Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Možná toho na tebe prostě bylo moc a teď se to sesypalo jako domeček z karet. Takový pocit občas v životě zažije každý a nezbývá než si to odzit a jít dál. Pokud ale takové rozpoložení přetrvává dlouhodobě a zasahuje i do přirozených rytmů jako je spánek,chuť k jídlu a celková výkonnost,může jít o depresi nebo jiný psychický problém a tam je zapotřebí už odborný přístup,většinou kombinace psychologa s psychiatrem
|
|
Stačí zaměnit písmenko m za d. Vše je zde o naší síle tvořit.
|
Kyseláček |
|
|
Evidentně jsi v silné psychické tenzi. Na tvém místě bych si v klidu sedla a zamýšlela se, co kde ve tvém životě hapruje, ale KONKRÉTNĚ. Takovéto nejistoty jsem zažívala v dobách, kdy jsem měla různé testy, nesplněné povinnosti, úkoly, skluz v práci, aj. A čím víc jsem řešení těch záležitostí oddalovala, tím jsem byla vynervovanější a plíživější. Jsou věci, před kterými neutečeš, jelikož je třeba je řešit aktivně. S každou věcí, kterou si pak budeš moct odškrtnout se ti uleví víc a víc.
|
|
Jak říká klasik, historie je souhrn událostí, kterým bylo možno předejít. Ano, když se podíváš z jednoho pohledu na vývoj událostí, je to samý problém. Z jiného úhlu pohledu už to mlže být optimističtější. Vždycky se dá ale aspoň trochu žít zajímavě...
|
|
Když se několikrát rozmlátíš na kole, tak buď uděláš opatření, aby ten pád nebyl tak tvrdý. Přestaneš jezdit úplně. Anebo tomu dáš čas, budeš opatrnější a ono to časem zase přejde. Já být na tvém místě, tak popřemýšlím, do jaké míry jsem dané události mohla ovlivnit. Dál bych si řekla, zda jsem se v dané situaci mohla zachovat jinak a pokud ano, proč si to myslím? Určitě bych si při tom dala pozor na přehnanou sebekritičnost. A z toho co píšeš, nejspíše dojdeš k tomu, že jsi to nijak ovlivnit nemohla a nemohla ses ani jinak zachovat. A k tomu kostrbatému přirovnání nahoře.. přestat jezdit úplně nemůžeš, protože jak píšeš, hodně lidí bys zranila a hlavně si nemyslím, že prožíváš něco, co bys zmáknout neměla. Minimálně si můžeš říct, že ty s tím nic neuděláš a udělat jsi nemohla. Opatřeními by někdy mohla být menší citová angažovanost (jen co mě napadá), ale zároveň můj názor je, že život prostě je o emocích. A o tom si je prožít. Proto radši bych zůstala u prožívání a občas u toho pádu. A tohle shrnutí si klidně občas zopakuj. Pak pomůže už jen čas a zkoušení a zažití toho dobrého.
|
|
Nechci ti brát naději, ale už to bude jen horší. Když to nebude covid nebo válka na Ukrajině, tak přijde zase něco dalšího. Lidi se měli moc dobře, začali vymýšlet kraviny....restart je neodvratný.
|
|
|