Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Tak se matce nesvěřuj, že jsi byl u otce a je klid. Je ti 40 a neumíš z toho vybruslit? Oni se nezmění, už jsou staří. Vztah udržuj s oběma.
|
|
|
|
Tohle nechápu. Tohle bych svým dětem nikdy neudělala. Rozvést se, když spolu už nejsme šťastní? Jasně. Ale proč tím ještě víc ničit děti. Oba jsou tví rodiče.
Asi hych si s oběma důrazně promluvila a dala jim najevo, že tohle snášet dál nehodláš. Mami, je to můj táta a budu za ním chodit, tečka. Tati, je to moje máma, neomlouvej ji přede mnou.
|
|
|
|
Jsi dospělý, svérázný, můžeš si dělat, co chceš. Nějak slušně a klidně jim vysvětli, že chápeš jejich situaci, že tě mrzí, jak to mezi sebou mají, ale že je máš rád jako jednotlivce a ať si neberou osobně, že toho druhého navštěvuješ, že to neznamená žádný podraz.
|
|
|
|
Asi bych jim diplomaticky naznačil, že by si měli uvědomit, že já si je jako rodiče nevybral, a že když už spolu chtějí válčit, měli by chápat, že já se do jejich války zapojit nehodlám...že mi ke štěstí bohatě stačí toho být svědkem...
|
|
|
|
Pokiaľ ty máš dobrý vzťah s obidvomi, tak sa normálne stretávaj s obidvomi a ich vzájomné animozity nerieš. Jedného pred druhým nespomínaj v miere väčšej než nevyhnutnej a keď ťa bude jeden huckať proti druhému rázne to zatrhni.
|
|
|
|
V pořádku to určitě není. Ale je možný, že tvé matce ani tvému otci to prostě nikdo nedokáže vysvětlit, že oni dva jsou dvě "oddělené jednotky" x let po rozvodu a že by tě neměli obtěžovat nějakýma výčitkama.
Neznám ani jednoho z vás, ale dle toho, jak jsi to popsla, si myslím, že v tomto případě by nepomohly ani konzultace s psychologem. Dle tvého popisu by to víc potřebovala tvoje matka. Ale pochybuju o tom, že by jí někdo dokázal přimět, aby to s nějakým psychologem rozebírala.
Pravděpodobně se asi časem smíříš s tím, že buď budeš před rodiči tajit, že jsi byl u druhého rodiče nebo budeš "nucen" poslouchat dál různý výčitky.
|
|
|
|
Normálně jim řekni, že jsi dospělý a jejích konflikty nemíníš řešit. Že se můžeš bavit s kým chceš a kdy chceš. Že ti jejich nenávist kazí život.
|
|
|
|
Neznáme podrobnosti, těžko soudit zda jeden či druhý má větší pravdu, zda se jeden z nich v jejich vztahu nezachoval nečestně a špatně a druhý to odnesl.
Pokud se ten vztah rozpadl vinou obou jak to tak většinou bývá, tak jsou oba manipulátoři a sobci, myslí více na své ego než na dobro svého dítěte, které má rodiče 2.
Jo jak je tenká hranice mezi láskou a nenávistí, to mě vždy děsilo.
|
|
|
|
Tak u nás je to podobný.
Několikaletý divoký rozvod, 3 děti v mé péči, teď už plnoleté.
A jaké vztahy máme?
Já se s ex nenávidíme, a děti si můžou vybrat.
Ex má prý na mě občas nějaký pindy, a mě je to jedno.
S dětmi to mám fajn, a to je pro mě důležitý.
|
 Čitatel |
|
|
|
40 
44 
