Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
V podstate mi vadi pamet, ze neni co byvala a nasrotit se tuny dokumentace je tezsi. Jinak to davam v poho. Trochu mi to zacala komplikovat artroza kycelniho kloubu 2 stupne. Ale clovek si zvykne na bolest, pokud vi co to je a neni to nejak fatalni.
|
|
|
|
Veela: 40 x za měsíc! :D
Ne, asi je to rébus: od svých 40 let chodím každý rok
Myslím, že VZP doporučuje jednou za 2 roky. Mě zve praktička každý rok.
|
|
|
|
Matouch: Od roku 40x za rok?
|
|
|
|
Snazim si ho honit pomalejc, abych si nezlamal ve stari kustky v zapesti.
|
|
|
|
Nijak. Snad jenom nedělám prasárny ve stravování, nehuntuju se, v létě plavu a když můžu chodím pěšky. Na prevenčky chodím už cca od 40 každý rok.
Akorát nevím, jestli není lepší tohle dělat naopak.
|
|
|
|
Na to už je pozdě ... a připravovat se na smrt, na to je zase brzo.
Tak se raděj připravuji na spaní...
|
|
|
|
Ale jo, preventivky u lekare s ohledem na rodinne predispozice, lehka uprava stravy, jinak asi nic. Nasyslil jsem nejaky majetek, nejake investice take mam, mensi pasivni prijem, takze s financema ok, v nouzi neco prodam. Brzdit se nic nesnazim, cas ukaze.
|
|
|
|
Ne.
|
 Dík. |
|
|
|
Ideálně být max. aktivní tak do 70-80 let a cítit se stále mladý. Mít takové nastavení v hlavě už dlouhodobě. Stejně tak soupeřit s vrstevníky a vždycky se snažit být v lepší formě a mít lepší život než vrstevníci ve všech směrech.
|
|
|
|
Znáte to jak lord na svých devadesátých narozeninách pronášel proslov:
"Stáří má mnoho předností..."
...
delší ticho...
...
"Ale zrovna teď si nemůžu na žádnou vzpomenout."
|
|
|
|
Stáří je jenom výmluva pro lenochy
|
|
|
|
Ggrrff: Wau tak to všechna čest, muž myslící mozkem místo penisem je ohroženým druhem.
|
|
|
|
Zatím to nijak neřeším, jen sleduju usazování cholesterolu v cévách a žeru prášky na toto i na tlak. Jinak na 55 myslím celkem dobrý. Asi na mě jde druhá míza, manželka mi jen všechno vyčítá, tak občas chodím s jednou devatenáctkou na kafe. Je to zábavné, ale více to rozvíjet nechci. Na to ji mám moc rád, aby si začínala se starým dědkem.
|
|
|
|
Zacal jsem tim, ze si zbyle vlasy na hlave pravidelne barvim.
Taky jsem si koupil duchodky.
A vakuovou pumpu.
|
|
|
|
Nebojím se stáří a ani se ho nesnažím nějak oddálit. O své zdraví pečuji přiměřeně a budoucnost nějak moc neřeším
|
|
|
|
No jo, snažím se... konec konců už to nemám tak daleko. Jóga je podle mne skoro ideální nastoj na to stáří - sice hlavní prospěch z ní je tady a teď, ale jako vedlejší efekt si myslím, že je na péči o stáří dost dobrá. Hlavně proto, že na rozdíl od všelijakých sportů ji člověk může cvičit i v pokročilejším věku (aspoň doufám). K tomu to chce trochu dbát na výživu a životosprávu, no a taky na nějakou náplň života a vztahy s blízkými, aby nás trochu těšil.
A někdy mi připadá ještě lepší prostředek péče o sebe či-kung. Ona jóga té životní energii taky věnuje pozornost, ale možná jsou hůř dosažitelné ty konkrétní postupy, které originální jogíni znali... K nám se dostává spíš buď jen fyzické cvičení, nebo meditace - ta spíš přes buddhismus.
Kdosi řekl, že ještě že to stáří příchází postupně - kdyby to na mladého člověka přišlo všechno najednou, tak se z toho zhroutí nebo zblázní. Já si to svoje stárnutí nějak ani neuvědomuju... Ale postihuje mě to, hlavně takhle po ránu. Jinak konkrétně mě to omezuje v dosahu chůze. Za mlada jsem dal i padesát kiláků, dnes tak do těch deseti a to už mě docela bolí klouby. I když teda kamarád měl ten stejný problém, a dostal kovové klouby - a zase jezdí lyžovat do Alp, a to je skoro o deset let starší než já...
|
|
|
|
Pri rozhovore s mladymi o buducnosti, casto pocujem vetu: " Mne na dalekej buducnosti uz nezalezi, lebo ja sa dochodku aj tak uz nedozijem"...
Naopak, mne este stale uz od ZDS, znie v hlave veta z povinneho citania, kde stary otec opakuje svojmu vnukovi: "Dobry hospodar, ten si furt musi mysliet, ze tu bude zit este najmenej 100 rokov. A podla toho teda si musi aj vsetko planovat a konat".
Takze aj na tychto prikladoch je nazorne vidiet aky obrovsky rozdiel je medzi pozitivnym a negativnym myslenim.
|
|
|
|
Nepřipravuji, čekám až zhebnu.
|
|
|
|
No nevím. Počítat dopředu s tím, že to se mnou bude ve stáří na pendrek. Stáří nerovná se nemoc. Pokud člověk chátrá, tak nějak to sám postupně vnímá a dle toho může postupně měnit své podmínky. Pokud bude nějaká náhlá nemoc nebo úraz, tak se holt jednorázově akutně ty podmínky upraví.
|
|
|
|
Netesim se na stari, uz ted pocituju upadek kondice a zdravi, casto me neco boli, jsem porad unavena a to je jeste do duchodu docela daleko, co budu delat ve stari, nevim :D
|
 jesterka |
|
|
|
Svitavská ulice on: Tak, ako vsachu, kazdy dobry hrac si premysli uz mnoho tahov dopredu, tak by kazdy clovek sa mal pripravovat na svoju buducnost i v starobe.
Pretoze dnes sa najviacej stazuju ti, ktori sa v minulosti spoliehali, ze: "Strana sa predsa o nich uz nejako postara"... Ta strana uz NENI a ten slub uz neplati.
A preto je dnes najviacej zranitelna ta generacia, ktora vyrastla v "bezstarostnom" socializme.
|
|
|
|
s vědomím, že i to stáří jednou přijde a že si ho můžeme zkusit udělat takové, aby se nám líbilo.
|
|
|
|
Stáří ne - samozřemě jak kdo, ale stárnutí jo. V tom nejširším úhlu pohledu ho prožíváme od narození.
|
|
|
|
"Vždyť je to neoddělitelný aspekt každého života." - nechápu, co tím dokazuješ. My přece ještě nejsme mrtví, my jsme přece své stáří ještě neprožili. Takže ten celý život, jehož neoddělitelným aspektem je stáří, jsme přece ještě neprožili. Takže není co oddělovat, protože to tam prostě ještě není (a koneckonců třeba taky nikdy nebude, každýho z nás může zejtra přejet auto...)
|
|
|
|
Svitavská ulice: Ne, téměř vůbec. Jen ho vnímám tak nějak obvykle, jako normální aspekt života, samozřejmě si člověk všimne, že se mu na hlavě objevily tři bílé vlasy a že už po něm několik měsíců nechtěli občanku při nákupu alkoholu, a že to asi nebude tím, že mládne :D ale spíš mě to zajímá celkově, tak jak mi to tu třeba čitatel s disonancí píšou. Nevnímám to jako téma k nervování.
Mimochodem, pracuji s dětmi. Celý život kromě krátkého období práce s rostlinami.
|
|
|
|
Zatímco Zpovědnice prostě je "stránka pro smutné lidičky", že:-) - takže sem choděj lidi, kteří mají starosti nejrůznějšího typu teď, takže fakt nemaj kapacitu se ještě navíc nervovat nějakejma dalšíma budoucíma starostma...
|
|
|
|
Veela: ono je to asi tím, že (jestli to dobře chápu) pracuješ obecně v oboru "osobní péče o lidi s těžším životem" - a mezi takové lidi prostě patří i spousta starých. Takže tvé myšlenky asi na téma "těžkosti stáří" sklouzávají trochu častěji, než je obvyklé...
|
|
|
|
Do 49 mi to bylo celkem jedno.
Jen jsem řešil nový vztah, v přesvědčení že od 50 je chlap pro holky už dědek.
Vytrhával jsem si první šediny, teď na to už kašlu.
Od 55 jsem si nechal udělat zdravotní testy, a řeším drobné zdravotní problémy a upravení životosprávy.
U bydlení mám přemístěnou ložnici do přízemí, v rovině s bytem.
A do budoucna se rýsuje že se vrátí syn, upraví si v domě svoje bydlení, a postupně převezme provoz a údržbu domu.
Samozřejmě si šetřím na důchod.
Ale nikdy není jasný, jak vše dopadne.
|
|
Čitatel |
|
|
|
Vravi sa, ze: "Stastie praje len pripravenym"...
Ano, teda aj na starobu sa treba uz vopred pripravovat a vopred pocitat s nizsim prijmom, aby vsetky potrebne investicie s byvanim si clovek vyriesil uz v produktivnom a nezatazoval sa nimi este aj na stare kolena.
No zaroven clovek by si vhodnou zivotospravou,mal setrit svoje zdravie, aby svoju starobu uz neprelezal len v chorobach na posteli.
Tu mi teda napada este jeden mudry citat na zaver: "V mladosti, casto hazardujeme so svojim zdravim, len aby sme si tak zarobili viacej penazi. Potom v starobe miname usetrene peniaze, na zlepsenie svojho zniceneho zdravia. Nakoniec vsak aj tak oboje stratime."
|
|
|
|
Svitavská ulice: Já jsem nechtěla rozbor osobnosti a textu, který jsem napsala (jejda, ten je mi tu poskytován jaksi nepříjemně často a vždycky se divím, co v tom všechno dokáží lidé vidět), já jsem chtěla diskuzi na téma "jak prožívám stárnutí a připravuji se na stáří právě já (=různí lidé). Vždyť je to neoddělitelný aspekt každého života. :D
|
|
|
|
Pro mě je ještě brzy, ale počítám s tím, že si budu ulehčovat život, abych měl hezké stáří. Tím myslím především to neztrácet krok s dobou, neodmítat novoty.
Vidím to v rodině. Například děda špatně chodil, ale nechtěl ani hůlku, prý to nepotřebuje. Pak nechtěl chodítko, prý by se styděl. Pak nechtěl brát ven na vozíku, protože to by byla potupa. Tak smrděl doma. Všechny tím jen otravoval, stěžoval si, přitom ven mohl, kdyby neuvažoval zaostale. Stejně tak prarodiče doma nechtěli žádné úpravy, třeba bezbariérovou koupelnu. Jen si hamižně hromadili důchod, kupovali nejlevnější jídlo. Babička nechtěla nosit naslouchátko, ráda si volala s lidmi. Ale pak už hovor vůbec neslyšela, takže všechny v rodině přestalo bavit jí volat, když byla nahluchlá. Tak také jen s dědou seděla uraženě doma, že prý když nejde volat, máme přijít na návštěvu.
Tak mám dost vypozorovaných zkušeností, že staří může být hnusné nebo hezké. Záleží jen na nás samotných, jaké si ho uděláme.
|
|
|
|
A plamen je v čudu:-):-):-)
|
|
|
|
Bohužel v tom vidím to, co jsem zmiňoval u tý bohatý holky - "smrt z vylekání".
Jedna věc je si budoucí stáří připouštět, ale druhá je bejt jím posedlej a žít nikoli současností, nýbrž zbrojením na budoucnost, sorry. A třeba jsi to tak ani nemyslela, ale když vidím tu palbu otázek:-) , tak si prostě nemůžu pomoct a působí to na mě tak.
Například: budu si odpírat dobrý jídlo a budu jíst výhradně blafy - to abych měl ve stáří lepší zdraví. Podle mě velice nemoudré rozhodnutí.
|
|
|
|
35 
52 
35 
