| Ve všechny svých naivních představách,jsem věřila,že by mě mohla milovat. Že je ten čas,kdy uvidí,jak moc jsem při ní stála a snažila se udělat její život jednodušší. Jako když otevřeš dveře aby ona nemusela. Podáš příbor s myšlenkou. Jsem tu pro tebe. Hladíš po zádech pro pocit bezpečí. Stála jsem vzpřímeně a čekala,se láska odrazí a zasáhne mě. Chodit s nechranenym srdcem na dlani je jen pro velké odvazlivce. Pro někoho kdo nemá strach. Já ho měla. V těch nejistotach,které jsem denně zazivala můj strach rostl. Strach ze sebe,z ní. Strach mě pohltil. A já už tam nebyla. Už jsem nestála vzpřímeně. A když nastala ta chvíle. Kdy jsem doufala že mě láska zasáhne. Nestalo se. Nebyla jiná možnost než jít do kolen. Těžko jsem mohla udržet jí když jsem neměla sílu udržet sebe. A i taková je láska. |
42 
OOOnnn