| Když jdu na záchod na malou, tak si někdy nemůžu dojít, i když nutně potřebuju, prostě to nejde. Stává se to vždy, když nejsem sám, když mě někdo vidí, zejména na pisoárech a nikdy se to nestane, když jsem v kabince nebo sám. Zdá se mi to divné, protože i když potřebuji hodně jít, a ať udělám cokoliv, nejde to, když tam někdo je. Jakmile ten někdo odejde, vše je v pohodě. Často musím jít "na malou" do kabinky, protože když je kolem hodně lidí, tak můžu stát u pisoáru třeba několik minut a nic. Uvažoval jsem o návštěvě lékaře, ale zjevně to není žádný fyzický problém, protože když jsem doma sám, tak je vše naprosto v pořádku. I když se snažím představit si, že tam někdo je, ale jsem sám doma, jde to dobře, ale když se na mě opravdu někdo dívá, nemůžu si prostě dojít. Je to jako kdyby můj mozek nějak podvědomě věděl, že mě někdo sleduje a podvědomě blokoval schopnost čůrat. A není to tak, že by mi vadilo, že mě někdo sleduje, s tím bych byl v pohodě, je to jen něco jakoby uvnitř mozku, co to blokuje. Ve skutečnosti se víc bojím, že by si někdo všimnul, že nemůžu čůrat, a myslel si, že jsem divnej, než to, že mě uvidí čůrat, protože čůrat je normální, ale stát na pisoáru a nečůrat už je hodně podezřelé. Zajímalo by mě, jestli má někdo takovýto nebo podobný problém, a tím nemyslím třeba zvětšenou prostatu, apod. (zkoušel jsem se ptát i na jiných serverech, ale nikdo nechápe, že to není fyzický problém), prostě jen něco jako psychický problém, který blokuje možnost "dojít si na malou", když je někdo jiný poblíž. Jestli má někdo stejný problém, je možné s tím něco udělat? |
38 
Gates Of Hell
30 
