomluvila sem Cinu (vse naprosto pravdive podle toho, jak to citim), tak me upozornili, at jsem opatrna, ze jsem ocividne venku. Pak se zeptali, proc jsem si vybrala zrovna tuhle univerzitu a ja první, co ze me vypadlo, bylo, ze jsem hledala neco za rozumnou cenu. Pak jsem to nastesti i nejak rozvedla... A nakonec jsem i zuzitkovala to, co jsem si cetla, nejake fakta, cimz jsem ocividne udelala radost, ale porad me upozornovali, at jsem opatrna, ze jsem v cine!! Nakonec jsme se ale spolecne zasmali a byli moc příjemní:) Taky jsem se jich behem toho zeptala, jak mi to zatim jde :-D Uz tak jsem mela problemy s odevzdanim a teď s tou online dosazitelnosti..no, mozna mam sanci, ze si me nejak zapamatovali (at uz v dobrem, nebo spatnem).
Smajlík  ano
26.05.2024 15:15:04
Ja se toho popravdě taky bala, proto jsem otalela a prvni brala jen ctvrtku tabletky, coz by nebylo účinné pry ani pro male děcka. Pak jsem presla na normalni davku (na jednu pilulku), ale bylo to fakt OK. Nerekla bych, ze me to otupilo, spis jsem neztracela cas depresenim a mela jsem více energie, mnohem vice! A tu jsem pak byla schopna i nejak smysluplne zuzitkovat :)

My to asi mame nejak v rodine. Z druhe vetve muj jakoze "vzdaleny bratranec" (nevim presne, kdo to je) zil par let v Australii (behem kovidu), procestoval tu asijske zeme a ted je v J Americe. Zas tak moc se teda nebavime, tak jen obcas vidím fotky na FB. Jeho "teta" (nebo kdo to vlastne je) taky porad cestovala a studovala, az ve 40 omylem otehotnela s cizincem, ktereho si pak vzala a ted chvili zili někde asi v Anglii, pak v Německu a uz ani nevim, kde jsou ted. Taky mam kolem sebe podobne lidi, takze je to pro me docela normalni. Navic oproti nim se citim jako nejvetsi luzrice. Bud procestovali celou zemekouli, nebo studovali na Harvardu atd, jeden kluk, co ho znam, ted dela pro NATO treba. Ja se spis porad jenom tak placam..

Jinak prokrastinace, nerozhodnost a stres všude je přesně to, co me taky docela dobre charakterizuje :-D nedokazu se poradne pro nic rozhodnout, proto nejspíš stojim jenom na miste a nic z toho.. ale ja zadne doma nemam, takze se prave nejlip citim v zahranici pri objevovani noveho.

Jak vidis, nedokazu nic popsat par kratkyma vystiznyma vetama, takze bych rekla, ze by ten pohovor byl na dlouho, tak to zkusim hodit do zpovedi :)
Smajlík  ano
26.05.2024 14:46:37
Soraya:" jako bys všechno dělala jen protože se to má"

Jenze kdyz to tak delas cely zivot, tak ani nevis, co je "autenticke", nebo co vlastne udelat jinak... Kdyz neumis byt prirozena nebo vic sama sebou, tak to proste nejak nejde.

Ja se mezi lidmi nijak neprojevuju, jenom mlcim, jenze taky mi nekdy chybi lidi a projevit se. Naopak se ale mezi lidmi citim jako ve vezeni.
 jesterka
26.05.2024 14:43:00
Ano: AD bych se bala, prave proto, ze tak otupuje. Taky si pripadam jako robot, ale energii nemam, spis naopak.
Hlavne, ze ses z toho dokazala dostat a ze zkousis porad nove veci, to je pekne.

"Ja si treba nedavno poslala prihlasku do budhistickeho chramu na Sri Lance."
No ty jsi vazne neuveritelna, opravdu nelenis:) To uz si skoro ani nedokazu zapamatovat, kde vsude jsi byla a kam jsi jeste chtela:D

Zmena by mi opravdu bodla, jsem ve meste, kde je plno lidi, vsude musis dojizdet a nemam to tu rada. Praci uz taky chci dlouho zmenit a placam se ve vztahu, ktery nikam moc vlastne nevede. Jen jsem takovy pasivni a nerozhodny clovek, vsechno me stresuje, vsechno je velky problem, prijdu si neschopna a nepouzitelna a nejvic "v klidu" jsem doma. Proto se mi ani do niceho moc nechce.

Urcite to tu nespamujes, sama jsem se te prece zeptala, ale klidne o tom zpoved zaloz, at si to prectou i ostatni:)

Jej tak to jsem rada, ze tak hrozny prokrastinator nejsem sama:)
 jesterka
26.05.2024 14:28:08
Mně připadáš vyhořelá, jako bys všechno dělala jen protože se to má a ve vnějším světě jsi úplně neutentická. Byt autentická ale znamená si ve vnějším světě lecos zkomplikovat, není to pro sraby, mám s tím osobní zkušenost.
 Sorayaaa
26.05.2024 14:13:26
Jinak sileny prokrastinator jsem taky!! Zmuzu se jen max na nejake to presunuti z jednoho mista na druhe a neco pro to malo udelat, aby bylo kam se presouvat. A marnost zivota prozivam taky kazdy den, akorat se to ted da nejak korigovat v rom smyslu, ze dokazu zit a normalne se najest a nekam treba jit.
Smajlík  ano
26.05.2024 14:09:58
Tak hodne mi pomohly AD, uz jsem pak nemohla brecet, nedojimalo me zkratka nic, byla sem spis jak robot, minimalne teda na zacatku. Mela jsem tak novou energii, kdyz jsem ji neztracela narkem nad zivotem. Tu jsem pak promenila v motivační dopis a par naslednych pohovoru a nahodou to vyslo! Ona to byla nejspis i reakce na to, ze jsem si neco malovala, ale ztratila jsem uplne naprosto vsechno (kvuli tomu kovidu). Behem toho navic bylo nemozne najit praci, takže kdo by byl nejak normalni nebo nateseny jako bezdomovec bez penez a bez lidi okolo.. Tou cestou jsem prave ziskala novy domov (provizorni misto, kde jsem mohla bydlet = hotelovy pokoj s all in) a ziskala jsem i penize. Navic jsem potkala spoustu zajimavych lidi. A ja opravdu miluju more a teplo, takze zajit si po obede na plaz, od ktere jsem bydlela v podstatě 8min chuze, to byl splneny sen.

Stěhovat se lze i v ramci CR nebo klidně SK, pokud nejsi cestovatelsky typ. Proste cokoliv, co te vyhodi z toho stereotypu. Klidne odjed na mesic dobrovolnicit nekam do zambie. Ja si treba nedavno poslala prihlasku do budhistickeho chramu na Sri Lance. Asi bych zkusila uplne cokoliv noveho nebo neco zacit delat jinak. I kdyz ona je to opravdu jenom moje osobni zkusenost, nemusi to fungovat na kazdeho. Treba by ti to ani vubec nevyhovovalo. Kazdopadne neco jako treba jit v noci na 20min pozorovat hvezdy nebo si zaridit novy krouzek nebo podobnou blbost..
To neni tak radikalni a dokazes posoudit, jestli je to cesta i pro tebe.

Ano, o pohovoru muzu nakonec i napsat nejakou zpověď, abych ti to tu nespamovala zbytečně:-D Neprosvihlas zatim nic :)
Smajlík  ano
26.05.2024 14:02:38
Vezensky kolacek: "Říká se tomu "být vědomý""
"Dostat se k té duši, jak jsi psala. Cíleně, ne jen náhodně."

No to je pekny, me by prave zajimalo, jakou technikou nebo jakym zpusobem k tomu na te terapii doslo? Nasledkem ceho jsi zacala pocitovat zmenu?
 jesterka
26.05.2024 13:51:36
jesterka: Pro mě je to už pravěk, protože to žiju už dlouho. Říká se tomu "být vědomý". Jsi schopna zjistit, co se v tobě právě odehrává, jakou to má příčinu a jak to vyřešit.
 Vězeňský koláček
26.05.2024 13:47:46
jesterka: Dostat se k té duši, jak jsi psala. Cíleně, ne jen náhodně.
 Vězeňský koláček
26.05.2024 13:42:09
Ano: Nojo, ja nejsem takova cestovatelka, jako ty:) Ani ses tu nepochlubila, jak dopadl pohovor, jestli jsem to zas nekde neprehlidla:D

To sis teda zazila veci, to nepochopim, ze nekdo ma etapu, ze je to spatny a pak najednou se to zmeni a je to dobry. Pro me je to spis takovy trvaly stav. Jo taky jsem se uz par dni nemyla a necesala a misto obeda jsem jedla prosly piskoty :D Jsem hrozny prokrastinator, nic se mi nechce. Jenze ja to tak mam furt, nemam snad zadnou vuli neco s tim udelat. Nevim, jestli by na tom jine prostredi neco zmenilo, ja jsem stejna kdekoliv. Ale vnejsi podnety jsou potreba, to mas pravdu.

Ohava: V tom nejsi sam, take jsem svoji dusi citila nejak vic pred mnoha lety. Kez by to tak slo vratit zpatky.

Vezensky kolacek: A v cem ta zmena na te terapii spocivala, co te to naucilo?
 jesterka
26.05.2024 13:14:48
Zmen prostredi!! Nebo prijed za mnou na navstevu. Zmena prostredi by mohla mit za nasledek jine/nove podnety, a twdy i jine/nove reakce. Nebude to ten samy stereotyp, co doposud. Snad by to pomohlo k jinym myslenkam. Teda prestehovat se, zmenit praci, najit si nové lidi atd.

Ja mela deprese, sebevrazedne myslenky, sebeposkozovala se, chodila k psychiatrovi.. behem kovidu jsem prisla o vsechno. Byla jsem v podstatě bezdomovkyne bez niceho, kdybych tehdy nemohla zůstat u jedne osoby, se kterou to vsak nakonec taky znamenalo dost peklo a mozna i prispelo k mentalnimu vyhoreni. Prasky mi dost pomohly zacit neco delat. Tehdy jsem se uz budila se slzama v ocich, ani jsem nejedla, tri dny jsem se necesala, nemyla se, jen dojit na zachod pro me byla vyzva. Pak se mi to cele nejak zablokovalo tema praskama a prinutila jsem se k nake aktivite, ziskala prilezitost a odjela do Afriky. Byl tam malicky ostruvek, kde se skoro zastavil cas. To me dost nakoplo. Doporucuju teda z vlastní zkusenosti velkou zmenu.
Smajlík  ano
26.05.2024 13:13:49
Klidně at tam jde, mě už nepomůže nic, svět mě zabil
 Ohava šeredný
26.05.2024 13:10:45
Nevím, jak to funguje u jiných lidí. Já kontakt sama se sebou a se svou duší taky neměla, dokud jsem se to nenaučila na terapii. Myslela jsem, že to zažít nelze, ale trochu jsem tomu přece jenom věřila, protože jsem cítila, že bez té víry to nedokážu, že to bez toho nemůže fungovat. Byla jsem na tom ale hodně zle, a proto jsem na tu terapii šla. Tebe, myslím, ještěrko, nic nepřesvědčí, abys něco podobného zkusila.
 Vězeňský koláček
26.05.2024 13:01:03
Když si vzpomenu, jak jsem byl oduševnělej jakožto malej fakan a jak mě ten svět zabil...
Smajlík  Ohava šeredný
26.05.2024 12:53:19
Zahradnice: Tak to si zas nemyslim, ze nejaka "tupa" zabava je vylozene neco spatneho, ani tomu konzumu se uplne nevyhnes, i kdybys chtela. Nikdo nemusi byt furt v prirode, cist basniky a moudre filozofy...

Jenze ja mam problem takovy, ze i v prirode citim prazdnotu, i u knizky citim prazdnotu... Proto pisu, ze na nicem vnejsim nezalezi. Nekdy to proste prijde, prestoze zrejme z nejakych podnetu z vnejsku a z mezilidskych vztahu, ale ne proto, ze si zajdu do prirody...

Proto nevim, kde tu svoji dusi hledat..
 jesterka
26.05.2024 12:35:47
Ještě vkládám text k tématu, který jsem četla a hodně mě oslovil. Týká se to právě otázky, jak najít a poznat svoji duši:

Buďte sami v tichu, nejlépe pravidelně. Pokud vám to není příjemné, vydržte to. Brzy si na sebe zvyknete a bude to lepší 😃 Dokázat vydržet sám se sebou bez vnějších podnětů je důležité.

Pozorujte své myšlenky. Udělejte si v nich pořádek. Buďte trpěliví, pokud na to nejste zvyklí, možná dlouho nebudete vnímat pokrok, ale časem to přijde.

Vnímejte své tělo, naslouchejte mu. Dýchejte. Pečujte o tělo celkově, nejen o vzhled. Na vztahu k tělu si můžete dobře uvědomit, kolik pozornosti věnujete vnějšímu vzhledu a kolik vnitřnímu fungování.

Snažte se nevytěsňovat nepříjemné věci z vědomí. Když nedopatřením rozsypete v kuchyni mouku, taky ji tam nenecháte ležet navždy, ale zametete to. Uklízejte tímto způsobem i ve své mysli.

Buďte svým vědomím přítomni tomu, co právě děláte. Tak skutečně žijete.
Choďte do přírody. Buďte přítomni, pozorujte, naslouchejte. Čistá příroda udělá obrovský kus práce za vás, stačí tam jenom být.

Najděte si nějaký morální kompas. Pozor, nikoli v dnešním světě, kde jsou standardem kompasy cinknuté s falešnou střelkou směřující k jihu. Hledejte mezi starými filozofy, knižními hrdiny, ve fantasy světech. Najděte si něco, co s vámi souzní a je to zcela oddělené od současného světa. Něco většího, k čemu se můžete vztahovat. Řekla bych, že bez toho se moc nepohnete, protože materialismus se neustále bude snažit strhnout vás zpátky do svých spárů. Potřebujete nějaký alternativní hodnotový systém, který přijmete za svůj.
 Zahradnicee Žena36 Kategorie
26.05.2024 12:32:13
Tohle je pro mě zatím nejzajímavější zpověď tady. Rozumím, o čem píšeš. Prázdnota je podle mě největší problém dnešní společnosti, akorát že většina lidí to nevnímá. To, že si to uvědomuješ, je nejdůležitější první krok k Tvé vnitřní proměně.
Chodíš ráda do přírody? Tam je pro mě nejjednodušší navázat kontakt se svou duší. Jen tak se procházet, nebo si někde sednout, pozorovat a být. Mám kamaráda, který kontakt se svou duší nachází v umění - hudbě, obrazech, poezii... Těch cest je asi víc. Ještě mě napadá tradiční východní cvičení - jóga nebo bojová umění.
Každopádně můžeme si říct, kde duši nenajdeš: v konzumu, přetvářce, povrchních vztazích. Většina lidí dnes přebíjí prázdnotu, aby ji nevnímali, zahlcujou svou mysl všema těma zbytečnostma, od nakupování pro pocit euforie, koukání na tupé seriály až po vypíjení si mozku v hospodách. Neříkám, že občas něco takového taky neudělám, to víš, že jo. Ale důležité je každý den se aspoň chvilku věnovat něčemu, co Tvoji duši obohatí. Zkus přemýšlet, v čem to duševní obohacení pro sebe vidíš, a zkus to pravidelně dělat.
 Zahradniceee
26.05.2024 12:28:50
Ohava: Tezko rict, ja to moc "fakticky" popsat nedokazu, vim hlavne pocitove, co tim myslim. Asi ne nic vyjimecneho, proste jen to, kdyz jsi sam sebou, nebo kdyz tvoris, kdyz vnimas neco jako svoji podstatu jakoby nezavislou na tom, co je navenek.. Nevim no, duse je pojem takovy trochu abstraktni a presto nevim, ktere slovo by to lepe vystihovalo..
 jesterka
26.05.2024 12:25:25
ještěrka: Tak to je drsný, kámo. Nemít tu možnost to jakkoliv ovlivnit.
 Vězeňský koláček
26.05.2024 12:16:56
Ahoj,

určitě to lze se celý život točit dokola.

Problém je, že ona žádná "správná cesta" neexistuje.
Všechno je jen jakási sázka.

Já jsem už dlouho v módu rezignace. To mi poskytlo určitý nadhled.
Nastalo sice smíření, opadly snahy v cokoliv, ale - rozhodně to nepřináší štěstí. Takové to, po které prahne duše.
 smutný-člověk Muž33 Kategorie
26.05.2024 12:15:25
Vězeňský koláček: Tak to je tezky, vychazi to vetsinou z urcitych situaci, mezilidskych vztahu, zdanlive bezvyznamnych, ale vzdy bez moji iniciativy. Prave kdyz citim svoji dusi, uvedomuji si oddelenost od vnejsiho sveta a ze na nem nezalezi, jenze prave jen z podnetu z vnejsiho sveta prichazeji ve vyjimecnych chvilich ty impulsy, kdy nasledne citim svoji dusi. Proto pisu o tom, ze bez vnejsiho sveta, ac je v podstate bezvyznamny, to nejak nejde.. Nakonec jenom duse muze dat vnejsimu svetu vyznam.

Takze jen cekam... Jenze je to nejak dlouhy, bez duse je vsechno tak prazdny..
 jesterka
26.05.2024 12:08:07
jesterka : čemu říkáš duše - myslíš nějaký pocit "přesahu", nebo jak se tomu říká?
Já tohle vnímal tak do 15, pak na střední jsem asi psychicky vyhořel a dnes už do dokážu vnímat jenom jako vzpomínku a to ještě jenom jednou za uherskej rok v půlsekundovým záblesku.
Takže asi s věkem je to prostě už jenom horší.
 Ohava šeredný
26.05.2024 11:58:43
jesterka: Tak když ji zažíváš na chviličku... Víš, jaké tam jsou zhruba podmínky... Umíš tomu jíst naproti? Bo jen čekáš?
 Vězeňský koláček
26.05.2024 11:41:45
Vězeňský koláček: Tak nevim, jak to beres ty nebo jak to maji jini lide, ale ja poznam, kdyz citim svoji dusi. Tak proto vim, ze na nicem jinem nezalezi.

Lidi porad rikaji, co vsechno musis zmenit, ale to jedine, na cem zalezi, ma clovek uvnitr. Jen je otazka, jestli da k tomu uvnitr dostat i bez toho vnejsiho?

Jenze moje duse mi unika a ja nekdy i zapominam, ze jsem ji mela a prijde mi to jako neco vymysleneho, nerealneho. Chtela bych ji zpatky a citit ji porad, ne jen vyjimecne na chvilicku.
 jesterka
26.05.2024 11:30:23
Já znám puberťáky, dokonce vdané i ženaté, kteří jsou v začarovaném kruhu pořád, za což si mohou sami, protože vletí do manželství bez rozmyslu, tudíž bez zkušenosti, ten život to vidí, jaká jsou to telata, tak je z ráje přehoupne do pekla, jelikož v pekle uvidí ty chyby, které dělají, v ráji je nemohou vidět. Jít do něčeho po hlavě to je asi jak skok z 10. patra paneláku na beton. Někdo zůstane hlupákem celý život, protože mu to tak prostě vyhovuje, jiný na sobě pracuje a jde do všeho z rozmyslem. Lidi se hrnou do svatby, aniž vůbec tuší, co takový závazek obnáší. A pubertální lidé bez zkušeností to opravdu nemohou vědět. Dnes je zvrácená doba, je to tak. Každý se žení a vdává už v ranném věku bez zkušeností, což dopadá špatně, viz evropské žebříčky rozvodovosti. Každé druhé manželství v ČR se rozvádí, a proč? Protože lidi absolutně nerozumí problematice společného života takže člověk se bude točit v bludném kruhu do té doby, až si sám příjde na to, jak z něho ven. Na dialýze totiž měli pocit, že se jim vše musí nalívat do hlavy. Umění je si ale na věci přijít sám, jedině tak si je člověk uvědomí a může je i napravit.
Smajlík  železnice jinak Muž30 Kategorie
26.05.2024 11:11:42
Radit ti na dálku je nad lidské síly, zvlášť, když neposloucháš. Smyslem tvého života má být spokojenost, takže číhej na tisíce pěkných okamžiků, kterými jsi denně neustále obklopena; slepotu a jejich odmítání si nepěstuj.
 Teremtete
26.05.2024 10:56:49
relax:
normálně mě hud. odkazy tady většinou naserou, tohle mě nenasralo.
Smajlík  Jedet Rojka Muž22 Kategorie
26.05.2024 10:29:09
Všechno je pořád dokola. I akordy v muzice. Přesto si ten kolovrátek znovu rád poslechnu.


https://www.youtube.com/watch?v=f9uvKkslPhI
Smajlík  relax
26.05.2024 09:18:30
Odpověď je úplně jednoduchá - láska.
Je úplně jedno, k čemu, ale právě ta dává smysl životu.
 čtenář.
26.05.2024 09:11:18
https://youtu.be/kEr5UslzV8Q
 Psycholog psychiatr Muž71 Kategorie
26.05.2024 08:46:51
Kdesi jsem četl, že 80% toho co žijeme a jak žijeme je nám dáno, ať už geneticky tak karmicky a 20% jsme schopni ovlivňovat svou vůlí. Někdo mi tady psal, že je to blbost, že 80% neovlivnitelného je příliš, ovšem já si naopak myslím, že je to ještě málo, možná to má někdo i tak, že 95% nic neovlivní a pouze 5% má ve svých rukou. Proč by jinak bylo na světě tolik nešťastných lidí, že? Kdyby jsme měli větší část našeho osudu ve svých rukou, pak bude většina lidi šťastných a radostných, denně bychom na ulici potkávali rozesmáté a veselé lidičky, co by se s vámi dali hned do řeči a euforicky by popisovali svůj dosavadní průběh života jako ráj na zemi a říkali vám, jak jsou šťastní, jak jde všechno podle jejich plánů. Bohužel, není tomu tak! Jsme všichni jen loutky v rukou našich osudů. Myslím, že po padesátce, čili po padesátém roku života tohle dojde většině z nás, že je zde spousta věcí a událostí, kterým vlastně vůbec nerozumíme a nevíme proč se nám vlastně dějí a jakou mají souvislost s minulostí náši a našich předků.
 Pater Noster
26.05.2024 08:40:43
Napsala jsi, že jediné štěstí člověk má, když nalezne svoji duši. To je teorie, nebo jsi to zažila?
 Vězeňský koláček
26.05.2024 08:21:54
Mnoho lidí promarní svůj život. Je to vidět všude kolem, jak někomu stačí jedna rutina pořád dokola. Pořád ten člověk opakuje ty samé chyby.

Když o tom přemýšlíš, děláš první krok pro změnu. To je dobře. Jen nesmíš zůstat jen u toho přemýšlení.
 Disonance Muž35 Kategorie



Přidání rozhřešení Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
TVÁ PŘEZDÍVKA:

OPIŠ BEZPEČNOSTNÍ KOD:
Captcha

Tento inzerat koupíte on-line od 100 Kč.
Přidej inzerát on-line od 100 Kč
TEXT ROZHŘEŠENÍ:

PŘILOŽ SMAILÍKA:
Smail Palec nahoru Smail Hrozící Smail Drží palec Smail Není to důležité Smail Dostaneš do huby Smail Smutný Smail Cože?? Smail Safra Smail Pusinka
jupííí tak bacha držím palec to je fuk tumáááš ach jo no nééé ?! safra mmmuc
(žádný )


Změňte svoje cookies preference

Nejlepší chorálová skupina světa... GREGORIAN 2020 ...20th ANNIVERSARY WORLD TOUR.

REKLAMA
Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk

SLEVA 100 Kč